Zde již od roku 2006 nabízíme kvalitní rakouské kosy značky Schroeckenfux, model FUX, dále kosiště rakouského typu, výběrové babky a kladívka od německého výrobce, rakouské srpy, kožené toulce od českého sedláře a další potřeby pro sekáče. Kosa byla v minulosti nepostradatelným nástrojem pro živobytí a i nadále nachází uplatnění u zahradníků a chalupářů, neboť může být mimořádně efektivním nástrojem, který se pojí s aktivním odpočinkem. Vážíme si také tradičních a po staletí osvědčených potravin, které výhradně výsledkem práce hospodáře používajícího i kosu. S tím souvisí i druhá kategorie v eshopu.
Od roku 2015 vydáváme překladovou literaturu, kterou tiskneme a produkujeme ve vlastní rodinné tiskářské dílně. Tituly z edice Vyživující tradice vycházejí z výzkumů legendárního kanadského zubaře a cestovatele dr. Westona A. Pricea (1870-1948), který si v různých koutech světa vyhledal zdravé domorodé populace, aby zjistil, jaké konkrétní stravovací principy je zdravými udělaly.
V této kategorii, která navazuje na poznatky z knih z našeho nakladatelství nabízíme také 2 typy doplňků stravy, a to olej z fermentovaných tresčích jater značky Blue Ice a tzv. keltskou sůl.
Tato nerafinovaná nečištěná mořská sůl z bretaňské Guerandai má mezi gurmány a lidmi, kteří dbají na zdravou výživu, tu nejlepší pověst a je známá pod romantickým obchodním názvem "Keltská mořská sůl" (Celtic Sea Salt). Nic se do ní nepřidává, nic se z ní nevyjímá. Máme ji mokrou hrubou a jemnou suchou.
Z nutričního hlediska není mezi uvedenými solemi žádný rozdíl. Obě formy soli jsou stejně nerafinované, neprané, nic se do nich nepřidávalo ani z nich neubíralo, přišly záměrně do kontaktu s jílem, když se čekalo, až z mořské vody ve speciálních přihrádkách na kraji pobřeží vykrystalizují. Jejich slanost je asi o 20 % nižší než u běžné kuchyňské soli, ale je chutnější ona i jídlo s ní vařené. Jediný rozdíl může být v tom, k jakému účelu sůl potřebujete - hrubá sůl není sypká (je tedy vhodná k vaření), jemná je sypká (vhodná je proto k dosolování). Ta hrubá sůl zůstává lehce vlhká od mořské vody (nevysušují ji), ta druhá sůl je tatáž sůl, jen byla vysušena a namleta na jemnější krystaly, aby se s ní dalo dosolovat. Zatímco ta hrubá je vhodná na vaření polévek a vývarů a masa v solné krustě, ta druhá je vhodnější na dosolování – tím, že je suchá a jemná, zkrátka je sypká, s citem a rovnoměrně jí lze cokoliv dosolit. Ta hrubá je jednak pro tento účel nevhodná, jednak je moc hrubá (velké krystaly), jednak je vlhká, více velkých zrn se slepí k sobě, takže byste měl/a nerovnoměrně dosolený chléb – místy hrudky několika zrn soli, jinde méně.
Občas se stává, že po vylidnění vesnice v ní zůstanou už jen důchodci a ti, kterým patrně nezbylo, než na venkově setrvávat. Nevydali se ani nikdy na vandr do světa, aby měli srovnání a pochopili, co jim v životě scházelo, co by mohli dělat jinak, a naopak, co jim mohou ostatní závidět, za co mohou být vděční. My jsme se naopak na vesnici dobrovolně přistěhovali s poměrně přesnou představou toho, proč tak činíme. Je nám i tak jasné, že důležitá je ona cesta životem s nějakou vizí, ne pouze nějaký cíl. Jsme obyčejní lidé, kteří tedy trvale bydlí na venkově, v malé vesničce Mladočov ve východních Čechách nedaleko Litomyšle. Už nikdo nedohledá, kdy přesně byl malý statek, který jsme zde v roce 2009 zakoupili, vybudován, nejstarší zmínka v gruntovních knihách pochází z poloviny 16. století. Nikdo ani neví, kdy byl založen Mladočov. Ví se jen, že patřil nejprve rytíři Toulovcovi a poté městu Litomyšl. Ve skutečnosti si myslíme, že pokud má člověk nějaké hospodářství, louky a zahradu, neměl by se cítit chudý, neboť půda i v pohádkách představuje skutečné trvalé bohatství, které přináší hojnost. Úplným luxusem je možnost být obklopen přírodou, vlastní rukou zasázenými stromy a keři a zdravě uzemněn dennodenní realitou a přirozeně plynoucím časem.
