ÚVOD

Sally Fallonová

Mary G. Enigová, PhD

V žádném období našich dějin coby národa Američané neměli za předmět svého zájmu v tak velké míře stravu a výživu. A přesto, když příjmeme premisi, že to, co jíme, určuje naše zdraví, pak musíme dodat, že v žádném období dějin našeho národa jsme nesledovali, že by Američané jedli tak špatně, což je konstatování, které většina zběžných pohledů na statistiku může potvrdit.

   I když bylo onemocnění srdce a rakovina na přelomu 19. a 20. století vzácné, dnes tyto dvě nemoci udeřují s rostoucí četností navzdory miliardám dolarů na výzkum pro boj s nimi a navzdory ohromnému pokroku v diagnostických a chirurgických technikách. V Americe jeden ze tří umírá na rakovinu, jeden ze tří trpí alergiemi, jeden z deseti bude mít žaludeční vředy a jeden z pěti je mentálně nemocný. Máme-li pokračovat s touto chmurnou litanií, pak jedno z pěti těhotenství končívá samovolným potratem a 250 000 dětí ročně  se rodí s vrozenou vadou. Jiná degenerativní onemocnění - artritida, roztroušená skleróza, poruchy trávení, diabetes, osteoporóza, Alzheimerova choroba, epilepsie a chronická únava postihují značnou většinu našich občanů, vysávají energii a samotný život našeho národa. Poruchy učení jako je dyslexie a hyperaktivita postihují sedm milionů mladých lidí. Tyto nemoci byly také velmi vzácné před pouhou jednou až dvěmi generacemi zpátky.

    Dnes postihují chronické nemoci téměř polovinu všech Američanů a způsobují tří ze čtyř umrtí ve Spojených státech. Nejtragičtější je, že tyto nemoci, které byly dříve v intencích těch velmi starých, nyní zasahují naše děti a ty lidi, kteří jsou na vrcholu života.

     Američané utrácejí jeden dolar z každých čtrnácti za zdravotní služby neboli přes 800 miliard dolarů ročně- více než je státní deficit, výdaje za jídlo a zisk všech amerických korporací společně - a přesto máme málo co ukázat za takovou velkou zátěž pro naše zdroje. Lékařská věda nebyla ani schopna nám prodloužit život. Méně lidí, jimž je dnes 70 se dožije 90 let, než před čtyřiceti lety. A ti, kterým je přes 70, jsou často bezmocným břemenem pro svou rodinu spíš než užitečným členem společnosti. Uznání za dnešní relativně dlouhou délku života patří zlepšené hygieně a snížení dětské úmrtnosti.

     Novinovým titulkám nyní vládnou nové nebezpečné viry a vracejí se dokonce infekční nemoci jako je tuberkulóza - tentokráte ve formách odolných alopatickým lékům. Chemická přecitlivělost a problémy s imunitním systémem jsou časté. Málem bychom zapomněli, že našim přirozeným stavem je rovnováha, zdraví a vitalita.

 

