Na cestě "k šípku"...
Ta naše cesta k šípku na šípky byla docela příjemná. Udělala jsem si s dětmi malý výlet na šípky, které se nyní suší v sušičce. "Táta" Neil měl klid, během něhož se mu podařilo poprvé zapřáhnout do vozíku kobylku Jasmínu a jezdit s ní po statku. Byl nádherný teplý, ale velmi větrný podzim, až to bylo pod vysokánskými rozkýmácenými stromy v lese trochu nepříjemné. Vítr nám shazuje poslední jablka a hrušky, která končí ve žlabu při večerním dojení... Zahrada je na zimu připravená, jen s česnekem čekáme na příznivější konstelaci- do země půjde v "kořenovém" dni za klesajícího Měsíce. Do té doby nám Neil vyrobí jednoduchý sázecí kolík s měděnou špičkou. "Předčesnekové" a "postneštovicové" období trávíme třeba takto:
Někteří ale nejméně polovinu cesty prospali...
Krajina s polními cestami, které lákají do sedla koní...
Než jsme se vrátili, čekala nás další jablka na sbírání...
A šípky čekala sušička, kde dosušujeme i semínka dýní...
A válely se sudy...
A na bradičce ještě máme neštovičku...
A ztracená rukavička se našla...