Věra (*1975) pochází z Kopřivnice, města sice věhlasně průmyslového (Tatra), avšak kdo někdy navštívil toto město, zjistil, že je obklopené ze tří stran kopci a lesy (Beskydy). Pravidelně v dětství jezdívala za babičkami na pár kilometrů vzdálený venkov na polosamoty, kde místo počítačů nacházela potěšení na zahradě, v lese či u rybníka, na procházkách s pejskem nebo s knížkou či hledáním pokladů na staré půdě. Vystudovala gymnásium v Příboře, ačkoliv měla původně představu, že bude zahradnicí v arboretu, a Filosofickou fakultu v Olomouci. Zajímavou životní zkušeností byl pro ní 2letý studijní pobyt v Japonsku v Tokiu, jelikož kromě anglické filologie plné gramatiky a literatury britské a americké studovala i filologii japonskou (mimo jiné plnou znaků). Z těch časů jí zůstala záliba v knihách, takže se ráda pobaví o všem.
Ačkoliv krátce působila jako tlumočnice z japonštiny a dokonce i přeložila nějaké texty (pro starší děti třeba vyšla knížka Rennjo), táhlo ji to k nějaké smysluplné zdravé aktivitě, která by přesahovala její osobní potřeby, ale zohledňovala i péči o přírodu a společnost. Příležitost se naskytla. V roce 2002 se totiž potkala v Olomouci s Neilem a trochu vyrušovala na jedné jinak velmi ušlechtilé přednášce, protože spolužákovi poslala lísteček, že je zvědavá, jak to dopadne, ale že asi bude chodit s Neilem. Stará se nyní jako sekretářka o provoz e-shopu, o zahradu, květiny, o to, co bude k obědu, zda si jejich dvě děti umyly ruce a splnily úkoly. A věří i přes svou úzkost, že nakonec všechno bude v pořádku a že na všem lze nalézt něco dobrého. A pokud to není v pořádku, tak to ještě není konec, protože práce ještě neskončila a případně skončí, až přeplujeme moře a přetrpíme hoře, s čímž není třeba bojovat. A také věří, že když se dvěma starším bratrům nepovedlo něčeho dosáhnout (zabít draka), protože to prostě „nejde”, tak se najde někdo se srdcem (třeba nejmladší Honza), který dokáže, že to třeba jde.
A to už jsme však v jiném kraji – žil byl za kanálem na Britských ostrovech v části zvané Anglie ve městě Potters Bar kousek na sever od Londýna hošík jen o půl roku starší než Věra jménem Neil [nýl]. Měl a má ještě bratra, jednovaječné dvojče, ale pokud byste ho někdy potkali, pozor, nemusí to být Neil. I v zimě chodívali do školy jako děti v kraťasech. Měl rád svou babičku Mabel, jejíž dům voněl po levanduli, a dědečka Cyrila, kliďase, který byl šikovný kutil a dožil se 94 let a ještě v 80 letech se proletěl ve vzduchovém balónu. Jeho klidem neotřáslo ani dětství s bitvou o Velkou Británii či pád na 90letá kolena do malého zahradního rybníčka. Neil má respekt k počítačům a všemu, co svedou a tento zájem ho dovedl ke studiu IT na Universitě Hartfordshire. Asi pět let pracoval pro různé firmy i jako bankovní konzultant. Vždycky rád zkouší nové věci – totiž třeba hrát na saxofon nebo meditaci vipassana. Osud ho pak jednoho dne zavál až do Olomouce, kde se na narozeninovém večírku jiného Angličana seznámil s Věrou. Věra si jen zívla nudou, neboť intuice ji řekla: „S tím si užiješ a budeš ještě nejméně 50 let. Podle Věry je starostlivý, upřímný a laskavý, třebaže někdy – pokud si to druzí mylně interpretují – vypadá jako nedružný morous. V současné době je hospodářem, co se musel naučit od úplné nuly chovat skot, jezdit se Zetorem 3011, strouhat kopyta, naklepávat kosu, chytat uteklého býka a seškrabovat štětiny z opařeného prasete a vůbec se řádně integrovat do české společnost. Na ní se mu od začátku nejvíce líbilo to, že tu mají lidé dvoukoláky a že, co si neudělají, to nemají.
