Asiaté si vyvynuli způsoby naočkovávání namáčených a uvařených luštěnin, obzvláště sójových bobů, čímž vznikají takové produkty, jako je  pasta miso, "sýry" tempeh a nattó. Ve skutečnosti by se sójové boby měly jíst AŽ poté, co byly fermentovány***. Mají vysoký obsah kyseliny fytové a obsahují potenciální antienzymy, které mohou způsobit vážné žaludeční obtíže, snížení absorbce bílkovin a chronický nedostatečný příjem aminokyseliny. Tyto fytáty a antienzymy nejsou zneškodněny pouhým vařením. Rovněž nedoporučujeme komerční sójové mléko pro jeho vysoký obsah fytátů a antienzymů a protože při jeho výrobě se tvoří karcinogeny.
     *** v Japonsku jsem ochutnala ledacos, ale nikdy jsem se tam nikde nesetkala s pokrmem ze sójových bobů, aniž by šlo o původně fermentovaný produkt, čili nikdy se tam nekonzumuje jako fazolačka či čočková polévka u nás, na místě je tedy znepokojení nad tím, že u nás se jí nastavuje i "šunka"...

Na stránkách nadace Westona Pricea mají dokonce zvlášť stránku (SOY ALERT!), kde vyjmenovávají četná rizika konzumace nefermentované sóji, mezi to, které mě obzvlášť zaujalo, bylo riziko snížení plodnosti ženy a riziko zvýšení rakoviny prsu: "Sojové fytoestrogeny podrývají endokrynní funkci a mají možnost způsobit neplodnost a podpořit rakovinu prsou u dospělých žen". Loni vstoupila nadace do sporu na pomoc vězňům v jednom nápravném zařízení, kteří si stěžovali na jídlo. Nadace si najala si právníka, který se snaží hájit práva vězňů, neboť dostávají jídla bohatá na sóju, což jim způsobuje vážné zdravotní problémy....

Výňatek z mého textu, který pojednává o sóji: http://zubeni.posterous.com/lusteniny