Jsou svátky a možná si děláte starosti s příjmem kalorií, cukru i soli. Znovu bych se ráda jen stručně vrátila k soli, i když se v kuchyni příliš gramy čehokoliv moc nezabývám a měřím od oka. V nejnovějším čísle Moudrých tradic (Podzim 2016) totiž vyšel článek s názvem Příjem soli ve Spojených státech: Centrum pro prevenci a kontrolu nemocí obhajuje její nebezpečné snížení. Článek rozvinutý do několika stran bych shrnula do pár vět: My, co jsme zdraví, můžeme jíst slané podle chuti- sami cítíme, zda máme chuť na slané. A my, co nejsme moc zdraví, ale máme nadváhu, nemocné ledviny a vysoký krevní tlak, si musíme dávat pozor na 2 věci: nejen na příliš vysoký příjem soli, ale stejně tak na příliš nízký příjem soli.

O soli se v Moudrých tradicích píše: Klíčová role sodíku je údržba krevního tlaku. Adekvátní obsah sodíku v těle je nezbytný pro udržení krevního tlaku a renální perfúze (protékání ledvin) a tyto proměnné tělo silně brání. Když je náš příjem soli příliš nízký, mezi obranné mechanismy patří chuť na slané, aby se zvýšil příjem soli, a snížení množství uriny a potu, aby se snížila ztráta soli. 

Článek referoval například o studii publikované v časopise Lancet v květnu r. 2016 (Hemilton study), na kterou se odvolává ono Centrum pro prevenci ..., které lidem doporučuje velice nízký příjem soli (1,5 g). Přitom samotná studie údajně přišla s něčím jiným. Můžeme si lidi rozdělit zhruba na svě skupiny: na ty, co mají vysoký krevní tlak a na ty, kteří mají nízký nebo normální tlak. Vědci zjistili, že nejideálnější je dostat příjem soli u dospělého do rozmezí mezi 4-5 gramy na den. Pokud se s příjmem soli člověk s vysokým krevním tlakem dostal na 7 gramů a výše, stoupalo mu riziko nějaké kardiovaskulární příhody či smrti, ALE pokud mu klesl na 3 gramy a méně, tak mu rovněž hrozilo zdravotní riziko (smrt, cukrovka typu 2, rakovina), i když zase z jiných příčin. U lidí s normálním či nízkým tlakem hrozily zdravotní komplikace jenom, když snížili příjem soli na 3 gramy, i když méně než u lidí s vysokým tlakem, a pokud překročili 7 gramů, tak se nic zásadního nedělo. Pokud tedy Centrum tvrdilo, že všem hrozí infarkt bez rozdílu, není to pravda.

Celkově se to dá shrnout tak, že lidé s vysokým tlakem si musejí dát větší pozor než ti s normálním tlakem, a to jak na překračování 6 gramů soli denně, tak i na pokles na 3 gramy soli než lidé s normálním tlakem. Vysoký příjem soli je tedy rizikový jen u lidí s vysokým krevním tlakem, ale právě tito víc než jiní by neměli dělat tu chybu, že solí naopak málo.

 Paradoxně si údajně nyní lidé v Kanadě a USA ohrožují své zdraví údajně tím, že nesolí. Centrum pro prevenci a kontrolu nemocí doporučuje 1,5 gramů soli na den na dospělého. To je asi stejně “dobrá” rada jako nahradit živočišné tuky rostlinnými. Studie v Japonsku zjistila, že omezení soli i v těhotenství vede i k růstovému zpoždění plodu.

Kromě udržování adekvátního krevního tlaku, což je životně důležitá úloha jak sodíku, tak chloridu, má sůl celou řadu dalších důležitých fyziologických funkcí. Sodík je životně důležitý pro gliální buňky v mozku, má co do činění se svalovými stahy při tlukotu srdce, při nervových impulzech a trávení tělotvorných bílkovin. Sodík je aktivní při vstřebávání dalších živin v tenkém střevě...”

Sůl jako takovou vlastně nelze moc nahradit - pouze jíst něco jiného, sladkého, méně slaného- ona totiž i ta omáčka tamari či pasta miso je slaná proto, protože obsahuje sůl. Pořád je to sůl, kterou solíme. Chceme-li mít ale trochu pod kontrolou, kolik soli sníme, nejjednodušší je nekupovat polotovary, ale sám si častěji vařit a sám si přiměřeně solit a mít tak příjem pod kontrolou. Jen domácí jídlo je uvařeno a posoleno pouze proto, aby nám chutnalo, ne aby se ho víc prodalo, případně aby se nám po něm prodal ještě nějaký nápoj.

Srov. Wise Traditions in Food, Farming and the Healing Arts, Fall, 2016, p.30-39.