O vystěhování se zpátky do Anglie neuvažuje, protože není, kam by tam ustájil krávu Bohušku. Dokonce má někdy noční můry, že jeho krávy na zahradě maminky Hilary v Anglii jí už sežraly všechnu trávu a kytky a už nemají, na čem se pást. Neví ani, kde by tam sehnal tak dobré mléko se smetanou. Musel by se zeptat královny. Už její matka (†101) prý fandila syrovému mléku, které pila každé ráno. Pocházelo od krav plemene Ayrshire z královského stáda ve Windsoru.
Náš internetový obchod jsme otevřeli v roce 2006. Zákazníci z České republiky, Slovenska, Polska i jiných evropských zemí, si postupně do našeho eshopu našli cestu a od té doby si kupují nejen kvalitní pravé rakouské kosy značky Schroeckenfux, ale i kosiště štýrského typu, potřeby k naklepávání německé výroby (Picard) a ostatní nepostradatelnou kvalitní výbavu ke kosení. Ke všemu, co prodáváme, máme osobně co říci, protože to obvykle máme sami vyzkoušeno.
Abychom posílili sekáčský potenciál našich zákazníků, vedeme i zábavné kurzy. Od samého začátku jsme si byli totiž vědomi, že žádný, ani sebekvalitnější ruční nástroj není sám o sobě zázračný a že při kosení jde současně o souhru všech aspektů kosy, kterých si má být sekáč vědom. Jde tedy vždy o určité vědomé návyky sekáče, které nám teprve v celku dávají onen moment, kdy můžeme říci: „Ano, kosa z eshopu Kosimesnadno.cz teď skutečně seče snadno".
S kosou úzce souvisí tráva. A s obyčejnou trávou, jak jsme zjistili, souvisí zdraví – nás, zvířat i půdy. V obyčejné zelené trávě leží klíč ke zdraví. Naši předkové neměli naftu a traktory na pěstování obilí a luštěnin pro krmiva, měli ale kosy či srpy. Tráva a seno bylo tedy tradičním osvědčeným krmivem zvířat. Sice se na trávě my lidé nemůžeme přímo pást, ale živočišné potraviny od zvířat, které se na ní pást mohou, a to i v nehostinných oblastech nepříznivých pro zemědělství, jsou pak mimořádně bohaté na živočišné formy v tucích rozpustných vitamínů (A, D, K2 MK-4 apod.). V této souvislosti od roku 2015 vydáváme překladovou literaturu, kterou tiskneme a produkujeme ve vlastní rodinné tiskářské dílně. Tituly z edice Vyživující tradice vycházejí z výzkumů legendárního kanadského zubaře a cestovatele dr. Westona A. Pricea (1870-1948), který si v různých koutech světa vyhledal zdravé domorodé populace, aby zjistil, jaké konkrétní stravovací principy je zdravými udělaly.
Přejeme Vám mnoho zdaru s kosou a skálopevné zdraví!
