Vážení zákazníci a sekáči!

Jsme obyčejní lidé, kteří bydlí trvale na venkově v malé vesničce ve východních Čechách. Občas se stává, že po vylidnění vesnice v ní zůstanou už jen důchodci a ti, kterým patrně nezbylo, než na chudém venkově zůstat, protože na víc nemají. My jsme se naopak na vesnici dobrovolně přistěhovali s uvědomněním toho, co činíme. Ve  skutečnosti si myslíme, že pokud má člověk rodový statek, vlastní louky a zahradu, neměl by se cítit chudý, neboť půda i v pohádkách představuje skutečné trvalé bohatství, které přináší hojnost. Úplným luxusem je možnost být obklopen přírodou, vlastní rukou zasázenými stromy a zdravě uzemněn dennodenní realitou a přirozeně plynoucím časem přírody. Věra pochází z Kopřivnice, města sice věhlasně průmyslového (Tatra), avšak obklopeného ze tří stran kopci a lesy (Beskydy). Pravidelně jezdívala za babičkami na pár km vzdálený venkov na polosamoty, kde místo počítačů nacházela potěšení na zahradě, v lese či u rybníka, nebo s knížkou v ruce či hledáním pokladů na staré půdě. Vystudovala gymnásium v Příboře a Filosofickou fakultu v Olomouci. Zajímavou životní zkušeností byl pro ní 2letý studijní pobyt v Japonsku v Tokiu, jelikož kromě anglické filologie studovala i filologii japonskou.

Ačkoliv se krátce živila jako tlumočnice z japonštiny a dokonce i přeložila nějaké texty (pro starší děti třeba vyšla knížka Rennjo), táhlo ji to k nějaké smysluplné zdravé aktivitě, která by přesahovala její osobní potřeby, ale zohledňovala i přírodu a okolní svět. V roce 2002 se potkala v Olomouci s Neilem a trochu vyrušovala na jedné jinak velmi ušlechtilé přednášce, protože spolužákovi poslala lísteček, že asi bude chodit s Neilem. Asi. Stará se nyní o vedení e-shopu, o zahradu, květiny, o to, co bude k obědu, zda si jejich dvě děti umyly ruce a splnily úkoly. S manželem vydává místní čtvrtletník osady Mladočov, je členkou pravicové politické strany a věří i přes svou úzkost, že nakonec všechno bude v pořádku. A pokud to není v pořádku, tak to ještě není konec, protože práce ještě neskončila a případně skončí, až přeplujeme moře a přetrpíme hoře. A také věří, že když se dvěma starším bratrům nepovedlo nečeho dosáhnout (zabít draka), protože to prostě “nejde”, tak se najde někdo (třeba nejmladší Honza), který dokáže, že to jde.  

Tu jsme však již v jiném kraji - žil byl za kanálem na Britských ostrovech v části zvané Anglie ve městě Potters Bar kousek na sever od Londýna hošík jen o půl roku starší než Věra jménem Neil. Měl a má ještě bratra, jednovaječné dvojče, ale pokud byste ho někdy potkali, pozor, patrně to nemusí být Neil. Měl rád svou babičku, jejíž dům voněl po levanduli, a dědečka kliďase, který byl šikovný kutil a dožil se 94 let a ještě v 80 se proletěl ve vzduchovém balónu. Jeho klidem neotřáslo ani dětství s bitvou o Velkou Británii či pád na stará kolena  do malého zahradního rybníčka. Neil má respekt k počítačům a všemu, co svedou a tento zájem ho dovedl ke studiu IT na Universitě Hartfordshire. Asi pět let pracoval pro různé firmy i jako bankovní konzultant. Vždycky rád zkoušel nové věci- totiž třeba hrát na saxofon nebo meditaci vipassana. Osud ho pak jednoho dne zavál až do Olomouce, kde se na narozeninové párty jiného Angličana seznámil s Věrou. Věra si jen zívla nudou, neboť intuice ji řekla: S tím si užiješ a budeš ještě nejmíň 50 let. Podle Věry je starostlivý, upřímný a laskavý, třebaže někdy -pokud si to druzí mylně interpretují- vypadá jako nedružný morous. V současné době je hospodářem, co se musel naučit od úplné píky chovat skot, jezdit se Zetorem 3011, strouhat kopyta, naklepávat kosu a seškrabovat štětiny z opařeného prasete a vůbec se celkem integrovat do české společnosti, na které se mu od začátku nejvíce líbilo to, že tu mají lidé dvojkoláky a že co si neudělají, to nemají. O vystěhování se zpátky do Anglie neuvažuje, protože není, kam by tam ustájil krávu Bohušku a sehnal tak dobré mléko se smetanou. 

