Kniha Fallonové a Enigové, PhD Jezte tuky, shoďte tuky

Víte, jak sedlák vykrmí svá prasata? Vykrmí je na odstředěném mléce. William Campbell Douglass, MD The Milk Book [Kniha o mléce], citát z knihy Vyživující tradice. str. 212

Autor citace naznačuje, že chcete-li přibrat, jezte nízkotučnou stravu (raději ne moc tuků) a hodně sacharidů (rýže, chléb, brambory apod.), hodně ovoce ...Pokud člověk chce zhubnout, nemá spěchat se sportem, kterým by ještě víc poškodil své zdraví, spíš má člověk omezit sacharidy, jíst více nasycených tuků z pastvy (ty kvalitní bio), protože obsahují v tucích rozpustné vitamíny, které jsou životně důležité pro naše zdraví. Je to totiž inzulín, který žene zvýšenou hlaidnu cukru v krvi kvůli pojídání sacharidů do tuku. Není to prostě  plně pravda, že váha záleží na tom, kolik kalorií šlo dovnitř a kolik ven, navíc čím víc jíme cukru, tím víc jsme agresivní po sladkém - tělo je krmeno, ale ne vyživováno, má pořád "hlad", navíc rozlaďujeme si fungování nadledvinek, štítné žlázy i mozku. (Ref.http://www.westonaprice.org/ask-the-doctor/losing-weight, ).

Je nefér radit lidem, ať jedí méně a více cvičí, protože obezita je vadou ve skladování zásob energie!  Člověk něco sní, ale vysoký inzulín mu polovinu kalorií nažene do tukových buněk, a člověk zůstane o polovinu jídla (kalorií) hladový, když je hladový, nechce se mu cvičit atd. Příčina obezity: zvýšený nebo pichnutý inzulín, ne změněné chování člověka, který zůstal hladový, protože mu polovinu kalorií inzulín nahnal do tuku.Špatná rada: kalorie dovnitř, kalorie ven a bude změna váhy...(Ref. https://www.youtube.com/watch?v=m8dWNbEscOw)

Inzulin: hormon, který ukládá energii; vysoká hladina inzulinu (hypersekrece)=obezita, on totiž nahání glukózu do tukových buněk; jeden z největších zvyšovačů hladiny inzulínu je fruktóza. (Nachází se ve výrobcích, na kterých je napsáno: slazeno fruktózou, kukuřičným sirupem, agave sirupem apod.). Za poslední desítky let stoupla ne spotřeba kalorií ve formě tuků, ale sacharidů. Srov. https://www.youtube.com/watch?v=_wSu6U8OzPk

Dobré kalorie, špatné kalorie od Gary Taubese. Další kniha, která říká, že vše je trochu jinak s tím počítáním kalorií.

Váha půjde dolů a teprve později může přidat sport. Samozřejmě záleží na individuálním zdravotním stavu či jiných osobních zdravotních potížích, které v hubnutí hrají roli. (Tedy na kaloriích záleží, ale nepočítají se). Dokonce i kdyby někdo řekl, že nepotřebuje vitamín A, že mu stačí karotény z mrkve, tak ty se mu bez tuku stejně optimálně na vitamín A v těle nepřemění :-), navíc při sportu ve snaze o hubnutí si ho z jater zcela vyčerpá, takže nebude pak moc optimálně vstřebat a ze stravy využívat minerály a bílkoviny, štítná žláza bude také trpět..., protože je potřebný pro správné fungování všech žláz, zejména štítné,...budeme hlavně cítit hlad, protože tělo nejspíš opravdu hladoví po živinách, může být až podvýživené, i když to tak na pohled nemusí vypadat.

“Vaše babička věděla, že z bramborů a chleba se vykrmíme. Všichni jsme to věděli, dokud nám moderní výživa neřekla něco jiného," říká lékař  Al Sears, M.D.

Pokud chcete zhubnout, je třeba vzít v úvahu to, že kvalitní živočišné tuky obsahují zdravé vitamíny (aby náš metabolismus vůbec fungoval, u dětí správný růst), které se v žádném ovoci či zelenině nenacházejí...