Věra a Neil Dudmanovi
Doufáme, že kosa, kterou jednou uchopíte do svých rukou, bude při používání přesně taková, jakou by mohlo používat asi desetileté dítě, aniž by se při tom muselo nadměrně namáhat. Peter Vido vysvětluje svůj přístup ke zlepšování ergonomické efektivity ručního kosení. (Ergonomika: studium duševních a tělesných schopností člověka ve vztahu k náročnosti vykonávané práce, pozn. překl.) Výňatky z knihy Kosa musí tančit od Petera Vido, publikovaném v roce v roce 2001 jako dodatek ke Knize o kose (The Scythe book) od Davida Tresemera (1981) |
Věra začala psát v roce 2010 blog, který dokresluje zázemí tohoto eshopu i našeho života - naše malé rodinné hospodářství na starém statku ve východních Čechách u Litomyšle, kde se kromě zahradničení věnujeme chovu skotu a jiných domácích zvířat pouze pro potřebu rodiny. Blog ještě stále sídlí na dvou doménách, a to vyzivujicitradice.cz nebo zubeni.cz, ale nyní jsme si ho konečně přestěhovali a integrovali do našeho aktualizovaného obchodu kosimesnadno.cz. Jeho čtenáři se mohou vždy přesměrovat sem na KosimeSnadno.cz
To zubeni má skutečně co do činění se zuby (zubením
se) - kdo je má zdravé, může se vážně zubit. I ony mají co
dělat především s výživou, jak ostatně zjistil již kanadský
cestovatel, fotograf a zubař Weston A. Price (1870-1948),
jemuž blog také navždy vděčí za svůj vznik. A nejen blog.
Ovlivnil také paní Sally Fallon Morrelovou, která z jeho poznatků
vychází a je spoluautorkou knihy Vyživující tradice:
Kuchařka, který je výzvou pro politicky korektní výživu a
diktátory ve stravování, kterou jsme přeložili a
připravili k vydání v r. 2015. V rámci edice Vyživující tradice
jsme také připravili k vydání původní knihu zubaře Pricea z roku
1939, a to Výživa a fyzická degenerace. Třetím
svazkem, který je z pera antroposofického lékaře Thomase Cowana,
MD a Sally Fallon Morrelové, je pak kniha Vyživující
tradice: Kniha o miminkách a dětech a jak o ně pečovat.
Čtvrtým svazkem od stejných autorů, který je v přípravě , je pak
kniha Čtvero cest ke zdraví. Knihy od A po Z
připravujeme, tiskneme a vyrábíme a nabízíme v našem eshopu. O
těchto knihách, o vaření, o receptech, o našem životě na statku je
a bude tento blog.
Celá rodina se rádi scházíme denně u stolu, jsme vděční za dobré domácí jídlo na svých talířích. Je to tak prosté: Výživné a chutné tradiční jídlo nás drží při zdraví – díky němu lépe zvládáme činorodý život.
Chcete se s námi setkat osobně, na něco ze zboží se podívat? Kontaktujte nás, abychom se domluvili na přesném čase.
V průběhu let jsme udělali několik videí. Jako amatéři víme, že některá jsou povedenější než jiná. Našim záměrem bylo podělit se o to, jak to děláme my, co víme a známe. Snažili jsme se to vyjádřit srozumitelně. Některá mají české titulky, ale už jen koukáním se člověk hodně naučí. Věříme tedy, že jsou náležitě poučná, zajímavá a aspoň trochu zábavná. Videa se týkají sečení, naklepávání, vyživujcích tradic nebo jsou jen k pobavení.
Natáčet videa je vlastně zábava, je zábava je i editovat. Člověk se pořád i u toho učí novým věcem. Pokud ale sami máte nějaké své video, které podle Vás patří na tyto naše stránky, rádi je zde umístíme. Může se jednat jen o nějakou inspiraci. Rádi se na Vaše video podíváme my a stejně tak i ostatní návštěvníci těchto stránek.
Naše oblíbená videa jsou: Kosimesnadno 2009, Kurzy 2010 (hudba+fotky), Naklepávání zblízka, ale třeba i Sandokan či Mladočov, což je video, které jsme si sami natočili k dějinám vesnice, kde bydlíme.
