-
Váš nákupní košík je prázdný!
Těší nás, že jste zavítali na naše stránky, ať již jen tak z kratochvíle či za účelem pořídit si třeba kvalitní kosu. Chceme Vás ujistit, že jsme skuteční, že dýcháme. Nejsme virtuální bytosti existující jen na těchto stránkách vašich monitorů.
Je mnoho způsobů, jak nás kontaktovat, použít můžete i telefon nebo se domluvit na setkání. Najít si zde můžete informace o technice ručního kosení nebo se začíst do našeho blogu.
Jsme zde od toho, abychom Vám pomohl najít informaci, jakou hledáte, ať již jde o dotaz na něco z obchodu nebo k Vaši objednávce.
Pokud nás hned nechytíte na telefonu, zkuste položit dotaz obecného charakteru písemně použitím kontaktního formuláře nebo časté dotazy. Co nejdříve odpovíme. U každé položky z obchodu najdete místo pro dotazy pouze stran předmětného produktu.
V neposlední řadě, pokud Vás zajímá více o prodavajících, běžte na O nás, abyste se dověděli více, proč vůbec máme tento eshop, co má společného blog o jídle s kosou, a co s tím vším mají co dělat malá či větší zvířata.
Vposledku zde nechybí Informace o doručení, obchodní podmínky, historie objednávek, ochrana osobních údajů a vrácení zboží.
Jsme obyčejní lidé, kteří bydlí trvale na venkově v malé vesničce ve východních Čechách. Občas se stává, že po vylidnění vesnice v ní zůstanou už jen důchodci a ti, kterým patrně nezbylo, než na chudém venkově zůstat, protože na víc nemají. My jsme se naopak na vesnici dobrovolně přistěhovali s uvědomněním toho, co činíme. Ve skutečnosti si myslíme, že pokud má člověk rodový statek, vlastní louky a zahradu, neměl by se cítit chudý, neboť půda i v pohádkách představuje skutečné trvalé bohatství, které přináší hojnost. Úplným luxusem je možnost být obklopen přírodou, vlastní rukou zasázenými stromy a zdravě uzemněn dennodenní realitou a přirozeně plynoucím časem přírody. Věra pochází z Kopřivnice, města sice věhlasně průmyslového (Tatra), avšak obklopeného ze tří stran kopci a lesy (Beskydy). Pravidelně jezdívala za babičkami na pár km vzdálený venkov na polosamoty, kde místo počítačů nacházela potěšení na zahradě, v lese či u rybníka, nebo s knížkou v ruce či hledáním pokladů na staré půdě. Vystudovala gymnásium v Příboře a Filosofickou fakultu v Olomouci. Zajímavou životní zkušeností byl pro ní 2letý studijní pobyt v Japonsku v Tokiu, jelikož kromě anglické filologie studovala i filologii japonskou.
Ačkoliv se krátce živila jako tlumočnice z japonštiny a dokonce i přeložila nějaké texty (pro starší děti třeba vyšla knížka Rennjo), táhlo ji to k nějaké smysluplné zdravé aktivitě, která by přesahovala její osobní potřeby, ale zohledňovala i přírodu a okolní svět. V roce 2002 se potkala v Olomouci s Neilem a trochu vyrušovala na jedné jinak velmi ušlechtilé přednášce, protože spolužákovi poslala lísteček, že asi bude chodit s Neilem. Asi. Stará se nyní o vedení e-shopu, o zahradu, květiny, o to, co bude k obědu, zda si jejich dvě děti umyly ruce a splnily úkoly. S manželem vydává místní čtvrtletník osady Mladočov, je členkou pravicové politické strany a věří i přes svou úzkost, že nakonec všechno bude v pořádku. A pokud to není v pořádku, tak to ještě není konec, protože práce ještě neskončila a případně skončí, až přeplujeme moře a přetrpíme hoře. A také věří, že když se dvěma starším bratrům nepovedlo nečeho dosáhnout (zabít draka), protože to prostě “nejde”, tak se najde někdo (třeba nejmladší Honza), který dokáže, že to jde.
