1 rok 7 měsíců (naše 2. dítko)

"Zdraví každé rodiny začíná matkou. Ona je tím stromem, z něhož musí vzejít zdravé ovoce. Všechny primitivní národy toto uznávají..." Juliette de Bairacle Levy: Nature"s Children [Děti přírody], kapitola: Mother [Matka]

” Zdaleka největším dědictvím, které rodiče mohou dát svým dětem, je zdraví, ne peníze.” Juliette de Bairacli Levy: Nature’s Children (Děti přírody)

Následující překlad níže vznikl pod tlakem dotazů na mou adresu od některých maminek , které zajímá názor autorek knihy Vyživující tradice na přikrmování či krmení miminek. A tak jsem kus knihy, kterou již překládám systematicky stránku po stránce, přeskočila a přednostně přeložila tuto žádanou kapitolu. Pokud se kdokoliv ale bude řídit následujícími radami, je to samozřejmě na jeho vlastní zodpovědnost -moje dementi zde.  Zdůrazňuji, že pouze překládám text, za nimž si stojí nadace, která je připravena  právně chránit svá tvrzení (dokonce se postavila i za vězně, kterým začali dávat stravu ze sóje, což jim způsobovalo zdravotní problémy). Některé poznatky v této kapitole je možná nutno zasadit do středoevropského kontextu, tedy hledání kontinua české kulinární tradice. Informace ohledně  rizik  spojených třeba s konzumací moderních sójových produktů (sójové mléko, vanispati - falešné sójové ghí apod.) lze najít v mém článku Pozor na sóju nebo i v brožurce nahoře.  Je třeba ale číst tuto kapitolu v kontextu tohoto blogu či celé knihy Vyživující tradice, jinak by mohlo dojít k riziku mylných interpretací informací v ní. Pokud již máte za sebou 1. astmatický záchvat dítěte, ekzém, a dostalo Vaše dítě nějakou nálepku (autismus, dyslektik a jiné dys- apod.), a kromě nezdravých sladkostí nic jiného jist nechce: běžte raději rychle (jde o čas) na článek o dietě Gaps ruské lékařky působící v Anglii o souvislosti s fungováním střevní mikroflory a mozkem (její kniha vyšla i slovensky) . Dovolte mi tedy jinak alespoň malou rekapitulaci před čtením samotné kapitoly PŘIKRMOVÁNÍ MIMINEK níže:

ZDRAVÉ (po celé generace zdravé) primitivní národy (s krásnými zuby jako jedním příkladem (znakem) parametru zdraví) zkoumané dr. Priceem totiž sice jedly každé JINAK (Eskymák, africký Masaj, švýcarský horal...), ale všechny přece jen více méně STEJNĚ (z mikronutričního aspektu). MĚLY “NĚCO” SPOLEČNÉHO (stejně dobrého), CO přesně, je možné se dovědět v knize Nutrition and Physical Degeneration (Výživa a fyzická degenerace) od zubaře Westona A. Pricea, a sice jen např.:

každý zdravý národ či nárůdek, který zubař studoval, jedl sice jiné potraviny, ale VŠECHNY národy jedly potraviny s vysokou koncentrací živin (nutrient- dense food), protože obsahovaly 4 více minerálů než strava průměrného Američana 30. let a hlavně aspoň 10 x víc v tucích rozpustných vitamínů A, D a K2 (tehdy Priceův faktor). To je to, proč nelze souhlasit úplně na 100 % s tvrzením, že každému člověku vyhovuje něco jiného, každý národ musí jíst něco jiného. Ano, ale “to něco jiného” má mít vysokou koncentrací výše uvedených živin (nutrient-dense food), pokud chce mít národ zdravé zuby a nejen je. Pro začátek nám stačí tento rámcový smysluplný přístup, který platí pro nás všechny, jako platilo výše zmíněné  o minerálech a vitamínech společně u všech přírodních národů studovaných dr. Priceem, zvaným Charles Darwin výživy.

Zubař dr. Weston A. Price

A právě s těmi v tucích rozpustnými vitamíny A, D a K2 nám vyvstaly dva ohromné otázníky??, na které, jak doufám, již texty na tomto blogu také odpovídají.

OTAZNÍK číslo 1.: se týká toho, že u vitamínu A a D odborníci určili tzv. DDD (tedy bezpečné denní doporučené dávky), které se poněkud vymykají tomu, kolik jich (“politicky nekorektně”) spořádali přírodní lidé ve své stravě. Vysvětlení nacházíme ve vzájemné synergii těchto vitamínů – např. čím víc vitamínu D snímea vápníku, tím se zvýší požadavek těla na vitamín K2, který aktivuje určité bílkoviny, aby vápnik dovedly na správné místo, tedy ne do měkkých tkání, kde zůstává třeba v podobě kamenů. Synergie mezi vitamíny K2, D a  A vede údajně k možnosti bezpečného požití vyšších dávek  vitamínu A a D z přírodních zdrojů (jídla), aniž by se projevila otrava vitamíny (hypervitaminóza),  ale BA PRÁVĚ NAOPAK ! – aby došlo k optimálnímu využití i jiných látek, jako je např. vápník, a tedy došlo  díky součinnosti těchto vitamínů třeba k optimálnímu vývinu kostry, zubních oblouků včetně kostí obličeje rostoucího dítěte již v lůně maminky. K tomu ale nedochází, když bez znalosti této synergie se omezujeme maximálně na DDD těchto mnohdy izolovaných syntetických forem vitamínů, jen na množství vitamínu D získaného ze Slunce a vitamínu A přeměněného (možná) z provitamínu A. Zevrubně je možné se o této synergii dočíst mj. na stránkách Nadace nesoucí jméno zubaře Pricea, kde vede svůj blog Chris Masterjohn (svůj blog má jinak  i zde), nebo na mých stránkách (Dcery a počasí na přání, Vitamín K2 apod.). Moje dementi zde.

