Jak jsem se již zmiňovala v jednom z posledních příspěvků na můj blog, zaujala mě v poslední době paní Susun Weedová, která je přední americkou bylinářkou,  založila Centrum moudré ženy... Napsala asi 4 knihy, které se staly biblemi amerických žen,  zabývá se v nich bylinkami, výživou a ženským zdravím a  dává rady, jak řešit běžné ženské obtíže pouze přírodními prostředky. Přichází s trochu jiným pohledem věci. Tak třeba návaly horka v období klimakteria považuje za pouhý projev "energie kundalíni"... Paní Susun má své Radio show Moudé ženy, ve kterém zpovídá přední americké bylinářky (i bylináře) ale i jiné osobnosti.

Přední americká bylinářka Susun Weed se svými kozami

Nedávno mě zaujala, když vstoupila (rázně zasáhla...?) do povídání  Daniely Sales a přiznala se , že k aromaterapii má...velmi špatný postoj. Domnívá se, že jde o moderní maximálně 40 let starý přístup k práci s bylinkami, technologicky náročný. Bylinářství považuje za lidové, ale nikoliv aromaterapii kvůli destilaci. Při holistické léčbě je třeba podle ní  i rostlinu využívat holisticky, že esence je pouhý duch rostliny a  je třeba respektovat více i hmotu, tedy využívat pokud možno rostlinu celou. "Nejhorší zlo tohoto světa je to, že nerespektujeme hmotu", sdělila razantně svůj vyhraněný názor.  Na námitku D. Salesové, že moderní ženy dnes o sebe přece tolik pečují a přece respektují "hmotu" , opáčila, že to není péče, nýbrž  obsese, že žena má své tělo a duši vyživovat, což nečiní. Je to samozřejmě otázka názoru - esence by se měly používat s rozmyslem a citem, myslím, že mohou v urgentních případech lidem pomoci.  Použila do doma vyráběného másla z ghí či sádla. Osobně si dnes soběstačím s celými bylinkami.

Susun, ...udělala jsem si výluh z kopřiv (jak ty říkáš "nettle infusion"), využila celou horní část rostliny, ale stejně ji pak vyhodím do kompostu (podobně jako se asi vyhazuje odpad po výrobě esenciálních olejů), v tomto případě ji také nesním celou... Co teprve homeopatie? Každopádně mě nutíš přemýšlet, takže děkuji za sdílení myšlenek...

Následující text se každopádně také aromaterapií zabývá a  našla jsem ho ve zkrácené podobě na stránkách paní Susun (www.susunweed.com), na jejimž kurzu autorka článku kdysi byla. Paní Mary K. Rose tímto děkuji, že mi dovolila přeložit svůj  článek a publikovat ho na tomto blogu. Původně vyšel v plném znění v časopise Massage a Bodywork Magazine: Originally published in Massage & Bodywork magazine, April/May 2004.Copyright 2003. Associated Bodywork and Massage Professionals. All rights reserved.

INTEGRUJÍCÍ AROMA: obezřetnost a uvážlivost

Mary Kathleen Roseová

V posledních několika letech tu je, zdá se, neúměrný zájem o aromaterapii. Ať už jde o voňavé svíčky, kadidlo, osvěžovače vzduchu a pot-pourri, tak o esenciální oleje v biokvalitě, produkty na masáž a péči o pleť - zákazníkovi je předkládána široká řada vůní, aby poškádlila jeho čichový smysl. Některé z těchto výrobků jsou uváděné na trh s tím, že jde o způsob, jak vylepšit váš domov a pracovní prostředí. Jiným je připisován zvláštní  význam při léčbě nebo coby způsobu, jak zvýšit kvalitu vašeho tělesného a emočního zdraví.

