Je cas leta, cas cerstve zeleniny. Vyziva dle vyzivujicich tradic se nekdy redukuje na "maso", coz samozrejme neni vubec pravda, protoze lidi tradicne zivilo nejen maso, ale i kosti, vnitrnosti, obili, zelenina a ovoce a vzduch a dobre myslenky. Nasledujici recept je tedy zeleninovy.

V kreslenem filmu Ratatouille se sefkuchar (krysa Remy ) rozhodl uvarit Ratatouille, kdyz do restaurace prisla kontrola /inspektor. Jedna z dobrych kucharek se jeho rozhodnuti udelat na neho dojem timto "rolnickym jidem" (peasant" s food) divila. Kritik je vsak zcela timto jidlem okouzlen, protoze vyvola prekrasnou scenu z jeho detstvi na venkove - toto jidlo mu varila maminka.

 Rada bych na tomto miste trochu lepe vyjadrila svuj poznatek: i ceska strava nasich predku se nakonec rozdelila na staroceskou (pro ty bohatsi) a lidovou (pro lidove chudsi vrstvy). Myslim si, ze ta zdrava strava predku lezi nekde mezi, nebo kazdopadne tam, kde je nutrient-dense food (na ziviny koncetrovana strava - bilkoviny, tuky s vitaminy ...). Strava bohatych se totiz mohla skladat (kdyt to hodne zjednodusim) uz jen z libovych veprovych kyt a cukru a belejsi mouky, ktere si ti chudsi dovolit nemohli, ci z ruznych exotickych pochoutek, ktere nepotrebovali.

Prikladem toho, co chci rici je detske porekadlo: "... hrach a kroupy, to je hloupy, to my mame kazdy den, ale vdolky z bily mouky jenom jednou za tejden. " Hrach a kroupy vubec nejsou hloupe, protoze jde o kombinaci bilkovin z lustenin a obilovin, i kdyz jeste mene hloupe by bylo, kdyby se k nim pridala 2 % zivocisnych bilkovin (vajicko, kousek domaci uzeniny, rybicka)- pak je to udajne ta prava zazracna synergie bilkovin. A vdolky z bily mouky jsou sice soucasti ceskeho folkloru, kterym se treba hodnoti i trouba u venkovskych kamen, ale rici, ze v te troube se daji upect "vyborne buchty" je pro me dnes stejne s trochou nadsazky jako rici, ze se v te troube da  pripravit vyborny pervitin.

Lidova strava naopak, jakkoliv napadita a prirody znala, jakkoliv nam pripominajici, at nejsme zmlsani, at jsme vdecni za cokoliv, lidova strava, jakkoliv nam pripominajici, at se ucime poznavat prirodu a jeji dary, co vsechno se da jist a na cem "prezit", nikoliv nutne optimalne se vyzivit (zaludova mouka, chrousti, brslice, cerstve lipove jarni listky), byla prece jenom stravou z nouze, z nezbyti, pro chude, u jejichz pocetnych deti byla velika umrtnost. Jidlo zeleninove, jako je ratatouille je sice asi tradicne pro ty chudsi, avsak ocistne, chutne, jidelnicek zpestrujici, muze byt bohate na mineraly a nektere vitaminy. Ratatouille neni zadna veda, je to v podstate lilek a cukina, pro me spis neco jako 2 vodou nasakle houby (koreni), ale kazde zvlast uvarene (za pozornost stoji spravna priprava lilku v soli), hodne se jejich objem zredukuje a nakonec mame pokrm jako prilohu treba k jinemu jidlu. Do sveho ratatouille jsem si ale pridala bylinky - rozmarynu...  Se zajmem jsem si precetla i to dalsi povidani k lilku atd. Ja sama ho od ted budu rada pestovat ve skleniku, vlastne jsem ho v jidelnicku v detstvi ani potom nikdy nemela, dokonce jsem ho znala jen pod japonskym nazvem nasu, protoze se tam pouziva bezneji nez v ceskych kuchynich, take ho tam i nakladaji a jinak upravuji.  Nize je ukazka, jaky dojem udelalo Ratatouile na inspektora....

http://youtu.be/3YG4h5GbTqU

Ratatouille

(francouzský provensalský zeleninový pokrm, pocházející z oblasti města Nice, p. př.)

Lilek je tak vzacny, ze jsem ho do mekka varila i se slupkou. Ratatouille, lilek je tak vzacny, ze jsem ho do mekka varila i se slupkou.

8 porcí

2 velké lilky

1 cukína rozkrájená podélně a na tenké plátky

1 zelená odsemeněná a na tenké pásky nakrájená paprika

2 oloupané a na plátky nakrájené cibule

4 rajčata, oloupaná, odsemeněná a nakrájená

4 stručky česneku, oloupaného a rozmačkaného

1 čajová lžička sušeného tymiánu

asi ¾ šálku extra panenského olivového oleje

Lilek se musi nechat odlezet v soli... Lilek se musi nechat odlezet v soli...

Existují dvě tajemství na dobré ratatouille: jedním je smažit všechny druhy zeleniny odděleně; druhým je péci svůj kaserol (kastról) v plytkém otevřeném pekáči, aby téměř všechna tekutina vyprchala. Oloupejte a pokrejte na kostičky lilek a připravte ho podle hlavního receptu (str. 383). Osmažte kostičky lilku po várkách na několika lžících olivového oleje. Vytáhněte je děrovanou lžící na vymazaný obdelníkový pyrexový pekáč. Osmažte po pořadí cukínu, papriku, cibuli a rajčata, pokud je to nutné, přidávejte olivový olej a vytahujte je do kastrólu. (Jak oloupat rajčata, viz str. 70.). Přidejte do kastrólu rozmačkaný česnek a tymián. Dobře promíchejte a pečte bez přikrývky při teplotě 177 st. C alespoň 1 hodinu. Ratatouille často chutná lépe následující den po opětovném ohřátí. 

Postranni stripek:

Lilek (baklažán) je sice spojován se středomořskou kuchyní, jeho původním domovem je tropická Asie. Jeho primitivní formy v této části světa byly maličké a jedly se jedině nakládané. Evropský název pro lilek - aubergine (v am. angličtině je to eggplant, p. př.) - je odvozen nepřímo ze sanskrtského vatin-ganah, což znamená “protivětrová zelenina”. Než se brambor dostal do Evropy z Nového světa, byl lilek hlavní škrobovou zeleninou připravovanou různými způsoby včetně smažení jako brambor. Lilek obsahuje karotenoidy, B komplex, především kyselinu listovou, vitamín C, draslík, fosfor a vápník. Obsahuje trochu bílkovin a je dobrým zdrojem vlákniny. Lilek obsahuje sloučeninu skopoletin a skoparon, které zabraňují křečím. Africké přírodní léčitelství si cení lilku, protože uvolňuje nervové vzrušení a působí proti epilepsii. Bere se také jako přírodní antikoncepce. V Koreji se sušený lilek používá k léčbě různých onemocnění, mezi něž patří spalničky, alkoholismus a rakovina žaludku. SWF