POLITICKY KOREKTNÍ VÝŽIVA

Je jasné, že něco je hodně špatně, třebaže se Američané  dosud svědomitě řídili ortodoxními radami, co se stravy týče. Berou vážně fyzický pohyb, mnozí přestali kouřit, zvýšila se spotřeba čerstvé zeleniny, mnozí snížili příjem soli, dost velká část Ameriky omezila červené maso a živočišné tuky. Jenže žádné z těchto opatření neudělalo díru do statistik ohledně degenerativních onemocnění. Kupujeme si potraviny se štítky, na nichž stojí, že jsou nízkotučné, bez cholesterolu, se sníženým obsahem sodíku, a s tím, že jsou pro nás dobré. Proč jsme tedy tak nemocní?
     Výchozí premisí této knihy je, že rady diktátorů stravy- to, co nám říkají a, co je stejně tak důležité, co nám neříkají - jsou mylné. Ne na 100 procent mylné. V jejich vyjádřeních je kus pravdy, dost velký kus na to, aby jim dodával na důvěryhodnosti, ale ne dost velký kus na to, aby nás uchránil od útrap chronických onemocnění.
     Kdo jsou to diktátoři stravy? Obecně jsou to lékaři, výzkumníci a mluvčí vládních a polovládních úřadů, jako jsou Správní úřad pro potraviny a léčiva, Americké lékařské sdružení (AMA), Americké dietologické sdružení (ADA), prestižní nemocnice a střediska výzkumu, jako jsou Sloan-Kettering, Národní institut zdraví (NIH) a Státní institut srdce, plic a krve (NHLBI) a zdravotní školy vysokoškolského typu a odbory výživy,  Státní akademie věd (NAS) a velké tzv. filantropické organizace, jako je Americká společnost pro rakovinu (ACS) a Americké sdružení pro srdce (AHA), údajně zasvěcené boji s nejvážnějšími nemocemi. Na základě toho, co čteme v novinách a celofederačních časopisech, hovoří tyto organizace jedním hlasem. "Cvičte, jezte zeleninu, přestaňte kouřit, omezte solení, " říkají, "omezte, nebo přestaňte konzumovat živočišné tuky a červené maso." Nedávno Odbor zemědělství Spojených států (USDA) vydal nová nutriční doporučení ve formě pyramidy volající po stravě založené na obilí- chlébu, těstovinách, cereálních výrobcích a sušenkách spolu s ovocem a zeleninou. Tyto směrnice doporučují pouze malé množství potravin bohatých na proteiny- masa, drůbeže, ryb a luštěnin- a přísně omezit konzumaci sladkostí a tuků.
     Nové směrnice mají své kladné stránky. Odborníci mají například pravdu ve svém volání po omezení sladkostí v americké stravě. Musíme uznat a ocenit pokrok, kdekoliv ho nacházíme. Od roku 1923, kdy Buletin pro hospodáře Spojených států doporučoval půl kg cukru na osobu týdně, slyšeli dosud spotřebitelé početná vládní ujištění o tom, že cukr je neškodný. Během posledních několika let tyto konejšivé hlasy utichly s tím, jak se důkazy proti cukru začínaly vršit. Nové směrnice Odboru zemědělství představují tolik potřebné konstatování varující proti přílišné konzumaci cukru, ale je pochybné, že populární tisk bude tento rys Potravinové pyramidy zdůrazńovat.
     Nové potravinové linie správně zdůrazňují důležitost ovoce a zeleniny- mnoho let medicínský establishment jejich význam ignoroval. Americká společnost pro rakovinu dokonce popírala roli čerstvé zeleniny v prevenci proti rakovině navzdory povážlivým důkazům, které hovořily o opaku. Nové směrnice odrážejí tu skutečnost, že tyto důkazy již nemohou být ignorovány.
     Bohužel se do této stavby potravinové pyramidy Odboru zemědělství Spojených států zabudovalo několik nebezpečných omylů. Zaprvé nové linie nutně vedou k závěru, že každý může jíst stejné potraviny ve stejném množství a být zdráv. Podle těchto doporučení by základem naší stravy měly být obilniny, ale mnoha lidem se na obilninách daří špatně. Jiní špatně snášejí mléčné výrobky. Tyto alergie jsou způsobeny řadou faktorů včetně etnického pozadí a genetické dědičnosti. Zadruhé pyramida volá po snížení tuků bez poukázání na nebezpečí nízkotučných diet. Konečně směrnice prodlužují mýtus, že tuky, karbohydráty a bílkoviny mají stejné nutriční vlastnosti bez ohledu na to, jak moc či jak málo jsou průmyslově zpracovány. Experti nečiní rozdílu mezi celým zrny a čistěnými, mezi biopotravinami a těmi, které rostly s pesticidy a komerčními hnojivy, mezi mléčnými průmyslově nezpracovanými výrobky od krav z pastevního chovu a pasterizovanými mléčnými produkty od ustájených zvířat živených průmyslově zpracovaným krmivem, mezi čerstvými a žluklými tuky, mezi tradičním ovocem a zeleninou a těmi, co byly ozářeny a geneticky modifikovány, mezi masem zvířat z volného výběhu a zvířaty s přeplněným výběhem, mezi biovejci a vejci z klecového chovu, zkrátka mezi tradičními potravinami, které živily naše předky a hypermoderními produkty, jež vládnou modernímu trhu.
     Toto je politicky korektní výživa. Vybere si potraviny od nezávislých výrobců - vajec a hovězího - , ale šetří mocné a velmi profitující obilné kartely, výrobce rostlinných olejů a potravinářsko-zpracovatelský průmysl. Obětuje staromódní máslo na oltář nejnovější nutriční módy, ale ušetří pasterizované mléčné výrobky a sýr, jehož výroba prošla průmyslovým zpracováním. Na převládající důkazy proti cukru jako hlavní příčině degenerativních onemocnění reaguje ústy, ale šetří průmysl vyrábějící nealkoholické nápoje, nepřichází s žádnou námitkou proti čistěné mouce, hydrogenovaným rostlinným olejům, potravinám šizeným škodlivými konzervanty, dochucovadly a barvícími činidly.