OTAZNÍK číslo 2.: Ten druhý otazník se týká samozřejmě toho, že tyto vitamíny se nacházejí především v politicky nekorektních potravinách, které převážná část odborníku na výživu zavrhla jako nezdravé - ať už kvůli cholesterolu či kaloríím (vnitřnosti jako jsou játra, dále vajíčka, máslo, smetana, sádlo). Totiž přesněji řečeno “MĚLY BY” je obsahovat, což dnes kvůli způsobu chovu zvířat a druhu krmení, jaké dostávají (i ryby na sádkách), již není zas taková pravda, což vůbec není legrační – významnějšími zdroji těchto vitamínů jsou produkty zvířat, která nežerou jadrné krmivo, ale spíš se pasou na zeleném (dobytek, hmyz i ryby na planktonu). O démonizaci živočišných tuků zemědělským a potravinářským průmyslem pojednávají zdejší texty pod štítkem TUKY přeložené např. z knihy Vyživující tradice, podrobně to vysvětluje i film Nakládání Ameriky do oleje, nebo stejnojmenná přednáška prezentovaná Sally Fallonovou na youtube (Oiling of America). Je možné si všimnout, že pleť Sally, která jí spoustu nasycených tuků, nevypadá přinejmenším hůře, než pleť řady holywoodských hereček, které zkoušejí jednu dietu za druhou a nakonec jsou rády, že jejich plastická operace nedopadla ještě hůře. Sally by spíš na pleť doporučila vyhýbat se vícenenasyceným tukům – olivový se skládá spíš z mononenasycených a ten schvaluje (je-li za studena lisovaný), protože je i stálý. Kvůli zbytečnému zatěžování našeho těla vícenenasycenými oleji nedoporučuje požívat ani rybí tuk z lékaren, nýbrž tuk z rybích jater, který kromě omega-3 mastných kyselin obsahuje i vit. A a D, nejlépe ještě v kombinaci s nasyceným (udrží omega-3 v tkáních) máselným tukem s vit. K2 (faktor X), totiž od krav z pastvy, a  jen olej z tresčích jater od takových výrobců, kteří olej vyrábějí studenou cestou (př. Blue Ice cod liver oil), kontrolují těžké kovy a obsah těchto vitamínů v každé várce a nemanipulují  s přirozenými poměry těchto vitamínů“, viz třeba texty ke studiu zde,). Podle ní za současného pojídání nasycených tuků, které uchovají v tkáních omega-3 mastné kyseliny, prý stačí jen max. půl lžička lněného oleje denně, protože ani nadbytek omega-3 mastných kyselin, kterým tento dnes populární olej na rozdíl do jiných oplývá, není žádoucí,

Vit. D napomáhá absorbci vápníku do krve, ale je to vit. K2, který vápník naviguje, kam má vůbec jít! K2 (živočišný K) je potřebný pro optimální vývin obličeje (zejména střední části), kostí a zubů miminka a na plodnost a prevenci řady neduhů. Více o vtitamínu K2 zde. Bez vit A a D nejsme údajně schopni přijmout minerály bez ohledu na to, kolik jich ve stravě přijímáme. Vit. A a D není v rostlinných olejích. Pokud jsou ale lisované zastudena, mají užitečný vitamín E. Kromě lněného oleje ale mají obvykle rostlinné oleje málo omega-3 mastných kyselin a příliš mnoho omega-6. Rostlinné nebo živočišné bílkoviny ("stavební panely") ve formě libového masa vyčerpává vitamín A z jater vede u dětí k nesprávnému růstu (jen do výšky a úzkosti kostry), protože tento je potřebný pro činnost štítné žlázy, trávení bílkovin a dlších tisích funkcí. Více k vitamínu A, který je dle Sally Fallonové koncertním mistrem vývoje plodu, nemá se brát z doplňků, ale z potravin, kde je jeho obsah přirozeně vyvažován spolučinitelem vitamínem D, zde v článku Dcery a počasí na přání.

Často je zde tlak na matku, aby se co nejrychleji vrátila do práce, proto mívá děti velmi brzy po sobě, někdy prostě je to z neznalosti toho, co přírodní národy považovaly za samozřejmost. Otázce plánování časových odstupů mezi sourozenci a ochraně mateřství od přetížení z rozmnožování je věnován článek zde (opět vychází z praxe přírodních národů studovaných Priceem).

Krásní jsme všichni, ale můžeme být ještě krásnější, zejména další generace. Chceme-li však porozumět zdraví a prevenci nemocí, je třeba se na některé zákonitosti v tělesném zdraví podívat i z této (pro někoho reálné) perspektivy. (VD)

Sally Fallon s MUDr. Thomasem Cowanem vydávají letos knihu, která zpřístupňuje vyživující tradice moderním rodičům: The Nourishing Traditions Book of Baby & Child Care (Vyživující tradice v péči o miminko a dítě). Kniha apeluje na to, aby dítě bylo pokud možno kojeno, těhotná matka nechodila pořád na ultrazvuky, dítě mělo dostatek živočišných tuků, kyselinu arachidonovou (druh tuku), vitamín A, D, K2, síru a cholesterol potřebný pro vývin mozku, aby se u přikrmování nezačínalo s obilnými kašičkami, ale raději žloutky či játry, které používaly tradiční kultury (matka je rozžvýkala v ústech), aby se dovolilo imunitnímu systému vyjádřit se horečkou (opatrnost ale u těch nejmenších), důležitost hry před příliš ranými intelektuálními úkoly.