JEZTE TUK, SHOĎTE TUK - tak se jmenuje či bych asi pracovně přeložila název jiné knihy autorek Fallonové a Enigové ...jsem přesvědčena, že názory autorek na hubnutí a zdravou stravu představují hlas, který by měl dostat svůj prostor k zaznění i v ČR, aby alespoň vyvážil konkrétními argumenty ty názory, které u nás v otázce "zdravé" stravy a hubnutí převládají ...V tuto chvíli však dávám přednost překladání Vyživujících tradic (na které se již mnozí těšíte...), i když se mě před několika lety emailem ptala jedna australská poradkyně sportovců v otázkách výživy (byla českého původu), zda kniha Eat Fat, Lose Fat již vyšla i česky a tehdy jsem o jejím překládání uvažovala...

...Bezesporu má na obezitu zásadní vliv nadměrný příjem potravy a především tuků...ty nasycené jsou "závadné" a vedou ke kardiovaskulárním chorobám ...se většinou dozvídáme z různých populárních médií a z úst mediálně známých nutričních expertů.  "Tuky"bývají v souvislosti s hubnutím  naházeny do jednoho ruksaku. Myslím si ale, že je to možná polopravdivý a částečně zavádějící výrok ("především tuků"), který může dotyčné nasměrovat na nízkotučnou stravu, omezující se maximálně na "zdravé" margaríny a rostlinné tuky obsahující mono či vícenenasycené mastné kyseliny, v nejlepším případě na oleje za studena lisované. Spolu s pohybem dojdou snad tito hubnoucí lidé se silnou vůlí i ke štíhlé postavě, navzdory tomu, že se třeba nebudou zas tolik omezovat v pojídání potravin obsahujících bílý cukr či jiných průmyslově zpracovaných potravin. I kdyby nejedli žádný bílý cukr, živočišné tuky obsahují řadu významných vitamínů, bez něhož naše tělo nemůže zůstat dlouhodobě zdravé.  Například štítná žláza, pokud již je nemocná, potřebuje hotový vitamín A, tedy živočišný tuk (máslo), aby vubec fungovala, aby člověk mohl zkusit začít zdravě hubnout. Děti ho potřebují pro správný růst. Miminka ho získávají z mateřského mléka (živočišné potraviny), již z principu, že jsme savci, se tedy nerodí jako vegani. Domnívám se, že jakkoliv zní logicky matematika počítání kalorií, rychlost hubnutí záleží také na metabolismu člověka a ten zas funguje optimálně , pokud máme všechny životně důležité vitamíny v dostatečné míře. Někdy se píše, že veškeré vitamíny nám dodá ovoce, což jistě nemůže být pravda. Vitamín A (retinol)  se nachází pouze v živočišných tucích  a v jednom z postranních sloupků se o něm píše toto:

Za optimálních podmínek mění lidé vitamín A v traktu tenkého střeva působením žlučových solí a enzymů štěpících tuky. Jenže přeměna karotenů na retinol je zřídka optimální. Diabetici a ti, kteří mají oslabenou funkci štítné žlázy – skupina, do které patří přinejmenším polovina dospělé americké populace - není schopna učinit přeměnu vůbec. Děti činí tuto proměnu velmi špatně a miminka vůbec – musejí získat své vzácné zásoby vitamínu A z živočišných tuků – a přesto je nízkotučná strava často dětem doporučována. Namáhavé fyzické cvičení, přemíra konzumace alkoholu, nadměrná konzumace železa (především z “o minerály obohacené” bílé mouky a snídaňových cereálií) , používání řady populárních léčiv, nadměrná konzumace vícenenasycených mastných kyselin, nedostatek zinku a dokonce chladné počasí může ztížit konverzi karoténů na vitamín A. Stejně tak nízkotučná dieta. Karotény se přeměňují působením žlučových solí a velmi málo žluči se dostane až do střeva, když je v jídle málo tuku. Požitkář, který si dá na zeleninu máslo a přidá si smetanu do polévky a guláše, je moudřejší, než si myslí. Máselný tuk stimuluje vyměšování žluči potřebné k přeměně karoténů ze zeleniny na vitamín A a zároveň dodává velmi snadno vstřebatelný opravdový vitamín A. Vícenenasycené oleje také stimulují vyměšování žlučových solí, ale mohou způsobit rychle zničení karoténů, leda že jsou přítomné antioxidanty. Vitamín A Vagary [Vrtochy vitmaínu A]

