Marketplace
Produkt nebyl nalezen.
Nové zboží od společnosti FUX Austria je na cestě a mělo by být skladem do 29. 3. 24. Označil jsem čepele 50cm, 65cm, 75cm a 85cm skladem, takže si již můžete rezervovat své čepele. Také dorazí další rakouské kosistě atd.
Těší nás, že jste zavítali na naše stránky, ať již jen tak z kratochvíle či s konkrétním záměrem pořídit si třeba kosu, dokoupit keltskou sůl nebo nějakou knihu.
Dovolte nám, abych vám coby majitelé tento obchod představili: Jsme anglicko-český pár účinně používající kosy, jehož vizí se stalo poskytovat kvalitní kosy, které nebyly běžně jinde na trhu i ostatním lidem. A tak jsme v roce 2006 zahájili rodinné podnikání otevřením tohoto internetového obchodu s názvem „kosíme snadno“. Zákazníci z České republiky, Slovenska, Polska a jiných evropských zemí, si postupně do našeho obchodu našli cestu a od té doby si kupují nejen kvalitní rakouské kosy značky Schroeckenfux, ale i italské kosy značky Falci, kosiště štýrského typu, potřeby k naklepávání a ostatní nepostradatelnou kvalitní výbavu ke kosení. Ke všemu, co prodáváme, máme osobně co říci, protože to obvykle máme sami vyzkoušeno.
Od samého začátku jsme si byli vědomi, že žádný ani sebekvalitnější ruční nástroj není sám o sobě zázračný a že při kosení jde současně o souhru všech aspektů kosy, kterých si má být sekáč vědom. Jde také vždy o určité schopnosti a návyky sekáče, které nám teprve v celku dávají onen moment, kdy můžeme říci: „Ano, kosa teď skutečně seče snadno". Z těchto důvodů rovněž nabízíme další služby zákazníkům, kterými jsou kurzy kosení a naklepávání apod.
S kosou úzce souvisí tráva. A s obyčejnou trávou, jak jsme zjistili, souvisí zdraví – nás, zvířat i půdy. V obyčejné zelené trávě leží klíč ke zdraví. Naši předkové neměli naftu a traktory na pěstování obilí a luštěnin pro krmiva, měli ale kosy či srpy na trávu. Tráva a seno bylo tedy tradičním krmivem zvířat. Sice se na trávě my lidé nemůžeme přímo pást, ale živočišné potraviny od zvířat, které se na ní pást mohou, a to i v nehostinných oblastech nepříznivých pro zemědělství, jsou pak bohaté na živočišné formy v tucích rozpustných vitamínů (A, D, K2 MK-4 apod.). Jsou to vitamíny nepostradatelné pro naší imunitu, správné vstřebávání minerálů a bílkovin a pro správný vývoj dětí. Dostatek vitamínu K2 MK-4 třeba brání předčasnému ukončení vývoje obličeje a zubních oblouků do šířky, aby zuby měly dostatek místa.
Před 80 lety poznatky výše objevoval kanadský zubař Weston A. Price (1870-1948), který cestoval na různé kontinenty světa do různých klimatických podmínek zkoumat populace domorodců včetně švýcarských horalů, kteří po mnoho staletí žili z generace na generaci na tradičních potravinách, které neprošly průmyslovým zpracováním. Při vyšetřování jejich zubů zjistil, že mají nejen zdravé a rovné zuby na širokých obloucích s dostatkem místa pro všechny zuby, ale že se celkově těší dobrému zdraví. Jakmile stejní příslušníci kmenů vyměnili své tradiční potraviny za kupované potraviny, trpěli agresivním zubním kazem, tuberkulózou apod. Jejich potomkům se začal měnit obličej a tělo. Dr. Price toto zachytil na fascinujících fotografiích. Současně odebíral vzorky jídla zdravých domorodců a posílal je na rozbor. Postupně mohl stravu domorodců a stravu moderních lidí srovnat a nakonec formulovat, kde přesně a v čem se lidstvo odchýlilo od přírodních nutričních zákonů. O svých cestách napsal knihu Výživa a fyzická degenerace (1939), ve které také publikoval unikátní fotografie domorodců. Kniha se stala součástí osnov lékařských fakult Harvardovy univerzity a v poslední době stále více inspiruje rodiče a všechny osoby, které se osobně či profesně zabývají zdravou výživou. Kniha zaujala a ovlivnila i nás, neboť se dotýká základů života.