Věra a Neil Dudmanovi

TECHNICKÝ ÚSEK

Kosíme snadno Doufáme, že kosa, kterou jednou uchopíte do svých rukou, bude při používání přesně taková, jakou by mohlo používat asi desetileté dítě, aniž by se při tom muselo nadměrně namáhat.   Biomechanika ručního sečení Peter Vido vysvětluje svůj přístup ke zlepšování ergonomické efektivity ručního kosení. (Ergonomika: studium duševních a tělesných schopností člověka ve vztahu k náročnosti vykonávané práce, pozn. překl.) Referát o tvrdosti kosy Ergonomické kosiště Výňatky z knihy Kosa musí tančit od Petera Vido, publikovaném v roce v roce 2001 jako dodatek ke Knize o kose (The Scythe book) od Davida Tresemera (1981) Objasnění termínů Zásady broušení Výběr kosy Problematika kompatibility kosy a kosiště Dodatek Praxe tvarování ostří

Věra začala psát v roce 2010 blog, který dokresluje zázemí tohoto eshopu i našeho života - naše malé rodinné hospodářství na starém statku ve východních Čechách u Litomyšle, kde se kromě zahradničení věnujeme chovu skotu a jiných domácích zvířat pouze pro potřebu rodiny. Blog ještě stále sídlí na dvou doménách, a to vyzivujicitradice.cz nebo zubeni.cz, ale nyní jsme si ho konečně přestěhovali a integrovali do našeho aktualizovaného obchodu kosimesnadno.cz. Jeho čtenáři se mohou vždy přesměrovat sem na KosimeSnadno.cz

To zubeni má skutečně co do činění se zuby (zubením se) - kdo je má zdravé, může se vážně zubit. I ony mají co dělat především s výživou, jak ostatně zjistil již kanadský cestovatel, fotograf a zubař Weston A. Price (1870-1948), jemuž blog také navždy vděčí za svůj vznik.  A nejen blog. Ovlivnil  také paní Sally Fallon Morrelovou, která z jeho poznatků vychází a je spoluautorkou knihy Vyživující tradice: Kuchařka, který je výzvou pro politicky korektní výživu a diktátory ve stravování, kterou jsme přeložili a připravili k vydání v r. 2015. V rámci edice Vyživující tradice jsme také připravili k vydání původní knihu zubaře Pricea z roku 1939, a to Výživa a fyzická degenerace. Třetím svazkem, který je z pera antroposofického lékaře Thomase Cowana, MD a Sally Fallon Morrelové,  je pak kniha Vyživující tradice: Kniha o miminkách a dětech a jak o ně pečovat. Čtvrtým svazkem od stejných autorů, který je v přípravě , je pak kniha Čtvero cest ke zdraví. Knihy od A po Z připravujeme, tiskneme a vyrábíme a nabízíme v našem eshopu. O těchto knihách, o vaření, o receptech, o našem životě na statku je a bude tento blog.

Celá rodina se rádi scházíme denně u stolu, jsme vděční za dobré domácí jídlo na svých talířích. Je to tak prosté: Výživné a chutné tradiční jídlo nás drží při zdraví – díky němu lépe zvládáme činorodý život.