Pokud člověk ale dává přednost jen olivovému oleji, který má dlouhé řetězce, přibere z něho spíš než z másla či kokosu. Mám pocit, že je v tom nesmírná moudrost přírody, že u nás jisté plodiny nerostou, i když uznávám, že některé potraviny, jako olej z tresčích jater či keltská sůl, třebaže nejde o lokální potraviny, jsou nesmírně cenné a je dobré pro ně chodit světa kraj. 

Staré vydání knihy Česká strava lidová se možná dá sehnat někde v antikvariátě, má i nové vydání (děkuji Tomáši Vaňovi za typ...)

Zvažme následující:  naši předci a přírodní národy konzumovaly především nasycené tuky (ať už v daných krajích rostlinné - kokos, či živočišné - máslo, sádlo, lůj), vícenenasycené tuky u přírodních národů tvořily pouze 4 % a ty navíc získávali z luštěnin, obilí či chleba z čerstvě namleté mouky (ve které mastné kyseliny neměly čas zežluknout). Oleje z olejnatých semínek (byť za studena lisovaných) obsahují sice antioxidační vitamín E, ale příliš omega-6 a jsou poměrně velmi nestálé, neobsahují prospěšný cholesterol a v tucích rozpustný A, D a K2. Výjimkou je extra panenský olivový olej (o tom rafinovaném ani v souvislosti se stravou nepíšu, použila bych ho spíš jako nátěr na dřevo), a sice v tom, že je  jednak poměrně stálý a není ze semínka, ale je z drobného ovoce.  Problém tedy je, že většina rostlinných olejů je buď rafinovaná, a tedy již znehodnocená, nebo velmi snadno podléhá oxidaci a tedy zatěžuje naše tělo volnými radikály nebo přemírou omega-6 mastných kyselin, vícenenasycené tuky převládají-li v našem jídelníčku, ochabují naše cévy. Zajímavé je, že v roce 1933 spotřebovali naši rolníci kolem 6, 65 kg másla, přes 8 kg sádla a loje a pouze 0,95 dkg umělých tuků. Neumírali na kardiovaskulární choroby, dnes ano, ale přitom se živočišných tuků používá méně, tak proč jsou z těchto chorob živočišné tuky obviňovány? (Viz 196-202 tamtéž v knize Česká strava lidová).

Vzpomínám na text o tucích (TUKY I), kde se píše, že když člověk začne konzumovat rostlinné oleje, sníží se mu (přechodně) krevní cholesterol (což znamená potlesk pro diktátory stravy)....jenomže to prý se děje proto, že on chudák cholesterol (a nejsem si jistá, zda vůbec víme, co to vlastně ten cholesterol je) dělá co může někde jinde než v krvi - to aby opravil paseku v ochablých stěnách  buněk vlivem právě oněch vícenenasycených olejů, cholesterol vrací buňkách tuhost a pevnost. Také vzpomínáte? (S ním a s poctivými domácími bujóny a vývary bychom žádnou celulitidu neměly...)