Využili jsme tedy některých svých starých dovedností, , abychom tedy přeložili a připravili k vydání v rámci edice Vyživující tradice zatím 3 svazky knih s tématikou výše. Neil si postupně navíc osvojil ruční knihařské řemeslo. První knihou je právě ona dnes již klasická kniha dr. Pricea Výživa a fyzická degenerace, druhou knihou jsou Vyživující tradice, která z poznatků Pricea, které potvrzuje moderní věda, vychází. Třetí kniha (Kniha o miminkách a dětech...) je zaměřena na reprodukční zdraví ženy a zdravý vývoj dětí – moderním rodičům zprostředkovává poznatky zubaře Pricea a tajemství zdraví domorodců. Tyto knihy a doplňky stravy jsou k dispozici v našem eshopu zvlášť pod kategorií Vyživující tradice.
Pokud chcete vědět ještě něco více, kontaktujte nás, blíže o sobě pak ještě píšeme na O nás.
Přejeme Vám pevné zdraví a mnoho zdaru nejen při kosení!
Neil a Věra Dudmanovi
Občas se stává, že po vylidnění vesnice v ní zůstanou už jen důchodci a ti, kterým patrně nezbylo, než na venkově setrvávat. Nevydali se ani nikdy na vandr do světa, aby měli srovnání a pochopili, co jim v životě scházelo, co by mohli dělat jinak, a naopak, co jim mohou ostatní závidět, za co mohou být vděční. My jsme se naopak na vesnici dobrovolně přistěhovali s poměrně přesnou představou toho, proč tak činíme. Je nám i tak jasné, že důležitá je ona cesta životem s nějakou vizí, ne pouze nějaký cíl. Jsme obyčejní lidé, kteří tedy trvale bydlí na venkově, v malé vesničce Mladočov ve východních Čechách nedaleko Litomyšle. Už nikdo nedohledá, kdy přesně byl malý statek, který jsme zde v roce 2009 zakoupili, vybudován, nejstarší zmínka v gruntovních knihách pochází z poloviny 16. století. Nikdo ani neví, kdy byl založen Mladočov. Ví se jen, že patřil nejprve rytíři Toulovcovi a poté městu Litomyšl. Ve skutečnosti si myslíme, že pokud má člověk nějaké hospodářství, louky a zahradu, neměl by se cítit chudý, neboť půda i v pohádkách představuje skutečné trvalé bohatství, které přináší hojnost. Úplným luxusem je možnost být obklopen přírodou, vlastní rukou zasázenými stromy a keři a zdravě uzemněn dennodenní realitou a přirozeně plynoucím časem.
Věra (*1975) pochází z Kopřivnice, města sice věhlasně průmyslového (Tatra), avšak kdo někdy navštívil toto město, zjistil, že je obklopené ze tří stran kopci a lesy (Beskydy). Pravidelně v dětství jezdívala za babičkami na pár kilometrů vzdálený venkov na polosamoty, kde místo počítačů nacházela potěšení na zahradě, v lese či u rybníka, na procházkách s pejskem nebo s knížkou či hledáním pokladů na staré půdě. Vystudovala gymnásium v Příboře, ačkoliv měla původně představu, že bude zahradnicí v arboretu, a Filosofickou fakultu v Olomouci. Zajímavou životní zkušeností byl pro ní 2letý studijní pobyt v Japonsku v Tokiu, jelikož kromě anglické filologie plné gramatiky a literatury britské a americké studovala i filologii japonskou (mimo jiné plnou znaků). Z těch časů jí zůstala záliba v knihách, takže se ráda pobaví o všem.