S takovou oblibou přicházejí obavy ohledně bezpečné aplikace používaných chemikálií, ať již pro estetické či medicínské účely. Pravdou je, že velmi málo z tolik propagovaných "aromaterapeutických" výrobků je pravých. Mnohé z prvků použitých v oblíbených voňavých produktech jsou syntetickými chemikáliemi, které jsou známé svými škodlivými účinky zejména u citlivých jedinců. Dokonce i tam, kde neexistují bezprostředně viditelné problémy, může delší používání a vystavování se těmto syntetickým a toxickým chemikáliím po čase přispět k různým druhům citlivosti a chronickým nemocem, jako je fibromyalgia, migrénové bolesti hlavy, astma, chronický únavový syndrom a rakovina.

Co ale čisté esenciální oleje, aromatické oleje destilované z různého rostlinného materiálu, jako jsou květy, listy, jehličí, ovocné slupky, dřevo a kořeny? Mnoho lidí si myslí, že když jsou vyrobeny z  přírodních materiálů, tak jsou při používání vždy bezpečné a blahodárné. Čistým esenciálním olejům se v péči o tělo sice dává přednost před jinými voňavými výrobky, tyto oleje jsou ale velmi koncentrovanými látkami a měly by se používat s obezřelostí. Jelikož se na pravidelné používání esenciálních olejů dává více lidí, podívejme se na některá nezávislá měřítka.

Ekologické: K produkci esenciálních olejů se používá veliké množství rostlinného materiálu. Většina rostlin obsahuje 1 až 5 % esenciálního oleje.  U rostliny s 1 % esenciálního oleje to dělá  3 kg na výrobu 30 g esenciálního oleje. U rostlin pěstovaných komerčně, jako je levandule, to  problém není. Ovšem u divokých rostlin můžeme mít vážné obavy. Další problém, jenž stojí za znepokojení, je používání herbicidů a pesticidů. Většina esenciálních olejů se  v biokvalitě nedělá.

Alergie, přecitlivělost a podráždění: Mnoho lidí je citlivých na účinky vůní a esenciálních olejů, ať už ve vzduchu nebo použitých na kůži. Ten, kdo používá esenciální oleje, musí být vždy ostražitý kvůli možnosti alergické reakce. Přecitlivělost se může vyvinout časem  a obzvlášť těžko se identifikovává, když se používá směs různých esencí.  Alergie se může projevit jako kýchání, svědivé oči, bolesti hlavy, podrážděná kůže nebo vyrážka nebo těžké dýchací obtíže.

Antibiotická rezistence: Mnoho esenciálních olejů má antiseptické a antibiotické vlastnosti. Jsou to sice při používání olejů vyhledávané vlastnosti, ale je potřeba poznamenat, že nadužívání antibiotik, dokonce lokálně na kůži, může přispět k odolnosti vůči antibiotikům.  Je to schopnost bakterie deaktivovat antibiotika nebo je vyloučit či jinak zablokovat jejich inhibitující či smrtící účinky. Výsledkem používání antibiotik je vývin odolných bakterií.

Zamaskování žluklosti: esenciální oleje se často používají tak, že se zředí v nosných olejích. To je způsob, jak kontrolovat použitou dávku a také jak dodat vůni nosnému oleji, který se pak může použít na kůži při ošetřování těla nebo při masáži, protože esenciální oleje jsou moc koncentrované. Jenomže síla vůně může maskovat žluklost nosného oleje. Běžně používané masážní oleje, jako je olej mandlový, olej z jader meruněk, avokádový olej nebo olej z pšeničných klíčků, nejsou stálé, takže esenciální olej prostě překrývá pach žluklého oleje.  K použití při péči o tělo je olivový olej spolu s kokosovým olejem nejstabilnější.  Kokosový olej, který je zastudena pevný, se dá rozpustit tak, že se jeho nádoba na několik minut umístí do hrnce s teplou vodou. Kokosový olej v biokvalitě není drahý a dobře funguje jako masážní lotion. Má své vlastní aroma, aniž by se do něho přidávala další vůně.