Tu jsme však již v jiném kraji - žil byl za kanálem na Britských ostrovech v části zvané Anglie ve městě Potters Bar kousek na sever od Londýna hošík jen o půl roku starší než Věra jménem Neil. Měl a má ještě bratra, jednovaječné dvojče, ale pokud byste ho někdy potkali, pozor, patrně to nemusí být Neil. Měl rád svou babičku, jejíž dům voněl po levanduli, a dědečka kliďase, který byl šikovný kutil a dožil se 94 let a ještě v 80 se proletěl ve vzduchovém balónu. Jeho klidem neotřáslo ani dětství s bitvou o Velkou Británii či pád na stará kolena do malého zahradního rybníčka. Neil má respekt k počítačům a všemu, co svedou a tento zájem ho dovedl ke studiu IT na Universitě Hartfordshire. Asi pět let pracoval pro různé firmy i jako bankovní konzultant. Vždycky rád zkoušel nové věci- totiž třeba hrát na saxofon nebo meditaci vipassana. Osud ho pak jednoho dne zavál až do Olomouce, kde se na narozeninové párty jiného Angličana seznámil s Věrou. Věra si jen zívla nudou, neboť intuice ji řekla: S tím si užiješ a budeš ještě nejmíň 50 let. Podle Věry je starostlivý, upřímný a laskavý, třebaže někdy -pokud si to druzí mylně interpretují- vypadá jako nedružný morous. V současné době je hospodářem, co se musel naučit od úplné píky chovat skot, jezdit se Zetorem 3011, strouhat kopyta, naklepávat kosu a seškrabovat štětiny z opařeného prasete a vůbec se celkem integrovat do české společnosti, na které se mu od začátku nejvíce líbilo to, že tu mají lidé dvojkoláky a že co si neudělají, to nemají. O vystěhování se zpátky do Anglie neuvažuje, protože není, kam by tam ustájil krávu Bohušku a sehnal tak dobré mléko se smetanou.
Věra a Neil Dudmanovi
Věra začala psát v roce 2010 blog, který dokresluje zázemí tohoto eshopu - naše malé hospodářství na starém statku ve východních Čechách u Litomyšle, kde se věnujeme chovu skotu a jiných domácích zvířat pro zdraví člověka a půdy. Blog donedávna bydlel na dvou doménách, a to vyzivujicitradice.cz nebo zubeni.cz, ale nyní jsme si ho konečně přestěhovali a integrovali do našeho „vymalovaného" ešopku kosimesnadno.cz. Jeho čtenáři budou vždy přesměrováni sem na KosimeSnadno.cz
To zubeni má skutečně co do činění se zuby - kdo je má zdravé, může se vážně zubit. I ony mají co dělat s výživou, jak ostatně zjistil již kanadský cestovatel, fotograf a zubař Weston A. Price (1870-1948), jemuž blog také navždy vděčí za svůj vznik.
A také paní Sally Fallonové, která z jeho poznatků vychází a je autorka knihy Vyživující tradice: Kuchařka, který je výzvou pro politicky korektní výživu a diktátory ve stravování, kterou jsme přeložili a připravili k vydání v r. 2015 a je v naší permanentní nabídce v eshopu.
Celá rodina se rádi scházíme denně u stolu, jsme vděční za dobré domácí jídlo na svých talířích. Je to tak prosté: Výživné a chutné tradiční jídlo nás drží při zdraví – díky němu lépe zvládáme činorodý život.
"Můj otec v té době pěstoval mandarinky a já jsem se nastěhoval do chaloupky v horách a začal žít velice prostým životem." Masanobu Fukuoka „Revoluce jednoho stébla slámy je jedním ze základních dokumentů alternativního potravinového hnutí, který je nepostradatelný pro kohokoliv, kdo doufá, že porozumí budoucnosti potravin a zemědělství.“ – MICHAEL POLLAN, autor knihy Dilema všežravce...
