Plánování rodiny- praktikování věkových odstupů mezi sourozenci
Na obrázku je zachycený přebal jedné knihy, kde je použita reprodukce obrazu Granta Wooda z roku 1930 Americká gotika. Obraz (nachází se dnes v galerii v Chicagu) nelichotivě znázorňuje údajně hospodáře a jeho neprovdanou dceru. Modelem malíři stála údajně jeho sestra a zubař! Za povšimnutí stojí jejich úzké obličeje, úzké nosy a nevyvinuté brady. Tvar obličeje muže na tomto kontroverzním obrazu, je prý odrazem okna nahoře v pozadí. Oba obličeje zkrátka nevyzařují optimismus (nejen protože se mračí).
Na fotce je chlapec, který vyrostl na Aljašce na jídle z dovozu, má malé průduchy (nevyvinuté nosní kosti), proto dýchá ústy ("věčně" otevřené, má přetěsnané zuby, pro které není dost místa (málo vyvinutý chrup...)
Na obrázku vidíme mladého muže, který ke svým nedostatkům nepřišel řízením osudu či dědičnosti. Genům nebylo umožněno konat svou práci, protože k ní neměly dostatečnou výživu.
Obrázek zachycuje krásný zdravý úsměv dívkybez zubních kazů z ostrovů Melanézie, která nepoužívá zubní kartáček a pastu!
----------------------------------------------------------------
Za "plánování rodiny" můžeme v moderní společnosti považovat situaci, kdy se dva lidé vezmou a žena posléze plánovaně, ne náhodou či nedopatřením otěhotní. Pak příliš neotálí a hned si pořídí s manželem druhého potomka (nebo také už ne). Obě děti jsou nejen chtěné, ale i plánované.
Primitivní skupiny ovšem do "plánování rodiny" vkládaly ještě jednu moudrost, které se anglicky říká "spacing of children" (volně přeloženo: dělání určitých věkových odstupů mezi sourozenci nejen kvůli následným psychologickým výhodám či nevýhodám).
Respektování této moudrosti (zásady) mělo u nich přednost před moderní obavou z rizik daných vyšším věkem matky. Jinými slovy - žena z oněch primitivních skupin by porodila dítě ve 35 a pak by raději plánovaně otěhotněla třeba ve 39, nikoliv v 36-37 letech, protože ji tlačí věk. Měla by větší strach z těhotenství (a tedy i kojení) těsně za sebou, než ze svého relativně vysokého věku. Nemohla se spoléhat na intervenci moderní lékařské péče, ale využila by raději přírodních sil k prevenci jakýchkoliv komplikací. Nejde zde ale jen o donošenía porod "zdravého" dítěte.
Jsou zde po nesprávně načasovaném otěhotnění a nedostatečné výživě (stravy na straně obou rodičů a posléze těhotné a pak kojící maminky a pak rostoucího dítěte) určité následné neblahé tendence, na které jsme si dnes zvykli jako na "normální" nebo dokonce žádoucí a které dle zubaře Dr. Pricea souvisí právě s degenerací a nesprávnou výživou. Dobrá zpráva je, že s další generací lze dojít k regeneraci, pokud se dva lidé budou stavět k početí zodpovědně i z jiného ohledu, než je to, zda už budou mít kde bydlet a zda dítě už chtějí.
Mezi ona negativa patří nutnost nosit v pozdějším dětském věku rovnátka, progresivně se zúžující struktura obličeje, nesprávný skus, úzký oblouk ( "podkova") s natěsnanými zuby, tendence dýchat jen ústy (věčně otevřená ústa) daná úzkými nosními průduchy vůli špatně vyvinutým nosních kostem, vyšší a vyšší kostra (postava) na úkor jejího správného vývinu - nejen zubní klenby, ale u dívek i široké pánve pro zdárný přirozený porod, tenčí tloušťka kosti lebky. To vše je možné částečně ovlivnit už i před početím dítěte. Jinými slovy- je lépe začít dbát na stravu ne až žena otěhotní. Zkrátka jinak si ta příroda vybere svou daň na tendenci alespoň k jednomu z výše zmíněných nedostatků.