-----------------------------------------------------------------------------------------

PŘIKRMOVÁNÍ MIMINEK

Sally Fallonová a Mary G. Enigová, PhD

Translation © Věra Dudmanová

Jakékoliv úsilí o zajištění optimálního zdraví pro vaše miminko musí začít dlouho před tím, než je počato. Moudrost primitivních lidí v tomto ohledu zdaleka převyšuje tu naši, a sice v tom, že běžnou praxí mezi izolovanými skupinami bylo dávat speciální potraviny jak mužům tak ženám po určitou dobu před tím, než dojde k početí. Studie dr. Westona Pricea odhalily, že tyto potraviny – mezi něž patřilo orgánové maso, rybí hlavy, rybí vajíčka, škeble, hmyz a živočišné tuky – byly bohaté na v tucích rozpustné vitamíny A a D a také na makrominerály a stopové prvky. Páry, které plánují mít děti, by měly jíst hojně játra v biokvalitě a jiné orgánové maso, rybí jikry a jiné mořské potraviny, vajíčka a máslo té nejlepší kvality, smetanu a kvašené mléčné produkty, které jsou schopny si obstarávat po dobu alespoň šesti měsíců před početím. Je radno brát denně jako doplněk olej z tresčích jater. ( Viz poznámka o oleji z tresčích jater , strana 618.) Maso v biokvalitě, zelenina, obilí a luštěniny by měly stravu doplňovat a zvláštní  důraz měl být kladen na listovou zeleninu bohatou na kyselinu listovou, která je nezbytná pro prevenci vrozených vad, jako je rozštěp páteře.

Dobrým pravidlem pro těhotné ženy jsou játra jednou týdně, aspoň dvě vajíčka na den a denně 5 g oleje z tresčích jater. Správné množství superpotravin, jako je máselný olej bohatý na vitamíny, olej z pupalky dvouleté, brutnáku nebo černého rybízu, včelí pyl, minerální moučka, olej z pšeničných klíčků a prášek z aceroly (ovoce podobné třešním běžné v Jižní Americe, pozn. překl.) dodá optimální množství živin vašemu nenarozenému dítěti. Řepný kvas (strana 610) a kombucha (strana 596) se svými vlastnostmi, které podporují játra, jsou užitečné jako prevence budoucích ranních nevolností – stejně jako potraviny bohaté na vitamín B6, jako je správně připravená syrová ryba a syrové maso (stránky 231-242).

Očistný půst uskutečněný šest měsíců či víc před početím je dobrý nápad, ale během oněch šesti měsíců před početím a devět měsíců těhotenství je životně důležité konzumovat na živiny bohaté potraviny. Vše by se mělo udělat pro to, aby se zvýšila stravitelnost jídla, a to prostřednictvím masových bujónů a zařazením mléčně kvašeného obilí, nápojů a pochutin. Všechny prázdné kalorie a škodlivé látky by měly být vyloučeny – cukr, bílá mouka, hydrogenované a žluklé rostlinné oleje, nadbytek vícenenasycených olejů (tedy nepřehánět to ani s olivovým olejem, pozn. překl.), tabák, kofein a alkohol. Během tohoto přípravného období by se neměla brát hormonální antikoncepce, jelikož vyčerpává mnoho živin, především zinek, „minerál inteligence”.

Význam kojení vašeho miminka především během prvních několika měsíců se nedá dostatečně zdůraznit. Mateřské mléko je dokonale navrženo pro fyzický a mentální vývoj vašeho miminka. Kojená miminka mají tendenci být robustnější, inteligentnější a bez alergií a jiných obtíží, především bez střevních problémů, než miminka na kojenecké výživě. Navíc mlezivo vytvořené mléčnými žlázami během  několika prvních dnů života miminka ho pomáhá chránit před nachlazením, chřipkou, obrnou, stafylokokickými infekcemi a virózami.

Nutno je ovšem zdůraznit, že kvalita mateřského mléka značně závisí  na matčině stravě. Dostatečné množství živočišných produktů zajistí, aby v jejím mléce bylo přiměřené množství vitamínu B12, A a D a také tolik důležitých minerálů, jako je zinek. Kojící ženy by se měly nadále stravovat s důrazem na játra, vajíčka a olej z tresčích jater. Plnotučné mléčné produkty a vývary z kostí zajistí, aby se vašemu miminku dostávalo dost vápníku.

Pesticidy a jiné jedy budou přítomny v mateřském mléce, pokud jsou přítomny ve stravě, takže veškeré úsilí by mělo být věnováno konzumaci potravin v biokvalitě jak rostlinného tak živočišného původu v průběhu těhotenství a laktace. Potraviny v biokvalitě také dodávají více omega-3 mastných kyselin potřebných pro optimální vývin miminka. Hydrogenované tuky by se měly přísně vyloučit, jelikož vedou ke sníženému obsahu tuků v mateřském mléce. Trans tuky se hromadí v mateřském mléce a mohou vést u dítěte ke snížení ostrosti vidění a poruše učení.

Kojit by se mělo ideálně šest měsíců až rok. Pokud mateřské mléko není z jakéhokoliv důvodu vhodné či není dobré kvality, nebo když maminka nemůže kojit, lze použít raději domácí kojeneckou výživu než tu z obchodu. Komerční dětské výživy jsou ve značné míře umělými míchanicemi složenými z mléka či sójové moučky vyprodukované v postupech s vysokými teplotami, které příliš znehodnocují bílkoviny a jež dodávají karcinogeny. Kojenecké výživy, jejichž základ je v mléce, často způsobují  alergie, a výživy, jejichž základ je v sóji, zase obsahují kyselinu fytovou blokující minerály, inhibitory růstu a rostlinné formy estrogenových sloučenin, které mohou mít nepříznivý účinek na hormonální vývoj dítěte. (Již v takto nízkém věku se v těle nastavuje čas, kdy nastane puberta, ale sójová výživa údajně vede  k pubertě  předčasné u dívek a opožděné u chlapců, pozn. překl.). Výživy ze sóje také postrádají cholesterol potřebný pro vývin mozku a nervového systému.

