Photo_jan_04_8_40_16_pm

Ať si je zima jako teď či léto všem nám chutná čočka. Je to známé obyčejné jídlo. ... není náhoda, že se k čočce podává okurek...ten tradiční byl kyselý po fermentaci, nyní je samozřejmě kyselý od octa..., ale ten tradiční kvašák pomáhal čočku, tedy luštěninu lépe strávit. Naštěstí čočka se nemusí namáčet tak dlouho jako jiné luštěniny. Ty se nenamáčejí jen proto, že se pak rychleji doměkka uvaří, ale aby se zbavily kyseliny fytové a aby naše tělo z těch luštěnin něco mělo....
   A tak jsem jako obvykle namočila čočku na několik hodin, pomalu povařila do měkka ještě se strouhanou mrkví, osolila a zachustila kváskem- tedy nezahušuji polévku celozrnnou moukou, ale celozrnnou moukou, která prošla alespoň několikahodinovým namáčením- nejlépe kváskem, kterého mám většinou dost nejen na další chleba, ale i pro tyto účely. Když polévka přestane vařit, přidám majoránku, jablečný ocet, namelu do ní dále pepř a hlavně dodám kvašené zelí.

Od počátku civilizace obyčejná čočka živila zdravé lidi na velké části zeměkoule. Dr. Weston Price považoval čočku za nejvýživnější ze všech luštěnin díky jejímu vysokému obsahu fosforu. Čočka má také hodně vápníku, draslíku, zinku a železa a také B kompexu. Čočka má vysoký obsah molybdenu, minerálu, který hraje velkou roli při vstřebání bílkovin, železa, oxidaci tuků a normálním fungování buněk. Má málo fytátů, a tudíž ji stačí namáčet spíše jen několik hodin než přes celou noc.
Americké obchody většinou vedou čočku hnědou. Jinde mají pěknou červenou čočku, která se nejlépe hodí pouze na polévky, protože se při vaření rozpadá. Francouzi dávají přednost drobné zelené čočce, která je k dostání ve gurmánských obchodech a speciálních obchodech. S touto se dá dosáhnout nejuspokojivější vařená čočka, jelikož drží svůj tvar velmi dobře.

SWF, přeloženo z Výživných tradic, str. 507