Založit a vést blog si z mé strany žádalo špetku smělosti, protože k tématům, jako je zdravá výživa a to, jak vlastně zdraví vypadá, zde na blogu pootevírám některá nová a politicky nekorektní hlediska, jaká nejsou známá majoritní části laické i odborné veřejnosti. Číst celý podrobný úvod k blogu zde
Odkazy Farmy, statky (hospodářství), další blogy a eshopy nějak spojené s tématem tradičních potravin a venkova. Blíže zde. zde
Veškerý obsah blogu slouží výhradně pro informativní, studijní či zábavné účely. Použití těchto informací návštěvníkem či další osobou je výhradně věcí jejich svobodné vůle. Koneckonců inteligentní člověk si nic vnutit nenechá. Informace zveřejněné na tomto blogu nenahrazují lékařskou péči, diagnostiku či dietní doporučení odborníka. zde
Juliette de Bairacle Levy, bylinářka, v roce 1971 napsala: „Zdraví každé rodiny začíná matkou. Ona je tím stromem, z něhož musí vzejít zdravé ovoce. Všechny primitivní národy toto uznávají…Zdaleka největším dědictvím, které rodiče mohou dát svým dětem, je zdraví, ne peníze.” Více o autorce blogu, která pochopila, že strava je pro všechny z nás důležitější, než si kdy vůbec myslela, najdete zde.
Pozor! Pokud kliknete na odkaz níže pod fotografií, až rok Vám to může trvat, než se z toho vzpamatujete.
(image) Pro ukázku skutečného mléka klikněte zde.Žádáme návštěvníky blogu, aby si v citování textů z blogu počínali přiměřeně (krátce) a užili je férově (fair usage). Zkopírovat celé dlouhé texty a umístit si je na vlastní blog/eshop je za hranou férového užití citací. zde
VYŽIVUJÍCÍ TRADICE: Kuchařka, která je výzvou pro politicky korektní výživu a diktátory ve stravování (Kniha)
Znáte možná ten pocit člověka, kterému připadá divné, že potraviny, jako je máslo, sádlo, červené maso, vajíčka a podobně, jsou prohlášeny za škodlivé s tím, že máme dávat přednost masu “bílému” a tak zvaným “zdravým” tukům, jako je olivový olej, který ale naše prabáby nepoužívaly.
No a pak natrefíte na knihu, nasloucháte jejímu autorovi, který Vám pečlivě tato stanoviska výše přesvědčivě vyvrácí s tím, že máslo je nejen neškodné, ale že může být zdraví prospěšné, je-li od krávy z pastevního chovu, ba Vám dokonce vysvětlí, že může příznivně ovlivnit fyzickou podobu Vašich dětí, zdraví Vašich i jejich zubů, na které by zubní kartáček a omezení cukru nestačilo pokud je v jejich stravě málo v tucích rozpustných vitamínů, jako je pravý vitamín A (který vážně není v mrkvi), D (pomáhá vstřebat vápník) a K2 (pomáhá ho navigovat na patřičná místa v těle) .
A žil byl kdysi v letech 1870-1948 jeden kanadský zubař Weston A. Price se jmenoval a ten zkoumal, co přesně má společného strava různých přírodních nárůdků světa, jejichž jedinci mají zuby zdravé, bez kazů a rovné jak klávesnice od piana. Jeho poznatky nejsou moc politicky korektní s dnešními, totiž v souladu s dnešními stanovisky, kterých jsou pořád plné noviny. Na jeho výzkum se autorky knihy Vyživující tradice odvolávají. Jeho kniha Výživa a fyzická degenerace, která byla kdysi součástí osnov lékařských fakult Harvardovy univerzity, se poněkud zapomnělo, nyní však díky činnosti dvou nadací, které nesou jeho jméno, dochází k osvětě, která má rostoucí počet příznivců. I my připravujeme její překlad do češtiny.
Tohle si přece musí všichni přečíst! Tohle se má tesat do kamene! , říkali jsme si po přečtení dlouhého úvodu knihy Nourishing Traditions (Vyživující tradice).
