95cm rakouska kosa FUX-Cimburovka
Ask A Question
Add An Answer
Pravá 95cmrakouská kosa, není k dostání v běžných obchodech. Pracovně jsme ji nazvali Cimburova kosa (viz poznámka níže)
Vaši kosu můžeme navíc naklepat tak, aby byla skutečně "připravena ke kosení po vyložení z krabice", stačí jen označit kliknutím "ANO" (YES) níže a zajistíte si jeden krok blíž ke snadnému kosení.
Dostáváme pozitivní ohlasy jak od začátečníků, tak od zkušených sekáčů, kteří těží z toho, že si vyzkouší naklepanou kosu od nás. Podívejte se také na to, jak jsme kosili/naklepávali v roce 2008.
Další nabídka: Učiňte další krok ke svému zlepšení se a přijďte na jeden z naších kurzů kosení a naklepávání ke zefektivnění svého kosení, a tedy k ještě většímu potěšení z něho.
Kosy pro nás speciálně na zakázku vyrábí stále fungující rakouská společnost Schröckenfux. V obci Roßleithen, kde má společnost sídlo, se tam již přes 480 let vyrábějí kosy s pověstnou nejvyšší kvalitou, které se vyvážejí do celého světa. V roce 1540 tam u řeky Pießling založil Franz de Paul Schröckenfux kosárnu. Dnes jde o jeden z nejstarších průmyslových podníků v Horním Rakousku. Nové kosy, kterým se díky jejich lepší kvalitě brzy začalo říkat „modré", brzy dobyly celou Evropu. V době založení kovárny na kosy kovářští mistři a jejich učni tvarovali rozžhavené železo pomocí kladiv, aby z něho vytvarovali kosy. V 16. století to byli odvážní a prozíraví majitelé dílny, kteří se v Roßleithenu pustili do stavby bucharů poháněných vodou. Silné údery vodou poháněných kladiv umožnily vyrobit dokonalejší a rovnější ostří kosy než předtím vyčerpávajícími fyzickými údery do železa. Kdysi se tu kovářům běžně říkalo „schwarzen Grafen" (černá hrabata). Mnohé rodiny „černých hrabat" se v 18. a 19. století totiž staly mimořádně zámožnými. Ačkoliv tradice zůstala v továrně na kosy Schröckenfux vždy neoddělitelně spojena s pokrokem, míra industrializace výroby kos však byla vždy omezena. Kovárna kos stále vyrábí kvalitní kosy s vysokou úrovní řemeslného zpracování aiI dnes staří kovářští mistři stále disponují velkou technickou zručností. Od skromných začátků, kdy se ročně vyrobilo asi 50 000 kusů, se jich dnes vyrábí přes 8 milionů. Významným mezníkem ve vývoji směrem nahoru bylo zavedení kalení pomocí vysokofrekvenční technologie a také mnoha automatizací. Více nejen k pozoruhodné historii výroby kos najdete také v knížce Příručka kosení v překladu Věry Dudmanové.
Roßleithen, Oberösterreich, Österreich (Rakousko)
Poznámka:
Kose jsme dali pracovní název "Cimburova kosa" dle literární postavy Jana Cimbury ze stejnojmenné knihy Jindřicha Šimona Baara, ve které oslavuje postavu sedláka (hospodáře). Po převedení staré míry nám totiž délka jeho údajné kosy vychází na 95 cm : "...a Cimbura, tělem duší sedlák, zvláště vášnivě rád sekal obilí. Kosa je strašný nástroj selský. V ruce Cimburově na kosiště ocelovým okem - kosířem - připevněná stávala se dvojnásobně hroznou. "Cimburovu kosu" znali v Putimi a snad v celém kraji. Byla podívaná na Cimburu, když si o výročním trhu v úterý před Božím tělem anebo až si o svaté Máří Magdaléně v Písku kosu vybíral. Půl sáhu délky nejmíň musila měřiti, pěkně zahnutá a pružná, zvonit musila jako stříbrná, a sekla-li do hřebu, musila zranit hřeb a neporanit se sama - tak tvrdou chtíval...Pak si hledal Cimbura k ní brousek - ne drsný, ne hladký – ne měkký, ne tvrdý – pravý "hořický". -Od "Stachů-světáků" pořídil si nejen dřevěnky a vidle, nejen hrábě a násady, ale i kosiště hrabicí opatřené, a "jeho Stach", co měl doma na Královských Staších schovanou míru Cimburovy nohy - z nejlepší břízy vystrouhl kosiště lehké, pružné, ale silné - a kdokoliv po něm na vozík sáhl, na každého volal:" To je na zakázku - toť kosiště Cimburovo z Putimi," -každý si je sice prohlédl, ale pak je uctivě stranou odložil.
...Konečně Cimbura nasadil si kosu - narazil kladivem -zkusil, nehýbe-li se - a vyšel za ranního jitra -nejraději v pondělí -k žitnému poli. Ranní větérek čechral mu dlouhé vlasy - zralé, těžké, ohnuté klasy šustily, jako by se před ním strachem chvěly. Cimbura obnažil hlavu -klekl si na kraji pole do zelené trávy na orosenou mez - kosu položil si na rameno - objal ji sepjatýma rukama a pomodlil se. Křížem se naposled požehnal -povstal - "Spánembohem a naspoř nám pánbůh," řekl a žeň počala. Sekl poprvé, podruhé - vždy hlubší byl záběr kosy - vždy širší byl řad -jako živý had syčí a klouzá bílá lesklá kosa obilím-strnisko roste za Cimburou, jako by je přistříhal, a obilí se klade k zemi tiše, odevzdaně..." (286)
- SKLADEM: není ískladě
- Hmotnost: 0.66kg