Další titul stejné autorky...Výživa ve světle věků

V knize Česká strava lidová (původní vydání je z roku 1945)  se hovoří  o tuku z lískových ořechů, bukvicovém oleji, o lněném oleji.  Používaly se, to ano, přesto docházím k závěru z nepatrných zmínek autorky knihy, že je vlastně používala především chudší vrstva lidí a hlavně v dobách nedostatku či půstu. ( A mouka ze žaludů se zpracovávala jako kukuřice po indiánsku - tedy namáčela ve vápenaté vodě). Voda ve studnici moudrosti našich předků stran výživy byla často zakalována postupným vývojem civiliace (ta určovala, kterou plodinu je "ekonomičtější" pěstovat), církev určovala, kdy a jak často se postit, byla zakalována válkami i absencí dodržovaní dostatečných věkových odstupů mezi sourozenci a především trhem. Ten, jakkoliv "zdravý", ne vždy za sebou zanechává zdravé obyvatelstvo. Bohužel lidé máslo nejraději  zpeněžili. Máslo z překrásných dřevěných vyřezávaných forem s růžemi  pomohly udělat s máslem na zákazníka dobrý dojem. Snad proto se nad krásou těchto forem před mýma očima vznáší stín smutku. Domnívám se, že ne vždy byly peníze za máslo  utraceny moudře (třeba na nový zemědělský nástroj), ale v pozdějších stoletích i na drahý bílý cukr. Příkladem je to, že nejmenší spotřeba másla byla ve vesničkách kolem lázeňského města Luhačovice. Dalo by  se dnes říci, že tamější návštěvníci, "podporovali místní hospodáře". Bylo by ale zajímavé, kdybychom se mohli podívat na statistiky výskytu souchotin v 18.  či 19. století v tamějším regionu a porovnat je se spotřebou másla a cukru. Ve wikipedii se o této nemoci píše: Ve starověku se léčba soustředila na stravu nemocných. Plinius starší popsal několik metod ve své knize Historia naturalis: „vlčí játra ponořená v řídkém víně, sádlo prasete krmeného trávou nebo kůže oslice ponořená ve vývaru“...

A tak se mi zdá, že pokud člověk neprodává vyloženě poctivé přebytky z rodinného stolu, vždycky je zde  určité riziko, že bude mít tendenci buď a) šidit svou vlastní rodinu, anebo b) zákazníka. 

Jedl-li předek třeba vajíčka od slepic z pastvy a ryby z čistých řek (které se nedokrmovaly obilím), jistě mělčlověk dost omega-3 mastných kyselin a nemusel pojídat lněný olej, který ho má hodně.

Možná, že někdo na nízkotučné (či na stravě s nízkým zastoupením především živočišných tuků typu másla) stravě zhubne,  ale  v delším časovém horizontu mu to možná přinese jiné zdravotní obtíže (osteoporózu, rakovinu prsou...), které se zase budou nějak, něčím či někým řešit.  Vždyť při fyzickém cvičení třeba za účelem zhubnutí se velice vyčerpává velice důležitý biokatalyzátor vitamín A, který se nachází pouze v živočišných tucích...Níže přináším částečně k tomuto tématu další malý výběr z  dalších zajímavých postranních střípků z knihy Vyživující tradice...:

V 60. letech 20. století objevili Japonci látku, která tlumí tvorbu cholesterolu. Studie na zvířatech odhalily, že tato sloučenina je velmi toxická, takže Japonci moudře usoudili, že nemá žádné lékařské upotřebení. Svůj objev prodali Merckovi, americké společnosti vyrábějící léčiva, která neobyčejně rychle získala od Správy pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) pro tuto látku schválení. Merckův lék je nyní znám pod názvem Mevacor a podobné produkty prodávají jiné společnosti pod názvem Lovastatin, Pravastatin, Fluvastatin a Simvastatin. Mezi vedlejší účinky patří poškození jater, snížené libido, zpomalené reakce, rakovina, mrtvice, střevní onemocnění, deprese, antisociální chování, nehody a sebevraždy. Cholesterol snižující léky brání tělu tvořit koenzym Q10, který je potřebný na to, aby srdce normálně fungovalo. Zkrátka lidé kvůli těmto lékům stárnou a jsou nevrlí, ale propaganda proti cholesteru je pronikavá natolik, že Američané jsou ochotni za ně platit 60 miliard dolarů ročně.SWF

Většina lidí má sklony si myslet, že jezení tuku dělá tuk. Jenže tuk v těle tuk nedělá. Zdravé tělo musí mít tuk, aby vykonávalo své životně důležité procesy. Sacharidy – obiloviny, chléb, škroby a cukr – jsou potravinami, které dělají tuk – a jsou to tyto potraviny, které musejí být omezeny u člověka, který má veliké obtíže s obezitou. Lidé, kteří si přejí zhubnout, by se měli vzdát obilí, cukr a škrobu, dokud nedosáhnou své kýžené váhy, poté by měli jíst obilí a škroby pouze umírněně. H. Leon Abrams Your Body Is Your Best Doctor