A tak jsme přeložili a k vydání v roce 2015 připravili knihu Vyživující tradice: Kuchařka, která je výzvou pro politicky korektní výživu a diktátory ve stravování. Blog byl psán současně s tím, jak byla kniha postupně překládána. Celý blog se v podstatné míře točí okolo ní. Více ke knize, kterou si můžete zakoupit za 570 kč v našem eshopu, níže nebo v textech blogu.
Z úvodu:
“Je jasné, že je něco hodně špatně, i když se Američané, co se týče stravy, dosud svědomitě řídili ortodoxními radami. Berou vážně fyzický pohyb, mnozí přestali kouřit, zvýšila se spotřeba čerstvé zeleniny, mnozí snížili příjem soli, dost velká část Ameriky omezila červené maso a živočišné tuky. Jenže žádné z těchto opatření neudělalo díru do statistik ohledně výskytu degenerativních onemocnění. Kupujeme si potraviny se štítky, na nichž stojí, že jsou nízkotučné, bez cholesterolu, se sníženým obsahem sodíku, a s tím, že jsou pro nás dobré. Proč jsme tedy tak nemocní?”
“Cholesterol se velice podobá školákovi ze skupiny, kterého chytili, jak háže sněhovou kouli poté, co okno již bylo rozbito. I když do zločinu byla zapojená cela parta, obviněn byl jenom ten chlapec, kterého viděli, jak háže koulí jako poslední…cholesterol sdílí jen vzdáleně zodpovědnost za srdeční chorobu…”
“Zpracovatelé potravin nepotřebují živočišné tuky, aby vyráběli junk food pro zisk, ale rozhodně k tomu potřebují rostlinné oleje, bílou mouku a cukr…”
“Výzvou pro každého člověka je určit si stravu, která je ta správná pro něho a realizovat toto stravování způsobem, který ho neoddělí v době jídla od společnosti bližních z řad lidských bytostí. Ideální osobní strava každého člověka se obvykle objeví po součinnosti studia, pozorování a intuice, postupu určeném k nahrazení onoho záhadného neomylného instinktu, který vedl primitivního člověka k potravinám, jaké potřeboval k tomu, aby si udržel zdraví a vitalitu.”
“Naše jídlo, aby pro nás bylo zdravé, musí dobře chutnat. Musí být stravitelné a musí se jíst v klidu. Dokonce celistvé potraviny správně připravené podle tradičních metod jsou nám k ničemu, pokud je jíme s nechutí. Nepřinesou zdraví člověku, který neodpouští. Je to ono milující srdce, které na stránkách, jež následují, nalezne vodítka k tomu, jak zajistit hojnost všech živin, které potřebujeme, abychom byli zdraví, šťastní a žili produktivní život…”
Více ke knize, kterou si můžete zakoupit za 570 kč v našem eshopu, níže nebo v textech blogu. Čti více zde.
Díky za Vaše stránky. Objevil jsem díky nim GAPS dietu. Podle principů v ní se stravuji už několik týdnů a má to blahodárný vliv na můj únavový syndrom. Taky už mám Nourishing Traditions. To je taky bezva. Už se těším na Váš český překlad. Dám ho rodičům.
Chtěla bych Vám moc poděkovat za tyto velmi inspirativní stránky. Moc ráda bych se dopracovala k tomu, abychom jako rodina žili na takové přirozené stravě a kde je vůle, je i cesta Ať se celé rodině dobře daří.
