Říká se, že některé nádory (rakovina) rostou kvůli tomu, že mají receptory na estrogeny (či progesteron), není pak přece jen kravské mléko, které obsahuje přirozené estrogeny, v tomto smyslu rizikové, zvláště mléko od krávy, která je březí?

 

Tohle dítě ma v láhvi čerstvě nadojené kravské mléko od krávy z pastvy

 

Je třeba uznat, že dnešní krávy mají jeden úkol - produkovat mléko téměř až do otelení, a to v co největším množství (moderně a pokrokově) protože mají neobyčejně aktivní podvěsek mozkový. Nedávají 7 litrů na den, ale násobně více. Je třeba přece lidstvo nějak uživit, i když zatím potravinami velmi plýtvá. Takové mléko se pak dále průmyslově zpracovává a pak ho konzumuje člověk, který možná na průmyslové stravě vyrost a žije na ní dál. Jakmile kráva přestane produkovat dle očekávaných norem, jako stroj ho vyřadíme z výroby (jde na jatka).

 

I my chovatelé rodinných krav je také zasušujeme až 6 týdnů před otelením, ačkoliv Slované v období Velké Moravy pdle všeho nechovali krávy až do středověku ve chlévech, neměli ani dlouhé kosy na dělání sena na zimu a dojili je jen přes letní sezónu, jako srnky se krávy telily na jaře. I když se tedy kráva mohla v zimě napást něčeho venku jako srnky (větvičky, suchá tráv, je pravděpodobné, že její dojivost (pokud vůbec nějaká byla) byla v zimě velmi nízká už kvůli nízkým teplotám (mráz). I horalové ve Švýcarsku, které navštívil zubaře Price, dojili své tradiční staré plemeno hlavně přes letní sezónu. Nejvíce si cenili červnové máslo. Možná dojili kvůli malým dětem pár krav či koz i v zimě, ale zřejmě nešlo o velkou kvantitu mléka. Podobně ani Mongolové nedojí své tradiční krávy po celou dobu březosti.

 

Můžeme tedy předpokládat, že dnes zřejmě konzumujeme objem mléčných výrobků (bez ohledu na bio či nebio) z mléka březích krav větší, než byl v minulosti - máme chlévy a na zimu dostatek krmiva. I nad otázkou estrogenů jsme se tedy můžeme trochu zamyslet. Narazili jsme na vědecké poznatky, které zde pouze sdílíme.

 

Zjistila jsem, že to, zda a kolik estrogenů či fytoestrogenů (lignany, isoflavony) obsahuje mléko krávy, záleží na mnoha faktorech a proměnných a může se velmi různit. Záleží na tom, zda je, či není laktující kráva současně březí, v jaké je fázi březosti, čím se živí (obyčejná tráva, červený jetel, extrudovaná sója, siláž, seno nebo čerstvé zelené apod.), zda je léto, nebo zima, jak zdravé sami máme trávení apod.

 

Významným faktorem, který s otázkou účinku estrogenů (resp. fytoestrogenů) z mléka na lidské zdraví souvisí, je to, čím je kráva krmena a jak je pak její mléko zpracováváno.

Plemeno Jersey dává v průměru tučnější mléko a v létě vyniká obsahem živin.

 

I kdyby snad mléko vlivem pokročilejšího stádia gestace mělo (a má) vyšší hladinu estrogenů, pochází-li z pastevního chovu na ZELENÉM (důležitá to podmínka!) obsahuje pak současně i látky, o nichž výzkumy hovoří, že mají naopak ochranné protirakovinotvorné účinky, ať již je to CLA, stigmasterol nebo glutation. Tyto mohou naopak v kupovaném mléce chybět, ať již kvůli tomu, čím se kráva živila, nebo kvůli tomu, že mléko bylo pasterizováno a některé látky se tak znehodnotily. (K výzkumům viz odkazy na konci tohoto skripta, případně kapitola Rakovina v knize z našeho nakladatelství Čtvero cest k uzdravení od antroposofického lékaře Thomase Cowana, MD a Sally Fallon Morrelové nebo připravovaný překlad knihy americké bylinářky, divoké ženy, baby Jagy Susun Weed: Rakovina prsu? Zdravá prsa! Cesta moudré ženy).