Naštěstí je možné si udělat výživu, která se blízce podobá mateřskému mléku. Kdykoliv je to možné, měla by tato výživa obsahovat syrové mléko v biokvalitě od krav s certifikací na nepřítomnost tuberkulózy a brucelózy (O mléce obecně viz podrobný text autorek zde). Mléko by mělo pocházet od krav, které žerou potravu vhodnou pro krávy, což je čerstvá tráva v teplých měsících a seno a kořenová zelenina v zimě, nikoliv krmivo ze sóje či bavlníkových semen. (Některé látky, jako je protirakovinná konjugovaná kyselina linolová, mizí s přikrmováním obilím, pozn. překl.). Ideálně by mělo mléko pocházet spíš od krav plemene Jersey nebo Guernsey než od plemene Holstein, aby mělo vysoký obsah máselného tuku. Dá se koupit na farmě v některých státech (V některých státech legislativa momentálně nepovoluje prodej syrového mléka ze dvora, pozn. překl.). Samozřejmě by se takové mléko mělo produkovat v co nejčistších podmínkách a být skladováno ve sterilizovaných nádobách. Ovšem mléko by se nemělo ohřívat. Správně vyprodukované mléko nepředstavuje pro vaše dítě nebezpečí navzdory tomu, co může řada propagandistů veřejného zdraví tvrdit. Syrové mléko obsahuje enzymy a antitělíska, které ho činí méně náchylným k bakteriální kontaminaci než pasterované mléko, přičemž mnoho toxinů, které způsobují průjem a jiné neduhy, proces pasterizace přežije. Váš nos vám napoví, zda je mléko kontaminováno nebo zkaženo – ale pasterované mléko může být vážně znečištěno, aniž by mělo prozrazující varovný odor. Syrové mléko vaše dítě stráví snáze než pasterované a je méně pravděpodobné, že způsobí křeče, zácpu a alergii. Pokud není možné, abyste sehnali certifikované mléko, začněte s pasterovaným plnotučným mlékem té nejlepší kvality, jaké najdete, mlékem, jež není homogenizované, a očkujte ho po 12 hodin kulturou piimä nebo kefírovými zrny, aby se obnovily enzymy ztracené při pasterizaci (strana 83 a 88). Nebo si můžete připravit výživu bez mléka z jater v biokvalitě. Játra v biokvalitě by se také měla přidávat do výživy připravené z kozího mléka, jelikož kozí mléko má nedostatek železa, kyseliny listové a vitamínu B12.

Játra

Naše dětské výživy se základem jak v mléce tak mase, byly připraveny tak, aby co nejvíce odpovídaly různým složkám lidského mléka. Naše výživa na bázi mléka bere v potaz skutečnost, že lidské mléko je bohatší na syrovátku, laktózu, vitamín C, niacin, mangan a mastné vícenenasycené kyseliny s dlouhým řetězcem v porovnání s mlékem kravským, ale má méně kaseinu (mléčné bílkoviny). Když přidáte želatinu do výživy z kravského mléka, učiníte jí pro dítě stravitelnější. Výživa, jejíž základem jsou játra, rovněž ve svém nutričním profilu imituje mateřské mléko. Používejte do receptů na výživu pouze opravdu za studena lisované oleje (viz Zdroje), jinak jim bude chybět vitamín E. 

Kostni hovezi vyvar s krustou "tuku z travy"....

Rosol z kostního vývaru bohatý na vápník a želatinu...

Poklad vajec

Moudrým doplňkem pro všechny děti – ať už kojené či krmené z láhve – je žloutek na den od věku čtyř měsíců. Vaječný žloutek dodává cholesterol potřebný pro mentální vývin a také  aminokyseliny obsahující síru . (Žloutek obshauje i cholin, velice potřebný pro vývoj mozku, pozn. překl.)Vaječné žloutky od slepic z volného chovu na pastvě nebo od slepic krmených lněnou moučkou, rybí moučkou nebo hmyzem jsou také bohaté na omega-3 mastné kyseliny, které se nacházejí v mateřském mléce, ale které mouhou chybět v kravském mléce. (Je-li slepice krmena zrním, mizí rovnováha mezi omega-6 a omega-3 ve prospěch omega-6, lněné semeno je na omega-3 bohaté, pozn. překl.) Tyto mastné kyseliny jsou podstatné pro vývin mozku. Rodiče, kteří si navyknou krmit miminko vaječným žloutkem, budou odměněni dětmi, které mluví a přijímají pokyny v raném věku. Bílek, který obsahuje těžce stravitelné bílkoviny, by se dětem neměl dávat před dosažením jednoho roku. Malé množství strouhaných syrových jater v biokvalitě se může do vaječného žloutku přidat po dosažení šesti měsíců. Napodobuje to zvyk afrických matek, které játra předžvýkají, než je dají svým dětem jako jejich první jídlo. Játra jsou bohatá na železo, onen minerál, kterého bývá v mateřském mléce pomálu.

Špetka mořské soli do žloutku také napomáhá vývoji mozku. Sůl je potřebná k aktivování tvorby gliálních buněk v mozku, buněk, které vytvářejí spoje a pomáhají nám rychleji myslet. Bohužel sůl se  často do komerčních jídel pro miminka nedává v mylné víře, že bychom se solení měli vyhýbat. S tím, jak přidáváte miminku do stravy další potraviny, ujistěte se, že byly osoleny nerafinovanou mořskou solí.

