"Když máte krávu, máte všechno." William Cobbett (rolnický esejista (1763-1835)

Snad již brzy příjde to opravdové jaro, kdy pokvete zlatý déšť, fialky, kočičky, tráva začne rychleji růst, bláto vyschne a zvířata se zase budou moci pást na loukách.

Tento obrázek je o francozského malíře, kteýr rád kreslíval rolníky a venkovské scenérie. Jmenoval se Jean-François Millet (1814-1875)... Tento obrázek je od francouzského malíře, kteýr rád kreslíval rolníky a venkovské scenérie. Jmenoval se Jean-François Millet (1814-1875)...

Pro zájemce o knihu Vyživující tradice mám dobrou zprávu: s překladem této 700stránkové knihy jsem na 581. stránce  a ženu se ke konci. Zveřejněním toho, že ji hodlám přeložit a vydat, jsem si na sebe ušila maličký bič, přesto se necítím tímto "ohníčkem u zadku" unavená-snad díky tomu, že si svíčku života nespaluju z obou stran tím, že bych knihu překládala po nocích. Kdyby elektřina vypínalase západem slunce, byli bychom nejspíš všichni ještě poslušnějšími dětmi přírody, která ví nejlépe, kdy se má chodit spát a kdy vstávat.  Potřebuji tedy ještě chvilku čas na poklidné dopřeložení knihy, ale také na korektury, můj manžel potřebuje čas na přiřazení různých náčrtnutých obrázků jídla k jednotlivých receptům, na formatování postranních sloupců, dokončení rejstříku atd., -i to je hodně práce. Nechci podlehnout pokušení uspěchat vydání -koneckonců spousta důležitého z knihy je na těchto stránkách a dále se budou objevovat (převážně recepty) z ní. Též se musím připravovat koncepčně na přednášku na Palackého Univerzitě, kam jsem byla pozvána vést workshop pro 140 přihlášených posluchačů.

Vzhledem k tomu, že brzy vyprší vydavatelská práva samotného mistrovského díla zubaře Pricea Výživa a fyzická degenerace,máme i tuto knihu s fotkami domorodců v našem "edičním plánu" -totiž než bych ji dopřekládala, tak by jistě práva vypršela... Uměla bych si i představit, že by Holywood o doktoru Priceovi natočil velkoplošný biografický film-jenomže dát Leonardu de Capriovi brýle a udělat z něho dr. Pricea by asi moc těžké pro šikovné maskéry nebylo, těžší by ale bylo dnes na planetě sehnat fyzicky krásné domorodce s krásným širokým a zdravým chrupem...:-)

20. července 2013 20. července 2013

Ráda bych také zde oznámila, že 20. července 2013 (od 12-19) bude mít u nás na statku premiéru zábavný kurz Chov rodinné krávy, kde se zájemci budou moci dovědět všechno, co potřebují, zeptat, na co chtějí (a my co můžeme zkusíme odpovědět). Do té doby budeme zdokonalovat koncepci kurzu, aby si účastníci z něho odnesli představu, co chov krávy obnáší, a jak moc užitečné zvíře to je. V ceně je i ochutnávka vzorků jídla, jako je máslo, kefír, mléko, bonbony, tepelně upravené hovězí maso...Bližší informace najdete tady.

Video, jak děláme máslo ze zimního "senového" mléka krávy plemene Jersey (i s českými popisky!):

Když už jsem u krásného malířství (viz obr. výše), musím přiznat , jak moc se mi líbí  maliřské i jiné umění americké ilustrátorky i autorky především dětských knížek, ale i kuchařek, která se jmenovala Tasha Tudor. Jsou určité silné osobnosti, které nejsou víc než tím, čím jsou, přesto jsou velice inspirující a domnívám se, že tato paní patří mezi ně, zejména svou láskou ke kráse, kterou nacházela ve venkovském i prostém způsobu života, který je vlastně luxusem, a která měla vždy pozitivně hlavu vzhůru, což se promítá do jejích obrázků (i když někdo by z takových osobností rád udělal víc než jsou, protože do nich promítá nějaké své ideály o dokonalé babičce či dokonalém člověku). Tasha Tudor zemřela v 92 letech v r. 2008, jako dítě ji rodiče brali do Bostonské společnosti, takže sedávala doslova na klíně Alberta Einsteina či Marka Twaina a samozřejmě byla ovlivněna knihou Walden aneb život v lesích od Henry Davida Thoreau (nedávno vyšla v nakladatelství Paseka s doslovem Prof. Josefa Jařaba), který žil nějakou dobu jako poustevník. “ Odešel jsem do lesů, protože jsem chtěl žít uvědoměle, postavit se čelem základním skutečnostem života, a vyzkoumat, zda bych se mohl naučit to, čemu mě život má učit, a ne abych teprve až budu umírat, seznal, že jsem vůbec nežil. Nechtěl jsem prožívat něco, co není život – vždyť žít je tak nádherné!“ (překlad: Josef Schwarz, 1991)

Tasha Tudor Tasha Tudor

Tasha Tudor s kosou... Tasha Tudor s kosou...