Ačkoliv krátce působila jako tlumočnice z japonštiny a dokonce i přeložila nějaké texty (pro starší děti třeba vyšla knížka Rennjo), táhlo ji to k nějaké smysluplné zdravé aktivitě, která by přesahovala její osobní potřeby, ale zohledňovala i péči o přírodu a společnost. Příležitost se naskytla. V roce 2002 se totiž potkala v Olomouci s Neilem a trochu vyrušovala na jedné jinak velmi ušlechtilé přednášce, protože spolužákovi poslala lísteček, že je zvědavá, jak to dopadne, ale že asi bude chodit s Neilem. Stará se nyní jako sekretářka o provoz e-shopu, o zahradu, květiny, o to, co bude k obědu, zda si jejich dvě děti umyly ruce a splnily úkoly. A věří i přes svou úzkost, že nakonec všechno bude v pořádku a že na všem lze nalézt něco dobrého. A pokud to není v pořádku, tak to ještě není konec, protože práce ještě neskončila a případně skončí, až přeplujeme moře a přetrpíme hoře, s čímž není třeba bojovat. A také věří, že když se dvěma starším bratrům nepovedlo něčeho dosáhnout (zabít draka), protože to prostě „nejde”, tak se najde někdo se srdcem (třeba nejmladší Honza), který dokáže, že to třeba jde.
To už jsme však v jiném kraji – žil byl za kanálem na Britských ostrovech v části zvané Anglie ve městě Potters Bar kousek na sever od Londýna hošík jen o půl roku starší než Věra jménem Neil [nýl]. Měl a má ještě bratra, jednovaječné dvojče, ale pokud byste ho někdy potkali, pozor, nemusí to být Neil. I v zimě chodívali do školy jako děti v kraťasech. Měl rád svou babičku Mabel, jejíž dům voněl po levanduli, a dědečka Cyrila, kliďase, který byl šikovný kutil a dožil se 94 let a ještě v 80 letech se proletěl ve vzduchovém balónu. Jeho klidem neotřáslo ani dětství s bitvou o Velkou Británii či pád na 90letá kolena do malého zahradního rybníčka. Neil má respekt k počítačům a všemu, co svedou a tento zájem ho dovedl ke studiu IT na Universitě Hartfordshire. Asi pět let pracoval pro různé firmy i jako bankovní konzultant. Vždycky rád zkouší nové věci – totiž třeba hrát na saxofon nebo meditaci vipassana. Osud ho pak jednoho dne zavál až do Olomouce, kde se na narozeninovém večírku jiného Angličana seznámil s Věrou. Věra si jen zívla nudou, neboť intuice ji řekla: „S tím si užiješ a budeš ještě nejméně 50 let. Podle Věry je starostlivý, upřímný a laskavý, třebaže někdy – pokud si to druzí mylně interpretují – vypadá jako nedružný morous. V současné době je hospodářem, co se musel naučit od úplné nuly chovat skot, jezdit se Zetorem 3011, strouhat kopyta, naklepávat kosu, chytat uteklého býka a seškrabovat štětiny z opařeného prasete a vůbec se řádně integrovat do české společnost. Na ní se mu od začátku nejvíce líbilo to, že tu mají lidé dvoukoláky a že, co si neudělají, to nemají.
O vystěhování se zpátky do Anglie neuvažuje, protože není, kam by tam ustájil krávu Bohušku. Dokonce má někdy noční můry, že jeho krávy na zahradě maminky Hilary v Anglii jí už sežraly všechnu trávu a kytky a už nemají, na čem se pást. Neví ani, kde by tam sehnal tak dobré mléko se smetanou. Musel by se zeptat královny. Už její matka (†101) prý fandila syrovému mléku, které pila každé ráno. Pocházelo od krav plemene Ayrshire z královského stáda ve Windsoru.