Nešťastným zvykem v industriálních společnostech je krmit děti obilnými zrny. (I z knihy Česká strava lidová je možné odtušit že kaše typu "pápěnka" je spíš relativně moderní civilizační (snad dokonce "revoluční") záležitost než tradiční záležitost, protože autorka Marie Úlehlová-Tilschová v ní píše, že “pápěnka”, jakási jíšková či moučná kaše z másla, mléka, mouky a cukru,  vnesla "převrat" do přikrmování kojenců i ve městech. Co bylo ale před tím?, pozn. překl.) Miminka vytvářejí pouze malé množství amylázy, která je potřebná na trávení obilí, a nejsou optimálně vybavena k tomu, aby si s cereáliemi poradila, obzvlášť s pšenicí do prvního roku dítěte. (Někteří odborníci zakazují všechny obiloviny před dosažením dvou let.) Tenké střevo miminka většinou produkuje jeden enzym na sacharidy – laktázu na trávení laktózy. (Syrové mléko rovněž obsahuje laktázu.) Mnoho doktorů varuje před příliš časným krmením obilnými zrny, že může později vést k alergiím na obilí. První pevnou stravou pro miminko by měly být živočišné potraviny, jelikož jeho trávicí systém, třebaže nezralý,  je lépe vybaven k dodávání enzymů na trávení tuků a bílkovin než na trávení sacharidů.

Sacharid ve formě čerstvého rozmačkaného banánu se může přidat od šesti měsíců, jelikož banány jsou bohaté na amylázové enzymy, a proto je většina miminek snadno tráví. Některé preindustriální (neprůmyslové či ještě neprůmyslové, jaké popsal dr. Price, p. př.) společnosti miminkům starým rok a více dávaly řídkou obilnou  kaši (z ovsa, špaldy či žita, ne z pšenice, pozn. překl.), která se 24 hodin namáčela. Namáčení v kyselém prostředku neutralizuje fytáty a zahají štěpení sacharidů, takže děti mohou ze zrna získat optimální výživu. Dodává také do trávicího traktu kyselinu mléčnou, aby se usnadnil příjem minerálů.

Ve věku kolem deseti měsíců se může přidat maso, ovoce a zelenina, ale postupně, aby se  daly vysledovat jakékoliv nepříznivé reakce. Sacharidové potraviny, jako jsou brambory, mrkev, tuřín atd., by se měly rozmačkávat s máslem. (Nepřehánějte to s oranžovou zeleninou, jelikož nevyzralá játra miminka mohou mít těžkosti s přeměňováním karotenoidů na vitamín A. Pokud pokožka vašeho miminka nažloutne, což je znamení, že  onu přeměnu nečiní, na chvíli oranžovou zeleninu přestaňte podávat.) Mléčně kvašený kořen taro a jiné kořeny (strana 102) představuje pro miminka vynikající sacharidovou potravinu. Je moudré dávat miminkům z času na čas trochu podmáslí nebo jogurt , aby se obeznámily s kyselou chutí. Především své mimiko nepřipravte  o živočišné tuky – potřebuje je pro optimální tělesný a mentální vývin. Mateřské mléko má přes 50 procent svých kalorií obsaženo v tucích, z nichž většina je nasycených,  a děti potřebují tyto druhy tuků po celá svá léta růstu.

Mary G. Enigová, PhD (světově uznávaná odbornice na lipidy-tuky)

Nemoudré je dávat dětem ovocné šťávy, především jablečný mošt, který dodává pouze jednoduché sacharidy a často kazí chuť dítěte na výživnější potraviny. Sorbitol, cukrový alkohol v jablečném moštu, se těžko tráví. Studie daly do spojitosti neprospívání děti, které mají ve stravě hodně jablečného moštu. Potraviny s vysokým obsahem fruktózy jsou pro rostoucí děti obzvlášť rizikové. Nejlepším nápojem pro rostoucí dítě je plnotučné syrové mléko, které se může zavádět pomalu s tím, jak se dítě odstavuje od prsu a nebo od domácí výživy. (pozn. překl. : Poměr fruktózy vůči glukóze je v jablcích v dominující prospěch fruktózy - o to horší je pak jablkový džus, což je vlastně "rafinované" jablko bez vlákniny, "fruktózová bomba", kyselý džus z rakytníku plný vitamínu C by tak návykový nebyl. Ale např. v čerstvých meruňkách je zajímavý poměr glukózy ku fruktóze 2:1. Hunzové, kteří jsou známí svými staletými lidmi, v severním Pákistánu ale jedli tradičně malé staré odrůdy meruněk. Fruktózu na rozdíl od glukózy náš mozek údajně nevnímá, nevíme zkrátka,  kdy máme dost, a tloustneme z ní, dostáváme cukrovku, pivní břich, je často "skrytá" v jiných potravinách, do nichž se přidává dnes místo cukru. Nejvíce jí obsahuje kukuřičný sirup (HFCS), jimž se v USA krmí také 2/3 včelstev, která umírají,  a jejichž produktem a produktem celého medového průmyslu je pak nezdravý pasterovaný (bez enzymů) fruktózový med. Velice nezdravý je údajně i tzv. "zdravý" agavový sirup, který je údajně jen vítězstvím marketinku nad pravdou, viz text na stránkách dr. Mercoly,  nebo Zákusky a průvodce přírodními sladidly na těchto stránkách, nebo text Agavový sirup: Horší než jsme si mysleli.) (Dr. Mercola doporučuje max. 25 g fruktózy na den i za cenu vyhýbání se ovoci, které ho obsahuje hodně,  a jehož role v podobě velkého zastoupení ve zdravé výživě je přeceňováno - kyselého rakytníku se spoustou vit. C bychom asi také hodně nesnědli, protože nemá tolik fruktózy, pozn. překl.).