 

 

Krávy plemene Jersey v Mladočově

 

Více fytoestrogenů bude mít jistě mléko od krávy, která se zrovna pase na červeném jeteli. Ten obsahuje fytoestrogeny (daidzeiny), které se v bachoru krávy mění na rostlinný estrogen ekvol. Sójové boby jsou bohaté fytostrogeny, ale bohužel také inhibitory enzymů a také látkami potlačujícími fungování štítné žlázy. V Japonsku mimochodem lidé jedli tradičně fermentované sójové výrobky v malém množství v kontextu stravy, která vyživuje štítnou žlázu (vývar z rybích kostí, mořské řasy -- jód). Víme, že zejména sójový bob obsahuje obrovské množství tzv. fyto-estrogenů, které ale vlastní estrogeny (endogenní, tedy v těle vzniklé) napodobují (fungují jako ony), protože se vážou na receptory estrogenů (zřejmě na jednu ze dvou jejich izoforem – na beta, přičemž tkáně, které mají převahu „beta” jsou kůže, kosti a mozek). V podstatě s endogenními estrogeny tyto fytoestrogeny soutěží o receptory (hra jak škatule škatule) a když soutěž o receptor vyhrají, pak - jelikož jsou slabší - mají de facto naopak antiestrogenní účinek. Zátěž estrogenů sníží, přebytek endogenních estrogenů tělo díky zdravým játrům vyloučí (kefír, kurkuma, kombucha, brokolice obsahující látky, které nám přebytky estrogenů pomáhají vylučovat, apod.) A v období menopauzy ve skutečnosti klesá hladina estrogenů a progesteronů, přesto může estrogen relativně převládat, protože je ho „relativně” méně než progesteronu. Hormon klidu progesteron je navíc prekurzor stresového hormonu kortizolu (který naše tělo o uklidňují hormon progesteron okrádá, nemluvě o jeho katabolickém účinku na svaly, totiž rozežírá nám je a mění na glukózu a tato se mění na viscerální tuk, triglyceridy apod. Výsledek je malý zadeček s ubývajícími hýžďovými svaly, štíhlé nožičky, ale velké břicho, želatinové paže atd.

 

A jak jsem se dozvěděla v knize Fast as a girl, progesteron nemá moc rád přerušovaný půst, nízká hladina glukózy je trochu pro tělo stresující (kortizol pak mírně stoupá – a prekurzorem, tedy stavebním materiálem je pro kortizol chudák progesteron), proto ten progesteron prosí, aby ženy týden před menstruací PP neprováděly, jinak neručí za svou hladinu a zřejmě se promění na kortizol a rozhozené hormony jsou na světě. (Nebo tak nějak to chápu já.)

Fytoestrogeny u dospělé ženy či ženy v období menopauzy je jedna věc, ovšem něco jiného jsou sójové fytoestrogeny (třeba přímo ze sójového mléka) zvláště u malých rostoucích či pohlavně dospívajících dětí, neboť u nich působí jako endogenní disruptory, jak v této souvislosti píše mimo mnohých jiných Prof. MUDr. RNDr. Luboslav Stárka, DrSc. z Endokrinologického ústavu v Praze ve své stati s názvem Fytoestrogenní účinky v peri- a postmenopauze:

 

„Zvlášť důrazné je varování před sójovými komponentami dětské kojenecké výživy, protože v období života kritickém pro působení některých vnějších vlivů zvyšuje cirkulující fytoestrogeny až na 1 mikrogram/ml, což je 13–22tisíckrát více než koncentrace kojeneckých endogenních estrogenů, 3000krát výše než u žen při ovulaci a 50-100krát více než u žen v těhotenství.” (www.internimedicina.cz/ 2011; 13(7 a 8) interní medicina v praxi.