Ačkoliv se teď téměř denně věnuji předkládání původní knihy zubaře Westona A. Pricea <i><b>Výživa a fyzická degenerace</b></i>, kdy se znova a znova ujišťuji, že <strong>špatná strava může vést v případě některých ostrovů doslova k vyhynutí obyvatel, kteří snadno podléhají nemocem</strong> (TBC, záněty dásní), v souvislosti s koronavirem, jsem dnes udělala malou, ale rychle odbytou odbočku a přeložila článek Sally Fallonové, se kterou souvisí můj blog.<b> </b><h4>Pouze v něm připomíná, že není nikdy moudré (<b>ani s výmluvou na koronavirus</b>)<b> rezignovat na budování zdravé imunity člověka. </b></h4>Občas mám pocit, že <strong>hlavním virem</strong> a čímsi negativním (senzacechtivým), co lidé špatně snášejí, je samotný...
Tak nám nastal nový rok 2019, ať uz v kalendáři, nebo na Nebi, neboť se uz přestal zkracovat čas světla a Slunce se nám zase vrací, ale až na jaře to bude markantnější. V tomto roce alespoň já a moje rodina hledáme rovnováhu mezi klidem, hlubokou relaxací, ale i tvořením a cílevědomostí v oblastech, které můzeme ovlivnit....
Někdy před rokem 2005 si Neil přečetl knízku The Scythe Book od Davida Tresemera. V knize byl pozoruhodný dodatek od Petera Vida, který trpělivého čtenáře mohl blíze zasvětit do problematiky ručního kosení kosou. Někdy v zimě 2005-6 se k nám zastavil náš známý (http://kamnasdusi.cz/ ), který se zmínil o tom, ze na Slovensku pořádají v létě 2006 nějaké sekáčské soutěze a ze tam bude mít nějaký kurz kosení pán, který je autorem toho dodatku ve zmíněné knízce a pro kterého je kosa úplnou zivotní filosofií. Peter Vido byl Slovák, který v roce 1968 emigroval do Ameriky....
V průběhu let jsme udělali několik videí. Jako amatéři víme, že některá jsou povedenější než jiná. Našim záměrem bylo podělit se o to, jak to děláme my, co víme a známe. Snažili jsme se to vyjádřit srozumitelně. Některá mají české titulky, ale už jen koukáním se člověk hodně naučí. Věříme tedy, že jsou náležitě poučná, zajímavá a aspoň trochu zábavná. Videa se týkají sečení, naklepávání, vyživujcích tradic nebo jsou jen k pobavení.
Natáčet videa je vlastně zábava, je zábava je i editovat. Člověk se pořád i u toho učí novým věcem. Pokud ale sami máte nějaké své video, které podle Vás patří na tyto naše stránky, rádi je zde umístíme. Může se jednat jen o nějakou inspiraci. Rádi se na Vaše video podíváme my a stejně tak i ostatní návštěvníci těchto stránek.
Naše oblíbená videa jsou: Kosimesnadno 2009, Kurzy 2010 (hudba+fotky), Naklepávání zblízka, ale třeba i Sandokan či Mladočov, což je video, které jsme si sami natočili k dějinám vesnice, kde bydlíme.
Doufáme, že kosa, kterou jednou uchopíte do svých rukou, bude při používání přesně taková, jakou by mohlo používat asi desetileté dítě, aniž by se při tom muselo nadměrně namáhat. Peter Vido vysvětluje svůj přístup ke zlepšování ergonomické efektivity ručního kosení. (Ergonomika: studium duševních a tělesných schopností člověka ve vztahu k náročnosti vykonávané práce, pozn. překl.) Výňatky z knihy Kosa musí tančit od Petera Vido, publikovaném v roce v roce 2001 jako dodatek ke Knize o kose (The Scythe book) od Davida Tresemera (1981) |
![]() ![]() |
Žádný výrobek neodpovídá požadovaným kritériím!
Napsal admin Březen 19, 2011
Klíčová slova: tradiční japonská kuchyně, rýže, regionální specifika, miso, pasterizace, syrové potraviny, fermentace, maso-kostní vývar “Myslím, že mám na tomhle světě nejraději kuchyně. Kdekoliv, jakékoliv, je-li to kuchyně a dá-li se v...