Mějte na paměti, že miminka by měla být baculatá a děti by měly být statné a silné, nikoliv hubené. Miminka potřebují tělesný tuk k dosažení optimálního růstu. Tuk kolem kotníku, kolene, lokte a pasu je růstový tuk, který zajišuje přiměřenou výživu růstovým ploténkám na konci kostí. Z tlustých miminek vyrostou statní a dobře stavění dospělí, kteří nebudou ani příliš vysocí ani příliš malí a budou buď štíhlí nebo podsadití v závislosti na svém genetickém dědictví.

Držte své dítě od průmyslově zpracovaných nezdravých potravin co nejdéle – ale nemyslete si, že tak můžete činit donekonečna. Pokud své dítě nezamknete do skříně – či nebudete žít v uzavřené komunitě stejně smýšlejících rodičů –  dříve či později přijde do kontaktu s nezdravými potravinami (junk foods). Nejlepší ochranou mu bude optimální strava, kterou jste mu dali během  raného dětství, a váš milující příklad a výchova v pozdějších letech.

Autorka Sally Fallonová s lékařem Thomasem S. Cowanem, MD vydávají letos knihu, která zpřístupňuje vyživující tradice ve vyživování miminek a v péči o dítě moderním rodičům: The Nourishing Traditions Book of Baby & Child Care

Pozn. překl.: V jednom rozhovoru paní Sally Fallonová prohlásila na adresu sóji:

Proč tolik slyšíme o sóji? Ve skutečnosti to má co do činění s technickými změnami ve způsobu, jakým se dělaly ztužené tuky ve druhé polovině 60. let.  Průmysl si vymyslel proces částečné hydrogenace, pro který učinil sójový olej lepším než kukuřičný olej.  Do tohoto momentu jste slyšeli hodně o margarinu z kukuřičného oleje.  Když začali používat hodně oleje ze sójových bobů místo kukuřičného oleje na výrobu margarínů a ztužených tuků, výsledkem bylo, že jim zůstávalo hodně břečky s vysokým obsahem bílkovin, rozhodně šlo o hrozný odpadní produkt a přišli na to, jak z toho bílkoviny vytáhnout, aby vyrobili sójový proteinový izolát. To proto tolik slýcháváme o sóji, jaké je to úžasné jídlo. Jde o naprosto umělou a úmyslnou kampaň na prodej odpadního produktu. Představa sóji jako zdravého jídla je v rozporu se vším, co o sójových bobech víme. Už šedesát let víme, že sójový bob je extrémně toxický a že když ho člověk jí hodně, ve skutečnosti si vytváří nedostatek živin.   

     ...Potravinářský průmysl je extrémně mocný. Řídí FDA, řídí USDA a spustil se, v určitém smyslu řádí.  To proto jsme založili Nadaci Westona A. Pricea, abychom lidem poskytovali přesné informace. Je to způsob, jak klást odpor veškeré škodlivé propagandě. Mimochodem, nevím, zda to platí pro vaše dítě, ale většina autistických dětí, o kterých slyšíme, vyrostla na sójové umělé výživě. (vice na:http://hartkeisonline.com/natural-health/treating-autism-interview-with-sally-fallon-morell/)

Zdroj:  Nourishing Traditions,  str. 598-601

Pozn. překl.

Kvalitní fermentovaný olej z tresčích jater zde: http://www.radiantlifecatalog.com/product/fermented_cod_liver_oil/All-Superfoods-and-Supplements

Osobně nemám obavu z podávání čerstvých domácích syrových žloutků, i když ty zimní jsou cereální, protože kvůli krmení obilí nemívají rovnováhu mezi omega -3 a omega-6 mastnými kyselinami, omega-3 lze doplnit buď krmením slepic namletými lněnými semínky, nebo podáváním kapek lněného oleje do vlastní stravy. Vyhýbání se játrům kvůli toxinům nepovažuju za řešení, protože obsahují vitamíny  a minerály. Dávám  přednost domácí kvalitě (či nákupu od producenta biomasa) a osobně je ale tepelně zpracovávám (?, akorát kočkám je dávám i syrová) - kus jich uvařím s kmínem, majoránkou, pepřem, nechám vychladnout a nastrouhám uvařený kus jater na struhadle a dám zpátky do vody, ve které se vařila, přidám želatinu z kostního vývaru, trochu povařím, , dochutím keltskou solí a případně dohustím celozrným žitným kváskem, převařím ( ne bílou ani celozrnnou moukou, která nebyla aspoň 7 hodin namáčena), syrovou smetanu či máslo a kapku citronu úplně nakonec... vzniká takový "játrový pajšl", který moje děti jedí rády. Třeba i do něho je možné nakonec zamíchat syrový žloutek.

Tak například vitamín A je podle Sally Fallonové “koncertní mistr na vývoj plodu…” (díky němu stabilně a správně roste, tělo matky vstřebává minerály, tráví bílkoviny atd.)  A nyní se podělím ještě o další informace: Primitivní národy ho přijímaly v hodnotě asi 50 000 jednotek denně z přirozených potravin. Jak je možné, že se neotrávili, když nám odborníci na výživu játra, jež jsou na něho bohaté,  v těhotenství zakazují? Odborníci mají pravdu, ale nejde o celou “pravdu”.  Ledaže se na vitamín A díváme izolovaně  jako na retinol v kapsli či přidaný třeba do margarínu, (protože v rostlinných olejích se přirozeně nenachází) a nikoliv jako na vit. A-komplex se spolučiniteli (vit. D) v přirozeném  jídle. Člověk by mohl přijímat skutečně víc vitamínu A ke svému ještě většímu nutričnímu přínosu (aniž by se jim přiotrávil – já jsem sama nejspíš zářný příklad překračující i v těhotenství mnohonásobně DDD-den. dopor. dávky), pokud by ho přijímal ještě se spolučinitelem, a sice  vitamínem D, s nimž působí synergicky, a to v adekvátním ideálním poměru 1:5 (D:A). Takže problém není v oleji z tresčích jater jako takovém (před nimž možná některé hlasy varují), ale v jeho kvalitě a způsobu zpracování včetně manipulace s jeho vitamíny v něm a měnění jejich vzájemných poměrů. Problém podle mně nejsou ani játra s vitamínem A, ale to, jak jsou připravena – zda jsou připravena na kvalitní slanině. Ta totiž působí s játry synergicky, protože obsahuje vitamín D.

