"Člověk je zvíře, které se krmí spíš svou hlavou než ústy...ne vše, co je chutné, je chutné. Smysl chuti u člověka a jeho hodnoty se neustále mění s časem a s okolnostmi."
Masanobu Fukuoka: The Natural Way of Farming:  The Theory and Practice of Green Philosophy

Img_4116

Ivánek- býček Jersey

Pár slov si nepochybně zde zaslouží náš chov KRÁVY PLEMENE JERSEY z pohledu pouze osobní zkušenosti- vždyť když někdo něco dělá a třeba i celá léta, ještě to nutně neznamená, že to dělá, jak nejlíp může, nebo že to dělá i správně. Jersey je mezi ostatními plemeny kráv rohatá "droběna"(cca 4 metráky), jejíž mléko obsahuje až 6 % tuku, takže se hodí hodně na výborné máslo a smetanu, která je nažloutlá a přilnutá na lžíci netekoucí. Plemeno pochází z ostrova Jersey (v Lamanžském průlivu, tedy Anglickém pro Angličany..., kde v 2. pol. 18. stol. zakázali dovoz skotu kvůli nákazám a od té doby se nepřikřižovalo. (viz H. Sambraus: Atlas plemen hospodářských zvířat)

     Teď v sobotu se nám narodilo telátko, býček Ivan. Když navečer byla do chléva se svou 2letou jalovičkou Bohuškou zahnána, cítila se kráva Terezka v bezpečí a začala rodit, poskytli jsme ji klid a do 15" se narodil mokrý býček Váňuška, kterého jsme slámou vytřeli dosucha. Do druhého dne jako příležitostná masožravkasežrala kravka celou svou placentu, občas sežere i hmyz z trávy. Kráva rodí poměrně snadno, i tentokrát to zvládla sama. Nenecháváme jinak další péči o ní a telátko jen na přírodě. Býčka jen zpočátku raději krmíme z láhve (kolostrum, přechodné mléko a mléko) - nejsme pak zmoženi zvedáním těžkého telete k vemenu (ne vždy je tele s to se ihned postavit na nožky)- teprve až zesílí a postaví se na vlastní nohy, ukážeme mu, kde má maminka vemínko, ať už pije sám... (Údajně snad zde má kořeny představa, že tito býčci jsou "horší" než jiná plemena- totiž toto plemeno je možná víc součástí menších hospodářství a ten býček se díky krmení pouze z láhve s člověkem více "zkamarádí" a pak chce s lidmi hrát své "hry", které jsou různě interpretovány. Pokud by nebyl pouze na láhvi, ale cucal by od maminky, ta by ho usměrnila, "socializovala" a ukázala mu, kdo je tady pánem, z tohoto důvodu chápu situaci se slůnětem-chlapečkem v ostravské ZOO, které odmítli krmit z láhve, i když celá věc je samozřejmě složitá.).

Img_4069

     Ke krávě se snažíme být zdvořilí s využitím principů psychologie z horsemanshipu- ostatně to jsem využívala i vůči velkému kozlovi, který mi uhnul pod pouhým zdvořilým tlakem malíčku, abych mohla podojit kozu (kozy ale již nechováme). Nejdříve krávu pozdravíme, pohladíme, než se dotkneme jejich střichů na vemeni. Pokud by se dala na jaře či občas v zimě do venkovního výběhu, kde si odvykla, mohla by se cítit opět z neznámého místa úzkostně, proto by šla nejprve ven bez telete, teprve, až sama nabude jistotu a klid a stane se tedy dobrým lídrem svému malému, pak by šla ven i s telátkem, které by nezačalo panikařit, jako matka. Pak je věc nastavena na větší úspěch při přechodu telete ze chléva na pastvu, tele se nezjančí a nebude trhat el. ploty... >:o      Jednou za rok zavoláme podkováře, aby nám pomohl ostrouhat krávě kopýtka.
     Protože nám Terezka již stárne ( i když toto plemeno žije mnohem déle než krávy ve družstvech), ponechali jsme si její jalovici, teprve nyní bude slavit 2. narozeniny a teprve nyní dorostla do velikosti své matky a je čas ji zapustit- býček dnes jezdí autem, dbáme na to, aby její manžel byl jiný, než otec uvedený v jejich papírech, i když těch plemenných býků (v tekut. dusíku uchovaných) v republice moc není. Má cyklus kolem 20 dní a když se objeví krev, je již na zapuštění pozdě, běhá se, když ji nic není pochuti, když má co pít i žrát, přesto bučí a chce skákat po sousedech, i po koních na pastvě... :-*  Po 9 měsících (279 dnů) se otelí.

Img_4061

Inseminace Bohušky
     Po porodu je třeba hlídat dvě věci:
-vemeno
-tele

Vemeno se nalije a pro začátečníka, který se teprve učí dojit, to může být náročné krávu poprvé po porodu podojit, hlavní je, aby se aspoň něco vydojilo a nedošlo k mastititě (zánětu prsní žlázy, jako kojící žena s krávou soucítím), je třeba, aby byla kráva držena v dobré kondici a nezmetala (aby hned ze začátku "nepadla" z vyčerpání vápníků, protože další její výživa už se projeví spíše jen v mléce, ne ve "spravení" se její celkové kondice, dovykrmování bílkovinami ze šrotu je prý přirozenější jen na konci léta před zimou (viz Sally Fallon), navíc mléko z bylin obsahuje více protirakovinné konjugované kyseliny linoleové. Používáme minerální soli, dostává to nejlepší seno (z první seče) a tu nejlepší trávu. Možná to není ideální, ale přes letní období je každý den venku, přes zimu (hlavně vichry a mrazy) ale tráví většinu času ve chlévě a poskytuje bioteplo slepicím.

Ještě musím vyznat chválu MLEZIVU (KOLOSTRUM), které je v knize Výživné tradice uvedeno mezi SUPERPOTRAVINAMI. (Obsahuje složky, které stimulují imunitu organismu dětí i starých, pomáhají hojení, obsahuje stopové a minerální látky, prodává se i v sušené formě  lékárnách, ale je třeba dávat přednost takovému mlezivu, které bylo zpracováno za nízkých teplot a které je tučné, aby prospěšné vlastnosti v praxi neztrácelo). 

Img_3996

Mlezivo s kefírovou houbou na mlezivový kefír

 

Jinak se stále, pokud počasí dovolí, dělá seno a vše možné kolem statku a v poloroubence.

Img_4081

Svoz sena do stodoly  .

Img_4045

  A kosíme kopřivy u hnojiště...

Img_3999

Že bych si zas odskočil na třešně, nebo na jahody a bylinky do lesa?

 

Img_3958

Houpací hamak, kam se lze i schovat před deštěm a větrem a sledovat, jak rodiče kosí a zahradničí

Img_3950

Cibule by příště potřebovala zasadit hlouběji, po druhém odplevelení jsme ji zamulčovali 4 balíky slámy, což znamená, že jsem několikrát pofoukala nožičky popálené trošku od kopřiv a zkontrolovala obsah pusinky, aby v ní nebylo nic nepatřičného.

Img_3935

Paleokoláčky-makové s třešní

Img_4002

Až já budu velká, bude ze mne selka, přijďte k nám, já vám dám plnej krajáč mléka...