Jméno Tasha má tato umělkyně odvozené od  postavy Lva Tolstého z knihy Vojna a mír, kde vystupuje Nataša, z knihy, kterou měl rád údajně její otec. Kreslilanádherné obrázky pro dětské knihy, knihy básní, kuchařky, že z toho i zbohatla, dělala i ozdobu pro Bílý dům (prezident Johnson) a vždy měla pocit, že žila ve 30. letech 19. století (tedy před nástupem větší industrializace), v 15ti si prý koupila krávu, a nakonec si z výtěžků za obrázky koupila venkovský dům s velkou zahradou, kde mohla žít postaru- sice bych řekla, že se do toho coby intelektálka jistě stylizovala, ale zdá se, že to i skutečně vnitřně žila (bez elektřiny apod.) , přestože byla dost bohatá. Jako v 19. století, pletla, háčkovala, tkala si oblečení ze lnu, ale čaj si vychutnávala i ve všední dny z drahého porcelánového servisu a dokonce se jako z 30. let 19. století i oblékala do konce života (působí to romanticky, ale vlastnila prý i zbraň), žila po osamostatnění dětí ale nakonec ve vysněném státě "zelených hor" Vermont blízko jednoho ze svých synů. Dnes jeho potomci vedou rodinný byznis spojený s jejím jménem. Je tam jistě z toho "agrobyznis" s přespáním v pokoji ve stylu Tasha Tudor....    .http://www.tashatudorandfamily.com/

Kreslila hřejivé obrázky s teplem domova-stará lavice s vysokým opěradlem vůči zdi, děti koupou dítě... Kreslila hřejivé obrázky vyzařující teplo domova-stará lavice s vysokým opěradlem vůči zdi po pravé i levé straně, děti koupou dítě, kocouři a pes...

Možná si tím nesvícením elektřinou prodloužila paní Tasha Tudor život, protože chodila spát ne dlouho po západu sluncem (ale manželka jejího vnuka říkala v jednom rozhovoru, který jsem poslouchala na internetu, že nakonec přece jen tu elektřinu a tekoucí vodu měla). Co je zajímavé, je to, že mnoho žen všech generací ji považuje třeba ve výzdobě country domů za svůj idol a ještě zajímavější to, že ji  milují Japonci - jestli o ní vyšly knihy i v jiném jazyce či dokonce byl natočen film, tak určitě nejvíce v japonštině (kromě třeba korejštiny apod.). Kreslila opravdu nádherně,  přesto realisticky-stačí napsat do googlu Tasha Tudor a pak obrázky a jsou to fakt pěkné countrymotivy. Na youtube je i kousek filmu o ní v japonštině-Japonci nejspíš nad její zahradnou lítali s helikopterami na dálkové ovládání, vystupuje tam už ale fakt křehoučká (frail) asi krátce před umrtím-chtěla být pohřbena vedle svého "rooster" (kohoutka)....A ještě do toho dokumentu si dali Japonci vážnou hudbu, jak to mají rádi...

Češi znají i Králíčka Petra od podobné britské umělkyně Beatrix Potter, která skupovala pozemky na venkově, aby je zachránila pro příští generace před neuváženým "rozvojem" (nedávno o ní natočili film s Rennee Zellweger- http://youtu.be/oMDMD7q101I), ale o Tashe Tudorové se u nás moc neví. Její obrázky mi připomínají třeba ilustrace z české knížky z roku 1933 Panenka Madlenka, kterou jednomu děvčátku snesnou z nebe andělíčci, ona se pak o ní stará jako maminka o děti-vaří, pere- asi nic pro přeemancipované ženy.tashatudorprivate

 

Tasha s kozičkou... Tasha s kozičkou...

Zkusila jsem se emailem zeptat jedné své kamarádky Japonky (43 let), jestli o paní Tashe Tudor náhodou neslyšela, a napsala mi, že samozřejmě ano, že je idolem jí i její maminky a že by nejraději odjela se tam podívat do Vermontu, kde měla Tasha překrásnou zahradu a kde žila. A ještě mi napsala, že se od ní naučila toto: "Když chceš něco dělat, začni hned teď, pokud v tom nejsi dobrý, nevadí, důležité je, že to chceš dělat..." Sama Tasha Tudor prý řekla: "...Když umřu, jdu rovnou do 30. let 19. století..." Jsou ale i Češi, kteří nejspíš dobře vědí, proč chtějí žít jednodušejí viz např. článek zde: http://life.ihned.cz/c1-56858560-bez-elektriny-vodovodu-a-se-solarni-sprchou-tak-ziji-vlkovi-na-severu-cech

Líbí se obrázky a  zahrada Tashi Tudor i Vám?

http://youtu.be/9zU-15to8d4

 

 Upozornění: nejsem autorkou fotografií v tomto textu (kromě fotky krávy  v Kurzu kosení přeměněné počítačem na "plátno"), podle mého vědomí nejsou knihy a obrazy (alespoň v USA)  chráněny vydavatelskými právy, pokud uběhlo 70+ let od umrtí jejich autora, takže fotku Mony Lisy může někdo třeba "lepit" lidem na čelo a nálepky i prodávat, dále u fotek s datem před 1976, starých "sirotčích fotek" a asi na hraně je, když někdo vyfotí "knihu s fotkou v ní" či prostě knihu s obálkou, což je případ možná některých obrázku výše (všechny jsou z knih), které jsem ovšem použila v omezené míře pro ilustraci pouze v tomto textu, ne pro komerční účely. Čili pokud třeba někdo napíše text, článek, nebo i odbornou práci a použije jako ukázku fotky z knihy, mělo by to být v pořádku. Pokud se mýlím, rozviňte přímo prosím pod textem diskusi, protože by to jistě nejen mně zajímalo.