Vnucování vůně: Lidé dbalí svého zdraví stále více zdůrazňují své právo na čistý vzduch. Dokládá to posun směrem k zákazu kouření na veřejných místech. Co ale silné vůně používané v osobní péči a v kosmetických výrobcích - ať už jsou přírodní či syntetické? Sdílíme vzduch s ostatními lidmi a je třeba si to uvědomovat. A samozřejmě je zde reálná možnost alergické reakce na látku, jejíž nositelem je jiná osoba.  Jedna uplakaná žena si stěžovala manželovi, když přišel domů po aromaterapeutické masáži. Měla alergii na esenciální olej, který se při jeho masáži použil. Silné vůně mohou být také pro jiné lidi  prostě nepříjemné a otravné. Například silná aromatická substance, jakou je pačuli, může být pro někoho potěšením, pro jiného něčím odporným.

Desensitizace: Časté používání esenciálních olejů může vést k desensitizaci čichu. Tento lidský smysl je designován, aby rozlišoval mnoho různých pachů. Člověk by měl být schopen rozlišit spoustů různých vůní. Člověk by měl být schopen poznat, jestli je jídlo čerstvé, nebo zkažené, žádoucí, nebo nežádoucí.  Člověk by měl rozpoznat jednu látku od druhé.  Dobře vyvinutý čichový smysl nám může pomáhat při hledání určitých rostlin v divoké přírodě i na zahradě.  Čich je jedním ze způsobů, jakým se matka s miminkem napojují,  zda se k sobě lidé přitahují, nebo se od sebe odpuzují. Smysl čichu nás uvědomuje o nebezpečí, jako  je pach při úniku plynu nebo při požáru, nebo jiných jedů kolem.

Nadužívání esenciálních olejů nebo jiných silně aromatických látek oslabuje naši schopnost používat smysl čichu v jeho plném potenciálu. Výše jsem uvedla příklad, že zkažený masážní olej je zamaskován tím, že se použily esenciální oleje.  Susun S. Weedová, známá bylinářka a lektorka v oblasti zdraví, nazývá aromaterapii "bílým cukrem bylinářství." Myslím si, že tato podobnost je trefná. Když jedinci jedí jenom rafinovaný cukr, ztrácejí svou schopnost cítit sladkost v celistvé potravině (například sladkost v mrkvi nebo celozrnném chlebu). Podobně ztrácí jedinec s naduživáním esenciálních olejů svou  schopnost rozlišovat jemné rozdíly či vůni v celých rostlinách.

 Mary Kathleen Rose, C.M.T., se přes 25 let aktivně angažuje na poli holistického zdraví, soustřeďuje se na výživu, bylinářství, masáže a expresní umění. Má bakalářský titul v integrativním léčení a certifikát udělený Susun Weedovou za absolvování Ducha a praxe tradice moudré ženy. Je autorkou knihy The Gift of Touch: Comfort Touch Massage for the Elderly and The Ill  [Dar dotyku: Konejšivá dotyková masáž pro staré a nemocné ] a Bereavement: Dealing with Grief and Loss [Bolestná ztráta: Jak naložit se smutkem a ztrátou]. Pro více informací navštivte stránky www.comforttouch.com.

Autorka článku v jeho nezkrácené podobě hovoří dále o  možnosti terapie přírodní vůní, o tom, že stačí přivonět k celým živým rostlinám a využívat všechny své smysly (zrak, dotek, chuť, čich, sluch...), že terapií vůní je samozřejmě i používání čerstvých bylinek v kuchyni, vůně jídla, upečeného chleba, který provoní domov, svazeček sušené levandule pověšený na zdi či na poličce, romantický košíček se sušenými  okvětními lístky růže, pytlíčky a polštáře s voňavými bylinkami...Myslím, že pro miminko je nejúčinnější aromaterapií vůně jeho vlastní maminky.