(Na fotce 1letá kojená Dorotka, které se líbilo svezení na kolečku raných brambor)

Slyšela jsem jednou takovou "selskou radu", a sice že "dítě by mělo za své dětství sníst jedno kolečko písku a jedno kolečko hnoje." Myslím, že určitý alespoň kompromis vůči sterilnímu prostředí má něco do sebe. Ale to by bylo na jiné téma.

Dostávám se nyní jinak k psaní o výživě dětí zhlediska tradiční stravy (TS), ale s trochou zdráhání vzhledem k citlivosti tématu, které je ve společnosti stejně kontroverzní jako strava dospělých nebo výchova dětí. Existuje tolik různých pohledů dnes v době informací, kterými nás bombardují novináři či "experti", kolik jich jen na světě je.

Že kojenec žije z mateřského mléka, budiž, ale pokud mají děti zuby, předpokládám, že pomaličku mohou usedat ke společnému rodinnému stolu a mít jídlo jako ostatní. Děti totiž v dějinách potřebovaly třeba oblečení, ale kromě odlišnosti ve velikosti oděvů se nejednalo o nic speciálního v porovnání s dospělými do té doby, než nastala industriální éra,v níž děti "potřebují" dudlíky a značkové kočárky a piškoty, moderní hračky apod. Tak jako dnes existuje v industriální společnosti specializace a podkategorie v různých průmyslových odvětvích výroby, at už je to oblečení, nábytek, obuv (na léto, na pláž, outdoor, na zimu) apod., tak se mi zdá, že i speciálnost této oblasti (výživa dětí) je trochu uměle přiživována celým baby průmyslem jako něco zvláštního, co se od stravy dospělých zcela zásadně liší.  

     Nemáme ani tak doma vařit pro celou rodinu, ale spíš se na nás tlačí, abychom nakupovali a nakupovali něco jiného k jídlu dětem a něco jiného dospělým, a nic z toho by nemělo vyžadovat mnoho času na přípravu. Přitom dle TS kvalitní vajíčko by si měl dát jak dospělý (pro údržení mentální bystrosti), tak dítě (mj. kvůli vitamínu A, protože ještě jeho tělo neumí dobře syntetizovat A z provitamínu A v zelenině a ovoci), zatímco taková ovocná přesnídávka určená malým dětem by měla být dle TS jako jakási "plotovina" až na konci žebříčku výživných a "tělo-tvorných" potravin i pro dospělé. Následující text je samozřejmě pouhým odrazem mých poznatků z knih o tradiční stravě, nejde o mé smyšlenky, přináším zde pouze informace, které jsem četla.

Kniha Pravda o zdraví děti: zevrubný průvodce k pochopení, prevenci a odvrácení nemoci, kterou vydala Nadace Westona A. Pricea, je plně v souladu s poznatky tohoto zubaře a knihy Výživné tradice.

Z pohledu tradiční stravy je při stravování akorát třeba zejména u dětí, které rostou a jimž se formuje celá kostra, s níž (až ukončí svůj růst), už pak moc nenadělají, dbát na to, aby jejich výživou byly na živiny bohaté celistvé potraviny (nutrient-dense food) vypěstované neprůmyslovým způsobem. 
     S výživou dětí souvisí mnoho aktuálních témat včetně OBEZITY, ale tradiční strava a její zástupkyně a propagátorka Sally Fallonová, která napsala i knihu Jezte tuky, ztraťte tuky, vidí už jen problematiku nadváhy obecně u lidí jinak. (Většina lidí se však řídí jinými radami. Nejspíš i proto se málokomu podaří natrvalo zhubnout). Tak například pí Fallonová popírá platnost zákona o příjmu a výdeji kalorií, jako spíš zastává názor, že tuky a jejich konzumace s nadváhou tolik společného nemají. Naopak ! Jejich nedostatek vede k deficitu důležitých vitamínů (A, D), bez nichž tělo nemůže být zdrávo a "štíhlo" a zbavit se nadváhy. Spíš jde o to začíst jíst na živiny bohaté potraviny a spíš než tukům vyhýbat se raději rafinovaným cukrům a třeba kukuřičným sirupem plným fruktózy slazeným nápojům. Pokud je tělo ve stavu obezity za účelem zhubnutí jen méně "krmeno", ale ne raději více či lépe "vyživováno" (i když má člověk nadváhu), je spíš pro něho škodlivé začít  hned s větší fyzickou aktivitou. Uvnitř něho se totiž skrývá a trpí začasté "podvýživený" člověk, kterému není radno začínat hned s fyzickou aktivitou- je to jako lít méně špatného benzínu do auta a chtít, aby auto začalo rychleji jezdit. Pokud je tělo jen "krmeno" potravou, která postrádá živiny či obsahuje dokonce antiživiny a je poškozeno průmyslovým zpracováním či nekvalitním způsobem produkce (bílý cukr, těstoviny z bílé mouky atd. atd., libové maso, nízkotučné pasterizované mléko...), pořád nám signalizuje pocity hladu, že má "hlad". A ono skutečně má! Klíčem k hubnutí je tedy údajně nepočítat kalorie, ale především poskytnout tělu esenciální živiny, z nichž se mnohé nacházejí v nasycených tucích, jako je máslo, lůj z hovězího či jehněčího, vepřové sádlo, husí sádlo, kokosový olej, extra panenský olivový olej, sezamový a lněný olej a olej z tresčích jater a tělo si samo najde svou optimální váhu po postupném přidávání pohybu.  