Zdravííčko, už kdysy dávno jsem narazil na váš užasný web ale nevěnoval jsem mu moc pozornost protože drtivou většinu informací zde jsem již nastudoval při pobytu v americe a nebo z videí a knih.. Každopádně chci vyjádřit velký dík za to co děláte, i kdyby se sem dostalo a porozumělo jen pár lidí tak je to určitě skvělý výsledek, šíříte pravdu a posvátná moudra pro lepší budoucnost, takže tímto moc děkuju... nez budu mit jendou vlastni pozemek a kravicku to bude ejste chvilku trvat, kazdopadne je to muj sen...Jeste bych chtel dodat ze z fotek a vseho na techto ztrankach jsem doslova unesen, mate nadhernou rodinu, prekrasne fotky z okoli a uzasne vytvory at uz recepty, jidla a nebo obrazky na sklenickach z ghee.. proste vsechno.. opravdu smekam a zustavam v uzasu.. je mym snem jendou neceho podobneho dosahnout i kdyby jen z poloviny...vase deti to zatim nevedi ale jednou vam za to snad budou vdecne. Davate jim totiz neco, co dnes nema skoro nikdo. Preju vam vsechno nejlepsi, zdravicko a mejte se krasne :))
Dobrý den, paní Věro, jsem z Vašich stránek naprosto unešená, obdivuju Vás. Ráda bych se zeptala, jestli a kdy budete dovydávat překlad knihy Vyživující tradice? Mám půlroční miminko a snažím se shánět co nejvíce informací ohledně výživy (sice už dlouho, ale stále jsem nedospěla k nějakému svému názoru a směru, jakým se ubírat), cítím, že stávající systém stravování nevyhovuje našim tělům a možná ani myslím. Velmi Vám děkuji za stránky a hodnotné informace, s kterými se dělíte! S pozdravem a upřímným přáním všeho nejlepšího
Milá Věro, sice se neznáme, ale nadšeně mi o dnes o vašich stránkách povídala kamarádka. Jsem nadšená, že už máme v Čechách nourishing traditions a že plánujete i knížku vydat v čj. Tak to mě máte hned za zákazníka, neboť ji rozdám k příštím Vánocům (pokud ji stihnete vydat)... Žili jsme pár let mimo ČR a tak se přiznám, že v čj nic na webech nehledám, protože stejně většinou nic nenajdu a ten Váš je příjemné překvapení. Jsem moc ráda, že jste se do toho pustila a moc Vám držím palce!!!!! NT mi přijdou naprosto úžasné, přesně to, co nám dneska chybí. Byla jsem skoro 20let skoro vegetarián a dost jsem si tím poničila zdraví. No, udělám co mohu, aby už moje děti alespoň nikdy neblbly doufám, že někdy naviděnou a hodně štěstí!!!!
Dobrý den Věro, objevila jsem Vaše stránky a je to pro mne nový svět.Zjišťuju, že jsem udělala v případě svých dětí všechno špatně - věřila jsem v makrobiotiku, ale výsledkem jsou zkažené zuby starší dcery(6 let) a ekzém mladší dcery( 1 rok).Takže podle principu polarity-když něco nefunguje zkuste přesný opak, mám pocit, že právě tento Vámi popisovaný spůsob je to pravé.
Neskutečně mě povzbuzuje a nabíjí už jen čtení Vašeho blogu! Díky za něj!!! Byla jsem slepá a teď začínám vidět a je mi strašně krásně a je to i díky Vám a informacím zde a chci Vám poděkovat! A také poprosit o knihu Vyživující tradice Kolik potřebuje kravka místa? Šla bych na kurz, ale mám miminko (kvůli kterému se dávám do kupy a jeho s mnou, jen škoda, že jsem o Vás nevěděla dřív :-() Kosím, sázím a těším se, až budem s dětma sklízet x-) Díky za Vás!
dobry den, viem, ze rozne cudzojazycne knizky sa asi nevenuju tejto typicky stredoeuropskej potravine, ale celkovo by ma zaujimal vas pohlad na nepasterizovanu majovu-junovu brydzu. som dojciaca matka a bryndza mi strasne chuti (zjem aj 200g denne) len mam trochu obavy, ci je to dobre, hltat v takych mnozstvach, najma preto, ze bryndza je dost slana. tiez by ma zaujimalo, ci ste niekedy neuvazovali aj o chove oviec? inak vyborny blog, som vam zan nesmierne vdacna, normalne mam chut odstahovat sa na vidiek a chovat sliepky a ovce
Dobrý večer, včera jsem objevila Váš blog. Jsem nadšená a nemůžu se od jeho čtení odtrhnout. Ráda bych se Vás zeptala, co si myslíte o tomto produktu - je to olej z tresčích jater s vit. D od Nutraceutica....