     Tragédií této nemístné obavy z toxicity vitamínu A je, že dovedla doktory k tomu, že radí těhotným ženám, aby se vyhýbaly potravinám obsahujícím vitamín A a rodičům, aby nedávali svým miminkám olej z tresčích jater. A přesto první knihy o krmení těhotných žen a dětí doporučovaly těhotným ženám štědré dávky oleje z tresčích jater a častou konzumaci jater a dvě čajové lžičky oleje z tresčích jater denně miminkám od třech měsíců. Většina našich zdravotních problémů by se vyjasnila velice rychle, pokud by se obyvatelstvo vrátilo k pojídání jater a dalo se na používání oleje z tresčích jater – naši nejlepší superpotraviny, se píše ve stati Sága o vitamínu A od Sally Fallonové a dr. Mary G. Enigové). Dalšími posvátnými potravinami vůbec k otěhotnění jsou (dle Nadace Westona A. pricea) pro OBA rodiče aspoň 3 měsíce před početím: plnotučné syrové mléko od krav, co se pásly na pastvině (kde jinde…?), vajíčka od slepic, co se pasou také na trávě, jednou týdně játra na slanině,  kvalitní olej z tresčích jater s poměrem D a A (1:5), kostní vývary, zelené listy (i lístečky bylinek) s kyselinou listovou. Nevhodné jsou sójové moderní výrobky, kofein atd. (Více k tématu na stránkách Pěkná miminka – Beautiful babies)

Pan zubař Price by třeba těhotné ženě nejen nezakázal jíst játra (ani kachní), ale doporučil by jí je jíst dokonce alespoň jednou za týden. Já sama jsem je sice tak často nejedla, ale určitě jsem se jim nevyhýbala, ani letnímu máslu, jistě s velmi vysokým obsahem vitamínu A, z něhož jsem se také neotrávila já ani dítě (Pozor!: čtenář tohoto blogu nese sám zodpovědnost za své zdraví po případné konzultaci s oficiálními odborníky na zdraví, jako jsou lékaři, výživáři a dbá na kvalitu potravin s vitamínem A a D. atd.) Velice zajímavý článek s vysvětlením k této posvátné potravině, jakými jsou játra ( které si některé národy dokonce rituálně přikládaly před konzumací na oči, aby dobře viděli a jednou i jejich ještě nenarozené děti) je odborná stať  Sága o vitamínu A (Vitamin A Saga) a  je možné jí najít na stránkách Nadace dr. Pricea v angličtině. (A jiné texty zde již totiž hovořily o obtížnosti konverze karoténů na vitamín A, že bychom té mrkve museli sníst opravdu hodně, neboť 4-6 jednotek B-karotenu se přemění na 1 jednotku vit. A, a to ještě za optimálních podmínek).

(A jiné texty zde již totiž hovořily o obtížnosti konverze karoténů na vitamín A, jako např. tento z knihy Vyživující tradice:

Za optimálních podmínek mění lidé vitamín A v traktu tenkého střeva působením žlučových solí a enzymů štěpících tuky. Jenže přeměna karotenů na retinol je zřídka optimální. Diabetici a ti, kteří mají oslabenou funkci štítné žlázy – skupina, do které patří přinejmenším polovina dospělé americké populace - není schopna učinit přeměnu vůbec. Děti činí tuto proměnu velmi špatně a miminka vůbec – musejí získat své vzácné zásoby vitamínu A z živočišných tuků – a přesto je nízkotučná strava často dětem doporučována. Namáhavé fyzické cvičení, přemíra konzumace alkoholu, nadměrná konzumace železa (především z “o minerály obohacené” bílé mouky a snídaňových cereálií) , používání řady populárních léčiv, nadměrná konzumace vícenenasycených mastných kyselin, nedostatek zinku a dokonce chladné počasí může ztížit konverzi karoténů na vitamín A. Stejně tak nízkotučná dieta. Karotény se přeměňují působením žlučových solí a velmi málo žluči se dostane až do střeva, když je v jídle málo tuku. Požitkář, který si dá na zeleninu máslo a přidá si smetanu do polévky a guláše, je moudřejší, než si myslí. Máselný tuk stimuluje vyměšování žluči potřebné k přeměně karoténů ze zeleniny na vitamín A a zároveň dodává velmi snadno vstřebatelný opravdový vitamín A. Vícenenasycené oleje také stimulují vyměšování žlučových solí, ale mohou způsobit rychle zničení karoténů, leda že jsou přítomné antioxidanty. Vitamín A Vagary [Vrtochy vitmaínu A] )

Americká srdeční (kardiologická) asociace...se dostala do poněkud prekerní situace ohledně tuku a cholesterolu v naší stravě. Doporučili posunout se k ménšímá množství mléka, méně vajíčkům, masa...k dietě obsahující více margarínu, ryb a rostlinných olejů. Jsou angažovaní. Musejí nadále podporovat svou naprosto neobhájitelnou a nutričně ničivou pozici nebo připustit, že se strašně mýlili. Americká kardiologická asociace, hlavní propagátor teorie o ateroskleróze založené na tuku a cholesterolu nyní jde po dětech a doporučuje nízkocholesterolovou dietu pro 3leté. Jenomže Americká akademie dětských lékařů uděřila zpátky. Poukazují, že cholesterol je životně důležitý u rostoucích dětí kvůli formování žlučových solí, hormonů a nervových tkání. Neexistuje populace dětí, která by vyrostla na takové radikální dietě. A přesto Americká srdeční asociace ujišťuje matky Ameriky, že “nezdá se, že by se zde ukázala nějaká velká rizika, “pokud se děti řídí radikálním dietním plánem Americké srdeční asociace. Ale dále připouštějí, že”...několik epidemiologických výzkumů...selhalo při vypozorování význaných korelací mezi tukem ve stravě, koncentracemi sérového cholesterolu a výskytem koronárního srdečního onemocnění.” William Campbell Douglass, MD The Milk Book