Když už se hovoří o energii, kterou potřebuje člověk třeba k fyzickým výkonům, tak jedna molekula glukózy údajně potřebuje až 15 enzymů a různé vitamíny a minerály (chróm a magnezium) na vytvoření jedné jednoty energie na buňku, ale jedna molekula tuku, potřebuje kromě vitamínů a minerálů jen 5 enzymů -je tedy efektivnější. Zajímavé je, že tradiční stravou horolezců v Himalájích je sušené maso, nikoliv sladká tyčinka.   

     Oficiální doporučení a směrnice z ministerstev zdravotnictví ke zdravému stravování celistvými potravinami se často nezmiňují  o kvalitě doporučovaných potravin, jak byly produkovány, jak zpracovány a jak si je máme uvařit,  jen stále pějí mantru o čerstvém ovoci a zelenině, které dle nich je v potravinové pyramidě základem. TS to však vidí jinak. Obsah těchto potravin bez ohledu na to, zda jsou bio či ne,  nemá spojitost s obsahem základních potravin, jaké konzumovaly přírodní národy, které měly zdravé zuby. A nemám zde na mysli jen Eskymáky, kteří by těžko nacházeli pro svůj jídleníček ovoce a zeleninu jako základ.

   Nadace zubaře Westona A. Price zahájila před časem kampaň s názvem VYŽIVOVÁNÍ NAŠICH DĚTÍ (Nourishing Our Children), která je reakcí na úpadek zdraví amerických dětí (obezita, křivé zuby, ROVNÁTKA, poruchy učení,  astma, alergie, cukrovka). Přináší zejména rodičům informace o tom, že škodlivými potravinami nemusí být jen coca-cola, ale i ty, které jsou označené jako "bio", "přírodní" či "obohacené o vitamíny" a naopak, že některé z těch potravin, které jsou démonizovány, jsou zase životně důležité pro růst dětí a jejich intelektuální vývin a že rozhodnutí ohledně stravy pro děti je možné dělat na základě odvěkých tradičních stravovacích zásad, nikoliv na základě reklamy či lobby nějakých skupin.

Velmi častý obraz moderních dětí (rovnátka, stěsnané zuby s nedostatkem místa kvůli úzkému zubnímu oblouku)

Klíčové živiny pro vývoj mozku a potraviny, kde se nacházejí

Vitamin A – olej z tresčích jater; játra obsahují mnohem víc živin než maso-svalovina, má hodně železa, zinku, vit B1, B2, B6, B 12, A, D, E, K, mají i víc vit C než mrkev), máslo a vaječné žloutky od zvířat, která se krmila trávou (pokud nemají zvířata možnost pastvy na venku, obsah vit A a D mizí, v opačném případě je žloutek žlutší) Malé děti nejsou schopny snadno měnit provitamín A na A, takže mrkev v tomto směru není stejně cenná jako žloutek a máslo.
Vitamin D – olej z tresčích jater, škeble; sádlo, máslo a vaječné žloutky od zvířat krmených trávou

Cholin -olej z tresčích jater ;máslo a vaječné žloutky od zvířat krmených trávou

DHA (kyselina dekosahexaenová-omega 3masná kyselina) –olej z tresčích jater ;máslo a vaječné žloutky od zvířat krmených trávou
Zinek– červené maso od zvířat krmených trávou, škeble

Tryptofan –maso ze zvířat krmených trávou

Cholesterol – mořské potraviny; mléčné výrobky, vejce a maso ze zvířat krmených trávou

Správná pyramida potravin tak, jak ji vidí tradiční strava (nejvýživnější tělo-tvorné potraviny jsou v základu, ovoce je více méně jen třešnička na dortu)

Vajíček od slepic, která běhala po venku, se není třeba obávat

Zkrátka vajíčka (Viz Vejce) jsou pro děti zdravá (pokud jsou od slepic, která mají i výběh na trávu či pole), zdravé je máslo (nejlépe o starých plemen kráv, jako je Jersey, Guernsey, které žerou trávu a seno), cholesterol je důležitý pro vývin mozku a nervového systému a potraviny, které ho mají, obsahují řadu dalších živin, jako je síra, vit A a D, bez nichž se nevstřebají jiné minerály a bílkoviny, jsou potřebné pro správný růst, pro štítnou žlázu, ledviny, plíce, proto je třeba se vyhýbat konzumaci pouze libového masa a nízkotučným mléčným výrobkům.

