Photo_jan_04_8_39_03_pm

  Není lepší dobroty než med přímo z pláství, sní se přitom nejen více pylu, ale  dokonce třeba i nějaká ta v medu naložená včelka. Velmi mě zaujalo, že matkou (Angličané říkají  queen,  královnou) , tedy tou která má privilegium snášet vajíčka, se stane ta včelka, která dostává speciální stravu!!! Royal gele, nebo-li mateří kašičku. To se hodně podobá principu primitivů (jaké zkoumal zubař Dr. Price), u nichž rodiče jedli obzvlášť výživnou stravu několik měsíců před početím dítěte. Vidím v tom poučení...A pí Fallonová nazývá také včelí pyl superpotravinou. Je však třeba si čistit po tom všem mlsání důkladně zuby.
     Na fotografii je syn Ferda na bobech, kde je naložený on, přítulný čísi kocourek a dvě sklenice medu od přespolního včelaře, za kterým jsme šli ještě s malou Dorotkou v šátku na zimní procházku do vedlejší vesnice Desné. Med je alespoň v mých očích poněkud kontroverzní potravinou, asi proto, že můj manžel choval včely tak, jak se to od něho žádalo. Samozřejmě, že med je zdravý ( rádi to slyšíme, protože nám chutná) a obsahuje spoustu minerálů a díky pylu enzymů atd, ale těžko říci, jaká je jeho kvalita, když ta závisí na tom, jakým způsobem se dnes chovají včely (ty často nemají velkou biodiverzitu a musejí se živit květy řepky, která se kdo ví čím stříká...), včelky jsou nemocné a musejí se preventivně léčit tak, že se jim do úlů dává i preventivně léčivo, cosi, co je jedovaté.
      Když koupím med v obchodě, jehož původ je "směs medů mimo EU", tedy asi nějaký argentinsko-čínský, chutná více jako syrup. Když jsme však nedávno koupili med od místního včelaře, měl zcela jinou chuť- prostě medovou, voskovou, pylovou.
   Údajně se i kdysi včelky chovaly jinak, tedy ne ony, ale my lidé-včelaři a brtníci jsme o ně pečovali jinak, údajně se jim dával na zimu jejich vlastní med, o cukru jsem už jen já v tomto blogu psala dost, proto se mi zdá zvláštní, že se včelám bere med a místo něho jim na zimu dáváme takové šidítko v podobě bílého cukru, který svou nutriční hodnotou je s jejich medem nesrovnatelný. Asi proto jsou i včely nemocné ostatně jako vše, co už není chováno nadivoko a co se dostalo do péče člověka. A tak si myslím, že medu by se mělo jíst tak akorát, aby to bylo na úkor bílého čištěného cukru, ale ne na úkor zdraví včel.