Často se dovídám, že menstruace je záležitost moderní civilizace, protože kdysi byly ženy neustále těhotné a naše praprababičky měly deset dětí, ale pochybuji o jejich moudrosti, na druhou stranu se zubař dr. Price pravidelně všude setkával se skupinami přírodních "primitivních" lidí, kteří nezávislé na sobě praktikovali vědomé rozestupy mezi dětmi a podávání speciální stravy oběma rodičům po určitou dobu před početím dítěte. Níže překládám kousek textu k tomuto tématu:
Střípek z knihy Výživné tradice od Sally Fallonové a Mary G. Enigové, PhD.:
Je významné to, že zatímco tyto důležité faktory teprve vycházejí najevo až v naší moderní civilizaci, důkazy jasně indikují, že několik tzv. primitivních ras si bylo vědomo potřeby chránit mateřství od přetížení z reprodukce, které by snížilo schopnost efektivní reprodukce. Například G. T. Gaden ve své knize Mezi Ibosi v Nigérii tvrdí: Je to nejen záležitost hanby, ale skutečná sprostota pro ženu kmene Ibo, když porodí děti v době kratší než tři roky. ... Myšlenka pevně dané minimální doby mezi porody je založena na zdravých zásadách. Silně převládá víra, že je nutné, aby tento interval uplynul, aby bylo zajištněno, že matka opět plně nabude sil a bude tak naprosto fit pro další těhotenství. Pokud by se dítě narodilo dřív než je limit daného období, dle oné teorie by dítě bylo nevyhnutelně slabé a nemocné a jeho šance by byly v ohrožení.
Podobně Indiáni v Peru, Ekvádoru a Kolumbii věděli, jak nutné je zabránit matce, aby se přetížila těhotenstvími. Whiffen ve své knize Severo-západní Amazónie tvrdí: Počty těhotných žen jsou značné s ohleden na fakt, že jejich manželé abstinují od jakéhokoliv sexuálního styku se svými manželkami, a to nejen během těhotenství, ale také po dobu laktace- u nich mnohem prodlouženější než u Evropanů. Výsledkem je to, že 2 a půl roku mezi dětmi je minimální věkový rozdíl a ve většině případů je i větší.
Je také asi důležité vědět, že Amazonští Indiáni si byli vědomi faktu, že tyto záležitosti mají vztah k výživě obou rodičů. Whiffen poznamenává: Tito Indiáni sdílejí víru mnoha nižších kultur, že jidlo, které jedí rodiče- do jisté míry oba rodiče, bude mít konečný vliv na narození, vzhled či charakter dítěte.
Tento problém mezi primitivními lidmi ohledně vědomí potřeby dělat věkové mezery mezi dětmi byl zdůrazněn Georgem Brownem v jeho studiích mezi Melanézany a Polynézany, v nichž píše o prohlášení příbuzného rodáka ze Šalamounových ostrovů takto: po porodu dítěte se nepředpokládalo, že muž bude bydlet se svou ženou, dokud dítě nemohlo chodit. Jestli dítě bylo slabé a churavé, lidé by o rodičích říkali- Á, hm, jen sebe mohou vinit.
Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration
Ukázka byla přeložena z knihy Výživné tradice (Nourishing Traditions), str. 323. poznámka 1. Napadá mě k tomu, že jsem si kdysi všímala rozdílů v obličeji dvojčat a to, které bylo "mladší" většinou mívalo trošku uzší obličej, takže když mi pak jiná dvojčata řekla, které je z nich mladší, většinou jsem si jen potvrdila svůj odhad. Netušila jsem ale ještě, jakou souvislost obecně to má mezi sourozenci různého či stejného pohlaví či generacemi stejného pohlaví, než jsem si přečetla knížku od zubaře Pricea.poznámka 2. Třeba v jedné vesnici v horském údolí Alp ve Švýcarsku, kterou zubař Price navštívil, nesměly páry počít dítě, dokud neskončil červen, kdy byly k dispozici mléčné výrobky od krav, které se pásly na rychle rostoucí trávě.
Related Products