------------------------------------------

Dodatek: Recept

KOJENECKÉ MLÉKO Z KRAVSKÉHO MLÉKA

Na 1 l

500 ml certifikovaného syrového mléka v biokvalitě nebo bio pasterované, nehomogenizované mléko s kulturou piima (str. 83) , přednostně od kráv Jersey nebo Guernsey krmené čerstvou trávou (protože má typ mléka A, p. př.)

60 ml domácí tekuté syrovátky (strana 87)

60 g (80 ml) laktózy (viz Zdroje)

60 ml bifodobacterium infantis (viz Zdroje) - nejspíš k dostání v lékárně, pozn. překl.

40 ml kvalitní smetany (nepasterované)

2 ml oleje z tresčích jater bohatého na vitamíny (viz poznámka k oleji z tresčích jater, strana 618)

5 ml nerafinovaného slunečnicového oleje (viz Zdroje)

5 ml extra panenského olivového oleje

10 ml kokosového oleje (viz Zdroje)

10 g pivovarského droždí (existuje i lahůdkové sušené, pozn. překl.)

10 g želatiny (viz Zdroje)

475 ml filtrované vody

1 g prášku z aceroly (viz Zdroje)

Želatinu dejte do vody a mírně ohřejte, až se želatina rozpustí. Všechny suroviny dejte do mixéru a dobře promixujte. Přelijte do naprosto čisté sklenice nebo nádoby z nerezu a dobře zamíchejte. (Poznámka: Pokud je mléko od krávy plemene Holstein, přidejte navíc 20-40 ml smetany.)

Při podávání nalijte 0,17 až 0,24 l do velice čisté skleněné láhve, přidělejte dudlík a vložte do hrnce s mírně vařící vodou. Ohřejte, až je to teplé, ale ne horké na dotek, dobře láhev protřepejte a nakrmte dítě. (Nikdy, nikdy neohřívejte výživu v mikrovlnné troubě!)

Variace: Výživa z kozího mléka

Třebaže má kozí mléko hodně tuku, mělo by se používat s obezřetností při krmení malých dětí, jelikož mu chybí kyselina listová a má málo vitamínu B12, přičemž obojí je podstatné pro růst a vývin dítěte. Abyste nízkou hladinu vitamínu B12 nahradili, přidejte do várky výživy 10 g jemně nastrouhaných syrových kuřecích jater v biokvalitě zmrazených po dobu 14 dní. Určitě začněte s krmením žloutky od 4 měsíců.

Zdroj: Nourishing Traditions: the Cookbook that Challenges Politically Correct Nutrition and Diet Dictocrats by Sally Fallon and Mary G. Enig, str. 602.

Postranní sloupky z knihy Vyživující tradice (Nourishing Traditions, str. 343):

Z přísně nutričního pohledu jsou o makrobiotické dietě zprávy, že vede ke kwashiorkoru (extrémnímu nedostatku bílkovin) mezi striktními stoupenci. Skupina vědců při Univerzitě Michigan dělala studii miminek, které se udržovaly na zenové makrobiotické dietě a nejen že zjisitli, že trpěla podvýživou, ale dále varovali, aby matky stravu svých miminek neomezovaly ani  na pouze makrobiotickou dietu. Do zenové makrobiotické diety patří speciální dětská výživa zvaná Kokoh a Pediatrický výbor pro výživu při Americké akademii hlásil, že děti krmené touto dětskou výživou od narození mají během několika měsíců obvykle nízkou váhu a celková délka těla je pod průměrem. Další výzkum a klinická pozorování zjistila, že miminka, která nejedí žádnou živočišnou bílkovinu, nerostou běžným tempem. Tato studie zjistila, že miminka na “veganských” dietách, kromě raného kojení, nerostla nebo se nevyvíjela normálně jako miminka na stravě obsahující živočišné produkty nebo na vegetariánské stravě doplňované kravským mlékem. Pediatrický výbor pro výživu při Americké akademii prohlásil, že patrně nejškodlivější dieta pro rostoucí děti je zenová makrobiotická dieta a tvrdila, že výsledkem takové stravy mohou být kurděje, chudokrevnost, hypoproteinémie, hypokalcémie, vyhublost a dokonce smrt. H. Leon Abrams Vegetarianism: An Antropological/ Nutritional Evaluation

Str. 354 Stalo se zvykem nazývat lidi na striktní dietě vegany a ostatní lakto-vegetariány, aby se rozlišila “striktní” vegetariánská strava od lehčího režimu dovolujícímu mléčné produkty...vegani vážně riskují nemoci z nedostatku kvůli u vegetariánské stravy obtížnému dodávání všech nezbytných látek, jaké si lidské tělo neumí pro sebe syntetizovat. Vitamín B12 je jednou z nich a vegáni jsou často chudokrevní....Dalšími látkami jsou esenciální aminokyseliny, z nichž některé nejsou ve velkém množství mezi rostlinnými bílkovinami z ořechů a luštěnin. Vegani mohou trpět druhem kwashiorkoru (podvýživa) vznikajícímu ne z velkého nedostatku bílkovin, ale z nedostatku některých esenciálních panelů na jejich stavbu. Terence McLaughlin A Diet of Tripe