Mevacor

Jde dnes o běžně drženou víru, že se nám velmi zvýšil v tomto století příjem tuků. To, co se zvýšilo, je ve skutečnosti velký příjem tuků z rostlinných zdrojů. Zároveň se množství tuků v naší stravě v procentu kalorií tak radikálně nezměnilo. Tuk ve stravě Američanů představuje od 30-43 % kalorií podle toho, na jaký výzkum se podíváte a dokonce i množství tuku ve stravě v 90. letech 19. století vypadá podobně. Článek o stravě z roku 1922 Encyklopaedia Britannica obsahuje informace o 339 výzkumech stravy, z nichž 238 bylo uskutečněno ve Spojených státech. Nejvyšší nahlášený příjem tuků byl u amerických dřevorubců ve výši 43,6 % kalorií, těsně následovaný dánskými lékaři s 42,|9 % kalorií. Kromě chovanců v “ústavech pro duševně choré” ve Spojených státek, kteří přijímali v průměru 29,9 % kalorií jako tuky, průměrná americká rodina/dospělý přijímala od 32,4 % do 36,5 % kalorií ve formě tuku. Mary G. Enigová, PhD Know Your Fats [Poznejte své tuky]

Jako malý chlapec jsem trávil školní prázdniny na statku, kde zvířata nedostávala žádnou jinou stravu kromě toho, co si mohla najít na pastvě a v lese. Nebyly to žádné extra produktivní dojnice s velkými vemeny. Krávy nebývaly nikdy nemocné. Potřeba volat veterináře byla minimální. Srovnejte si to s krávy přebornicemi, které mají velká vemena, jež jsou obvykle zasažena mastitidou a s ní spojeným únikem hnisu.Tento nechutný stav obvykle vyžaduje téměř neustálé používání penicilinu, aby mléko stále proudilo. Tyto přebornice jsou krmeny problematickými koncentráty a jinými látkami, které jsou v rozporu s enzymovou výživou. Co si dáte - méně dobrého mléka, nebo spoustu mléka obviněného z příčiny srdeční a arteriové choroby? Edward Howell, MD Enzyme Nutrition

Konvenční moudrost velmi vychvaluje sacharidové diety pro sportovce – těstoviny, brambory, různé druhy chleba, ovocné šťávy a na sacharidy bohaté “energetické” tyčinky. Nová studie z Univerzity New York vzbuzuje vážné pochybnosti ohledně vhodnosti diet s nízkým obsahem tuků a vysokým podílem sacharidů pro ty, kteří vykonávají namáhavá fyzická cvičení. Příslušní lidé se stravovali tak, že 15 %, 30 % a 45 % tvořilo tuky. Ti, kteří byli na vysoko-tučné dietě, měli větší výdrž – až o 11 % zvýšenou. Žádné nepříznivé změny na krevní chemii se u těch, co měli ve stravě hodně tuků, nezjistily, a nepřibrali na váze. Autoři studie došli k závěru: Výsledky naznačují, že nízkotučná dieta může mít škodlivý vliv na výkon a že strava s větším zastoupením tuků může mít za výsledek větší dostupnost energetického substrátu s nižším poměrem laktátu k pyruvátu.”                               V jiné nedávné studii tentokráte v Jižní Africe se trénovaní cyklisté na stravě sestávající pouze ze 7 % sachyridů srovnávali s těmi, kteří byli “plní sacharidů” na dietě sestávající ze 74 % sacharidů. Cyklisté na nízko-sacharidové dietě mohli šlapat téměř dvakrát déle než jejich protějšky na vysokosacharidové stravě.  

                 Primární živinou v živočišných tucích je vitamín A potřebný pro mnoho biologických procesů včetně vstřebávání bílkovin a minerálů. Namáhavé fyzické cvičení vitamín A vyčerpává. Objasňuje současná praxe užívat vysoko-sacharidovou a nízkotučnou dietu prevalenci zranění a vyhoření v moderní atletice? PPNF Health Journal

Rafinovaný či fritovací rostlinný olej ....bych použila... leda na impregnaci  misek, které mi Neil nosí z garáže, kam se občas chodím také dívat na jeho práci...