Věra a Neil Dudmanovi
Doufáme, že kosa, kterou jednou uchopíte do svých rukou, bude při používání přesně taková, jakou by mohlo používat asi desetileté dítě, aniž by se při tom muselo nadměrně namáhat. Peter Vido vysvětluje svůj přístup ke zlepšování ergonomické efektivity ručního kosení. (Ergonomika: studium duševních a tělesných schopností člověka ve vztahu k náročnosti vykonávané práce, pozn. překl.) Výňatky z knihy Kosa musí tančit od Petera Vido, publikovaném v roce v roce 2001 jako dodatek ke Knize o kose (The Scythe book) od Davida Tresemera (1981) |
Věra začala psát v roce 2010 blog, který dokresluje zázemí tohoto eshopu i našeho života - naše malé rodinné hospodářství na starém statku ve východních Čechách u Litomyšle, kde se kromě zahradničení věnujeme chovu skotu a jiných domácích zvířat pouze pro potřebu rodiny. Blog ještě stále sídlí na dvou doménách, a to vyzivujicitradice.cz nebo zubeni.cz, ale nyní jsme si ho konečně přestěhovali a integrovali do našeho aktualizovaného obchodu kosimesnadno.cz. Jeho čtenáři se mohou vždy přesměrovat sem na KosimeSnadno.cz
To zubeni má skutečně co do činění se zuby (zubením
se) - kdo je má zdravé, může se vážně zubit. I ony mají co
dělat především s výživou, jak ostatně zjistil již kanadský
cestovatel, fotograf a zubař Weston A. Price (1870-1948),
jemuž blog také navždy vděčí za svůj vznik. A nejen blog.
Ovlivnil také paní Sally Fallon Morrelovou, která z jeho poznatků
vychází a je spoluautorkou knihy Vyživující tradice:
Kuchařka, který je výzvou pro politicky korektní výživu a
diktátory ve stravování, kterou jsme přeložili a
připravili k vydání v r. 2015. V rámci edice Vyživující tradice
jsme také připravili k vydání původní knihu zubaře Pricea z roku
1939, a to Výživa a fyzická degenerace. Třetím
svazkem, který je z pera antroposofického lékaře Thomase Cowana,
MD a Sally Fallon Morrelové, je pak kniha Vyživující
tradice: Kniha o miminkách a dětech a jak o ně pečovat.
Čtvrtým svazkem od stejných autorů, který je v přípravě , je pak
kniha Čtvero cest ke zdraví. Knihy od A po Z
připravujeme, tiskneme a vyrábíme a nabízíme v našem eshopu. O
těchto knihách, o vaření, o receptech, o našem životě na statku je
a bude tento blog.
Celá rodina se rádi scházíme denně u stolu, jsme vděční za dobré domácí jídlo na svých talířích. Je to tak prosté: Výživné a chutné tradiční jídlo nás drží při zdraví – díky němu lépe zvládáme činorodý život.
Chcete se s námi setkat osobně, na něco ze zboží se podívat? Kontaktujte nás, abychom se domluvili na přesném čase.
V průběhu let jsme udělali několik videí. Jako amatéři víme, že některá jsou povedenější než jiná. Našim záměrem bylo podělit se o to, jak to děláme my, co víme a známe. Snažili jsme se to vyjádřit srozumitelně. Některá mají české titulky, ale už jen koukáním se člověk hodně naučí. Věříme tedy, že jsou náležitě poučná, zajímavá a aspoň trochu zábavná. Videa se týkají sečení, naklepávání, vyživujcích tradic nebo jsou jen k pobavení.
Natáčet videa je vlastně zábava, je zábava je i editovat. Člověk se pořád i u toho učí novým věcem. Pokud ale sami máte nějaké své video, které podle Vás patří na tyto naše stránky, rádi je zde umístíme. Může se jednat jen o nějakou inspiraci. Rádi se na Vaše video podíváme my a stejně tak i ostatní návštěvníci těchto stránek.
Naše oblíbená videa jsou: Kosimesnadno 2009, Kurzy 2010 (hudba+fotky), Naklepávání zblízka, ale třeba i Sandokan či Mladočov, což je video, které jsme si sami natočili k dějinám vesnice, kde bydlíme.