     Diktátoři stravy podivně mlčí k tomu, že stále stoupá trend směřující k průmyslově zpracovaným potravinám a umrtvování bohatého zemědělského daru Ameriky. Potravinářský průmysl je největší zpracovatelský průmysl v zemi a tedy nejmocnější. Tento průmysl přirozeně využívá své finanční "slovo" k ovlivňování směru univerzitního výzkumu a příkazů, které přicházejí od vládních agentur. Studie z roku 1980 ukázala, že téměř polovina předních úředníků z FDA (Federální agentura při Odboru zdravotních a lidských služeb zavedená na regulování nových potravin na trhu a výrobků, které mají účinky na zdraví, pozn. překl.) v předchozích letech pracovala pro organizace, k jejichž regulování má ona agentura mandát. Univerzity mají stejně tak silné vazby k potravinářsko-zpracovatelskému průmyslu. Dobrým příkladem je Harvardova Univerzita, kde dr. Frederick Stare, mnohaletý vedoucí katedry výživy započal svou dráhu články podrobně vykreslujícími nutriční nedostatky způsobené bílou moukou a studiem irských bratrů, která dávala do pozitivního vztahu vysoký příjem rostlinných olejů- nikoliv živočišných tuků - s onemocněním srdce. Jenže brzy poté, co se stal vedoucím katedry, získala univerzita několik důležitých grantů od potravinářsko-zpracovatelského průmyslu. Články dr. Starea a sloupky v týdenících pak začaly ujišťovat veřejnost, že není nic špatného na bilém chlebu, cukru a průmyslově značně zpracovaných potravinách. Doporučoval jeden hrníček kukuřičného oleje denně jako prevenci srdečních onemocnění a v jednom článku dokonce navrhoval cola-colu jako svačinu!

     Většina "výživných" kuchařek se řídí politicky korektními liniemi diktátorů stravy včetně těmi, které schválilo Americké sdružení pro srdce. Dobrý příklad bestselleru je Eater"s Choice (Jedlíkův výběr) od dr. Rona Goora a Nancy Goorové. Rychlý úvod, který znovu omílá politicky korektní studie, potvrzuje účast nasycených tuků na příčině srdečních onemocnění a po něm následují stránky s recepty plnými cukru a bílé mouky. Autoři nás ujišťují, že nejlepší věc, jakou můžeme udělat pro své srdce, je nahradit máslo margarinem a vyloučit vejce a červené maso ze své stravy i přes tu skutečnost, že mnoho poctivě vyhodnocených studií ukazuje, že takova strava je nejen nepřínosná, ale také škodlivá.

Přeloženo z knihy Tradice výživy, str. 1-3.