Za nebezpečné jsou považovány moderní výrobky ze sóje (sójová moučka, sójové mléko- občas v dobré víře posíláné i v rámci humanitárních pomocí do Somálska), která patří mezi nejhůře stravitelné luštěniny více viz SÓJA? (SOYA ALERT! na:http://www.westonaprice.org/soy-alert ) a která je nastavovadlem v uzeninách, v "šunce" apod. Obsahuje velké množství přirozeně se vyskytujících toxinů, zejména fytoestrogenů, které jsou odolné tradičním procesům přípravy, jako je namáčení či fermentace. Lidé, kteří nejedí maso, pokud se vyhnou moderním sójovým výrobkům a dají přednost syrovým mléčným potravinám (obsahují vit B12, všech 22 esenciálních aminokyselin, přírodní enzymy atd.) a vajíčkům, směřují ke zdraví.

Játra v biokvalitě od zvířat, která se pásla na trávě, jsou superpotravinou plnou "béček" a minerálů.

     Ne vše "bio" je skutečně zdravé-  např. extrudované cereálie ke snídani (lupínky, pafované rýžové krekerky a různé tvary- proces výroby narušuje bílkoviny v zrnu, jejich zlomky jsou toxické, takže cereálie jsou údajně méně výživné, než krásná krabice, ve které jsou baleny), pasterizované bio mléko (viz kategorie Mléko, kde se píše o procesu pasterizace, který ničí enzymy, vitamíny), sušená syrovátka (!), ovocné džusy (koncentrovaná fruktóza, viz CUKRY, u fruktózy náš mozek dokonce není schopen poznat, že jsme již sytí). Čerstvé ovoce obecně má sice vlákninu a ve vodě rozpustné vitamíny, ale jeho význam co do nezbytnosti v našem jídelníčku coby "základu" je přecenován.
      Jedním z aktivních lékařů, jenž často publikuje ve čtvrtletníku vydávaném nadací Westona A Pricea a který se na samotná studia medicíny dal po přečtení knihy zubaře Pricea Výživa a fyzická degenerace a knihy Rudolfa Steinera o Biodynamickém zemědělství, je Rhomas Cowan, MD. Spolu s Sally Fallonovou a Jaimen McMillan napsal knihu Čtverá stezka ke léčení: ke zdraví dle něho vede zdravá strava, blahodárné léčivé terapie, pohybová cvičení a meditace.(více v en:http://fourfoldhealing.com)

První kroky (pro zdraví dítěte):

1) Přečíst si knihu (zejména obsáhlý úvod) Výživné tradice: kuchařka, která zpochybňuje politicky korektní výživu a diktátory stravy (e-verze většiny nejdůležitějších kapitol již k dispozici s požehnaným copyrightem na tomto blogu) PŘED POČETÍM dítěte OBA rodiče jedí tradiční stravu, o které pojednává kniha Výživné tradice, prospěšná je pravidlená konzumace syrového másla od krav z pastvy a olej z tresčích jater, syrové žloutky- v Japonsku se jedí běžně i v restauracích, já sama je jím léta bez ohledu na těhotenství, kváskový chléb atd. Dále viz Plánování rodiny a ochrana mateřství od přetížení z reprodukce.
2) Kojení (připravuji překlad kapitoly o Krmení miminek, která se zde brzy objeví, nebo se již objevila), jedna ze záruk kojení je jistě i kvalitní strava matky
3) Děti potřebují především na živiny bohaté celistvé potraviny s péči připravené, tedy v potravinové pyramidě je ovoce až na posledním místě (neexistuje údajně jediná biochemická reakce v těle, na kterou bychom potřebovali fruktózu), základem je máslo (od krav ze zelené pastvy), vajíčka (od slepic z pastvy), orgánové maso (játra...), maso-kostní vývary, fermentované výrobky z nepasterizovaného mléka (tohle neplatí pro dítě Japonců, kteří mají syrové ryby, mořské řasy atd.), nepasterované mléko pije údajně i britská královna, jejiž syn Charles je velkým nadšenem přírodního zemědělství a hospodaření). Všechny potraviny jsou samozřejmě vyrobené neprůmyslově, ne nutně s certifikátem bio. 
4) Vyhýbat se antinutričním potravinám bez vlákniny a jiným nepřirozeným potravinám -anglicky junk food (těstoviny, které nekonečně dlouho vydrží, bílé pečivo, cukrovinky, nealko nápoje, ovocné džusy, libové maso bez tuku, margaríny a rostlinné oleje typu fritovací- ty déle vydrží v regálech než čerstvé máslo apod.).

Čarodějnice letící si na oddělení ortodoncie pro objednaná rovnátka. Současné děti a dospělí mají rysy obličeje i celé postavy, které mají tendence vykazovat příbuzenské znaky s touto čarodějnicí v hmoždíři (z pohádky O Krásné Vasilise). I muži i remcají nad tím, že postava ženy se za poslední desetiletí změnila a již nemá tvar hrušky. Nelze to však přisuzovat "nedostatku pohybu", na tuto postavu je "těsto založeno" mnohem dříve..( více o kráse v Mých postřehách- Moderní krása? Pohádka O Nosáčovi).