 

Sójové boby ovšem nejsou ani pro trávicí trakt krávy přirozenou potravou, a tudíž ani takové mléko pro nás zřejmě nebude nejzdravější. Máme za to, že v přirozeném tradičním „regionálním” chovu rodinné krávy v ČR, kde nejde o množství mléka, ale o jeho kvalitu (obsah CLA atd.), nemá sója místo. Jak se píše také v knize Vyživující tradice ke krmivu ze sójových bobů:

„Vyvolává u nich produkci velkého množství mléka, ale přispívá k vysokému výskytu mastitidy a jiných problémů, které vedou ke sterilitě, problémům s játry a ke zkrácení života.” (Fallonová a Enigová, 2015)

Více k tomuto tématu a historii průmyslového chovu a krmení naleznete v kapitole o mléce v knize Vyživující tradice: Kuchařka, která je výzvou pro politicky korektní výživu a diktátory ve stravování, která je dostupná v eshopu kosimesnadno.cz)

 

A jak je to tedy s relativně vyšší hladinou estrogenů u březí krávy a rizikem pro naše zdraví?

 

Existují studie (např. v roce 2015 provedená na vědeckém institutu Veterinární fakulty při Univerzitě v Ljublani ve Slovinsku), ve kterých se myším podávalo mléko s různě odstupňovanou mírou obsahu estrogenů, tyto ale neměly vliv ani na jejich hladinu krevních estrogenů, ani na hmotnost dělohy u samic nebo hladinu testosteronu, hmotnost varlat a semenných váčků u samců, dokud nedošlo na megadávky estrogenů (až 1000krát vyšší než je normální fyziologická koncentrace). Závěr takovýchto studií hovořil o tom, že trávicí soustava (játra) myší (lidí…) takového estrogeny z mléka dokážou metabolizovat dříve než by začaly působit v dalších částech organismu, a proto nejsou škodlivé. (https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27265162/)

 

Spíš bychom tedy měli zaměřit pozornost na vyhýbání se průmyslově zpracovaným potravinám a na to, aby ty přírodní potraviny byly opravdu přírodní, staletími prověřené a výživné a rodily se ze zdravé půdy a abychom se nespoléhali dlouhodově na nějaké moderní doplňky apod. Dělání si místo toho starosti s estrogenem v blíže neurčeném mléce může jen prospívat ideologii, která z krávy jako takové dělá “třídního nepřítele”.

 

Každý nemusí mít doma rodinnou krávu, ale alespoň o někom vědět. Když si ale člověk produkuje potraviny sám, má záruku kvality. Možná budete za blbce, za vidláka a je to těžké. Možná se vám dostane i nálepky, že jste radikální extrémisté, v podstatě hloupí chudáci. A jak už to bývá, doma nebývá nikdo prorokem. Jak se s tím můžete vyrovnat?

 

Letošní máslo v hranaté nádobě z obchodu IKEA (+bambusové víko)

 

Zmrzlina z nepasterizované smetany s černým rybízem

 

Výroba smetanové zmrzliny s rakytníkovou šťávou

 

Nedostává se spíš většinová společnost průmyslu a služeb do stále většího extrému, tedy dál a dál od přírody, od života a smrti a přirozených potravin? Nejsou radikální extrémisté spíš oni, když jim stačí jenom prohlásit – no, jo, dneska je to samá chemie? Nejdou spíš oni proti proudu, proti přírodním zákonitostem, když přistoupí na hru výrobců a kupují degradované potraviny? Co přesně je hloupého a radikálního na tom chtít jíst normální chléb a skutečné mléčné výrobky ze skutečného mléka? Co je hloupého na tom, chtít si je sám vyprodukovat pro sebe a rostoucí děti, když se stále za peníze koupit snadno nedají? Mám za to, že jde naopak o výsostně důstojnou a člověka hodnou záležitost.