"A tak jsem se rozhodla na Den Matek zahradničit. Udělala jsem si rituál ze sázení květin a modlila se za sílu, život a světlo. Mně to tak vyhovuje, protože tím vzdávám čest své matce a přírodě a oslavuji ten svůj životodárný aspekt - což byl vlastně onen dar, který mi matka dala." 

Hope Edelman: Motherless Daughters

Nejen na Den Matek, Země či na Den zahrádkářů (23.7. Rusko), ale každým dnem vlastně v duchu oslavujeme vše, co nás v životě na statku obklopuje.

Moz-screenshot-1

 Neil šel jednou navečer na futro a vidlemi nabíral posečenou trávu pro krávy. Koně, které si na ní dělali laskominy, přihlíželi. Po nebi se hnaly rozdivočené mraky, jimiž pronikaly poslední paprsky dne. Sice zrovna nepršelo, ale bylo dusno a v dálce zněl práskavý zvuk hromů. V takové atmosféře vznikla fotka, která se podobá tak trochu olejomalbě z muzea Ermitáž či kýčovitým, ale mnou oblíbeným biblickým výjevům (pastorále) v oválném rámu nad manželskou postelí našich prarodičů (svatým obrázkům).

Moz-screenshot-9

Už se k tomu futru dostaly- napravo Terezka ve vysokém stádiu březosti a vlevo jalůvka Bohuška...

  S každým dalším rokem sleduji s větším zájmem proměny přírody ve čtyřech ročních obdobích na našem statku a v nejbližším okolí, s pokorným úžasem si vážím růstu a příchodu všeho živého,  takovýchto obyčejných zázraků, na které jsem v běhu života, jak zpívá Karel Gott, málem zapoměla:

Málem bych zapoměl, že je taky svítání.
Málem bych zapoměl, co je věcí k dívání.
Koukám s úžasem, co nádherných scén,
těch nejvšednějších je v žáru dní.

Málem bych zapoměl, jak horkem vzduch se chvěje,
že se dá jen tak usnout pod jabloní.
Myšlenky v klidu třídit, jak to krásně hřeje,
když to cos získal člověčinou voní.

Málem bych zapoměl, jak v létě jít bos chutná,
jak příjemné je vzít do dlaně písek.
Jak listí padá k zemi, jako píseň smutná...
Zas musím oči otevřít

Každé roční období přesahuje do dalšího a nedá se říci, kdy u nás přesně začíná jaro či léto dle kalendáře, ale podle toho, co nám zrovna třeba během noci do rána  rozkvetlo- třeba když ještě předchozí večer ta meruňka nekvetla a na druhý den dopoledne měla již otevřené květy, o kterých se, nevímodkud, dověděly včelky z okraje lesa. S úžasem sleduju, jak je vše nyní v plném rozpuku, jak se  květy i listy rostlin rozvinuly do své plné krásy a potenciálu. Jeden druh kytek odkvete a začne jiný, objevuje se jeden druh hmyzu a jindy je zase všude komunita jiného. 

Moz-screenshot-5

Pěnodějka červená

 

Moz-screenshot-13

Výstražná barva vřetenušky kvůli jedovaté krvi

 

Moz-screenshot-2

Klubko slepýšů z předzahrádky v rukou Ferdinanda

     Kvůli žonglování s velkým množstvím objednávek z našeho e-shopu a organizování kurzu kosení mi plevel občas udělá na zahrádce podpásovku -  něco jsem ale už zamulčovala slámou.

Moz-screenshot-8

Na 2. letošním kurzu kosení Neil vysvětluje otázku dvou zkosení na čepeli 

Brambory jsou tak vysoké a blízko zasázené, že je už podruhé asi plít nebudu a cibuli bych příště zasadila do větší hloubky. Rybíze stromkové jsou těhotné spousty hroznů a k některým je ještě třeba přidat tlustší podpěry.

   Letos nám kvetou všechny růže, jejíž okvětní lístky přidávám sušené do čajů, jako všechny růžovité obsahují lithium.

Moz-screenshot-16

Popínavá historická růže Alchymist, které svědčí kravský hnůj

. Z květů černého bezu je obzvlášť chutný nápoj konbucha. Teď je vůbec v červnu hlavní období bylinkaření (po dubnových kopřivách černý bez, lipový květ, heřmánek, řebříček, mateřidouška, dobromysl, kontryhel, růže a kontryhel na zálivku proti mšicím, atd.). Asi by to chtělo už i nůši, abych toho vše pobrala najednou (www.travnice.cz)

Moz-screenshot-15

Vrchovatý košík lipového květu

     Jinak to letos u nás stále ržá, iá, bučí, pípá,

Moz-screenshot-14

První Pip..., musí oschnout a počkat na pomalejší kolegy...(miniinkubátor)

mňouká, štěká,švitoří, kokrhá a kdáká a brzo bude i chrochtat. Bývalý prostor (součást chléva) po kozách (které již rok nemáme) vylepšujeme pro příchod selátek od pana souseda, kterému se jich narodilo 9, s nimi bude pak bydlet ve stejné místnosti i oslík Jeroš, který tam vedle nich bude mít pokoj "nadstandard" s větším soukromím, i když je většinou stejně jako koně venku i v zimě, pokud moc nefouká vítr. Každým dnem čekáme narození telátka. Těšíme se na kefíry, máslo a sýry, až zase budeme mít své domácí. Vždyť to kefírové mléko posledně z obchodu mi chutnalo prostě jinak a tuze nezvykle...

 

Moz-screenshot-12

Dnešní dušený špenát na slano-kyselo s máslem a sezamovým semínkem

 

 

Moz-screenshot-3

A jede se pro housata...(Dorotka)

Moz-screenshot-4

Housata čabralky

 

     Doručením rozmetadla hnoje příští týden (Millcreek Equine Manure Spreader) se nám uzavře přírodní cyklus, v němž dáváme půdě zpátky to, co nám dává.

Moz-screenshot-6

Náš malý sekáč Ferda  

 

Moz-screenshot-17

 

Jó, třešně zrály...

 

Moz-screenshot-10

Za chatou Polanka při oddechu po jídle a zmrzlinovém poháru

 

Moz-screenshot-11

 

Na teplotě vody nesejde...(chata Polanka u Nových Hradů, okr. Ústí n. Orlicí)

Text a foto: Věra Dudmanová, červen 2011

Moz-screenshot-7

 

 

 

Před 1. kurzem kosení čekám s dcerkou na sekáče na loukách

Moz-screenshot-18

Tesařík