Dobrý den paní Dudmanová, chtěla bych poděkovat za Vaše úžasné a inspirujíci webové stránky. Mrzí mne, že jsem je neobjevila už dříve, ale nikdy není pozdě na změnu, pokud vede pozitivním směrem, tak se snažím vše dohnat. Dnes jsem dělala prvni vývar pomalu vařený a asi ani nedospím rána, abych zjistila zda mi v lednici správně ztuhnul Teď k tomu dotazu... chci Vás moc poprosit o radu ohledně stravy ročního dítka. Do jednoho roku jsem příkrmy dělala podle knihy Radost ze zdravých dětí, postupně mi ale kniha začínala být "podezřelá" a jak jsem objevila Váš web, tak mi došlo, že tato cesta bude ta správná. Našla jsem zdroj mléka a masa z "trávy", snažím se upravovat jídelníček dle Vašeho webu. Stále však bojuji s problémem co ke snídani? Malá je kojená, ale jak nás vidí cokoli jíst, tak chce taky, takže už měla ke snídani i párkrát kousek chleba s máslem, dřív mívala ovoce nebo bezlepkové křupky (právě u nich mne zklamala kniha paní Strnadelové, že je doporučují, tak jsem se pak tloukla do hlavy, když jsem zjistila jak je extrudace škodlivá). Můžu Vás moc poprosit o orientační jídelníček, jaký měly vaše děti ve věku 1-3 roky? Snažila jsem se pročíst co nejlépe Vaši stránku o výživě dětí ,ale nějak mi ty uvedené tipy nejdou uvést do praxe Moc děkuji,
Dobry den pani Dudmanova, predem Vam velmi dekuji za Vase uzasne stranky!! Mam rocniho syna a od jeho pul roku nedelam nic jineho,nez ze resim co a jak mu davat jist...a napred-protoze jsem odmitala mu davat kupovane kase a spol., jsem narazela na makrobio,vitario,vegetario apodobio :-) a z toho vseho jsem si NECO vzala a dle toho mu varila a chystala jidylka....ale porad mi neco nehralo,porad mi to nejak nezapadalo,ale netusila jsem vubec proc.....az pred par dny jsem narazila v jedne diskuzi(uz si ani nepamatuju kde to bylo-protoze ted jsem v jednom kuse nalozena u Vasich stranek a hltam a hltam) na odkaz na Vas a NAJEDNOU MI VSECHNO DOSLO!!! ..jen mam vycitky,ze jsem to nenasla driv a chudacka jsem trapila obcas vecer obilnymi kasemi(pohanka,jahly,kukurice,bulgur,ryze,amaranth...atd. a jeste v dobre vire jak mu nedelam dobre!!! :-( ....casem mi to nejak nepasovalo,tak jsem mu davala misto nich proste to co mel k obedu-zeleninu,maso a prilohu.... No,kazdopadne,uz jsem tady v okoli nasla statkare co ma Jerseyky a jen pase-ale doji a dela maslo jen od jara do podzimu,tak se tesim na jaro (doted mi nebylo jasne cimze nahradim moje materśke mleko az prestanu kojit-ted jiz to vim!) ,zatim jsem zacala varit kostni vyvary a uz neokrajuju "tluste" z masa :-) , pred nedavnem jsme zabijeli prase a samozrejme maso delame neupravene rovnou z mrazaku..takze budu nakladat :-) a polivku prdelacku co jsem chtela vsechnu dat tchanovi-snim sama :-D..... take jsme nedavno koupili streleneho jelena a vse vcetne kosti a loje se vyhodilo-resp.dalo reznikovi-no priste uz budu vedet!!!!! proste jsem naprosto nadsena a KONECNE vim ze tohle je spravne!!! :-) JESTE JEDNOU MOC DEKUJI!