Husí hody
Je mnoho podzimních příležitostí, které je možno oslavit husími hody. Téma husa domácí je velmi široké, zkrátím to a povím jen něco málo o zhruba 4 chodech, jaké mají u nás doma "husí hody." To se nejprve etickým způsobem terminuje husa, které poděkujeme za čas, který s námi strávila a za vše, co nám nyní dá, termín zabití husy je u nás třeba pevně stanovit, jinak by nastala dlouhá doba prokrastinace.
Recept a): Osmažená husí krev - první část hodů začíná úpravou husí krve. Ta obvykle projde ještě za tekuta sítkem, aby v ní nebylo jediné peříčko. Na másle osmažíme cibuli, kmín, přidáme krev a dobře ji tepelně osmažíme a dobře promícháme. Velmi brzy se určitou reakcí stává z krve spíše taková sraženina jako játra či puding, ten tedy rozmělníme vařečkou. Do smaženice je možno přidat majoránku, pepř a sůl, případně přimíchat vejce, aby toho bylo více. Výsledek je vidět na třetím z obrázků. Smaženice má jemnou a zajímavou chuť. Recept b): Husí vývar - do 4l hrnce dáme umytá husí játra, srdíčko, krk a "předloktí" křídel, dále nejprve v horké vodě namočené a kartáčkem vydrhnuté husí pařáty (V Číně je rozdrtí a udělají si z jich údajně i karbenátky...:-)), přidáme nakrájený kořen celeru nebo kořen petržele, mrkev, cibuli a česnek a vaříme, vaříme, vaříme..., čím déle, tím lépe, pokud pohlídáme, aby nám nevyvřela všechna voda, nakonec osolíme a opepříme. Zvlášť k tomu uvařím pohanku nebo jáhly místo nudlí. Polévka je pak skutečně "sílná" a krásně voní. Recept c): Pečená husa - husu posolím a pomajoránkuji a peču na mírnějším stupni (ne agresivně, aby maso nebylo suché) dlouho za častého podlévání na přepuštěném másle s cibulí a česnekem s troškou vody. Husičku asi 4 x během pečení celou otočím. Tak jako se jedí celozrnné produkty, tak konzumujeme "celistvou" husu, tedy pokud zůstane v pekáči její sádlo se želatinou a smaženou cibulí, vymažeme to vše chlebem a také sníme. Jako přílohu dělávám bramborovou kaši s kysaným zelím.