(bez háčků nad z) V dnešních novinách psali, ze nějaká maminka viní a činí zodpovědnou jednu zubařku z toho, ze její dvě dcery mají zubní kazy. Podány byly dvě zaloby. Kdo můze za zubní kazy dcer? Rozhoudnout má světský soudce či soudkyně.

 

Přírodní nárůdky, které zkoumal zubař Price, neprovozovaly takovou zubní hygienu jako my, ale zubních kazů měli pramálo. Buď ale jisté přírodní zákony platí vůči všem, nebo vůči nikomu.

 

Mám za to, ze soudci nestudovali poznatky a laboratorní pozorování zubaře Pricea včetně metabolismu vápníku, k němuz je potřeba v tucích rozpustných katalyzátorů včetně vitamínu K2 (je-li ve slinách, obsahují tyto sliny méně zubokazných baktérií). Budou se muset zřejmě obrátit na soudního znalce v oboru zubařství. Jeden posudek ve svůj prospěch mozná přinese maminka, druhý zubařka a soudce obstará posudek revizní. Pak je otázkou, zda ve svých posudcích, které na soudní rozhodnutí budou mít vliv, poukáze aspoň někdo ze znalců na to, ze i výziva je podstatným faktorem rozhodujícím o zubním zdraví, a tudíz ze je zjevně nespravedlivé celou vinu házet na nedostatečnou hygienu dcer nebo na paní zubařku.

Myslím si, ze kdyby ona dobře mínící aktivní maminka dávala víc peněz na správnou výzivu dcer místo na odměnu advokátům a věnovala čas vaření z lepších surovin nez podáváním zalob, udělala by lépe nejen pro zdraví zubů svých dcer ale pro zdraví rodiny obecně.

 

Dnešní článek bych ale ráda věnovala váznějších věcem nez jsou pouze zabomyší války o to, kdo můze za zubní kazy, a sice narůstající oblibě veganského stravování. Nemám osobní zkušenost s ryze veganskou stravou, byť jsem obdrzela uz několik emailů od osob, které s ní měly velmi špatnou zkušenost. Jedna osoba mi dokonce psala, ze málem zemřela – v nemocnici ji kolabovaly orgány. Nemám osobně nic proti lidem, kteří tento způsob stravování provozují s vědomím, ze to není na dlouhou dobu, a zveřejňují inspirující recepty na jídla, která krásně vypadají a zřejmě i dobře chutnají. Někteří jsou mi sympatičtí a mám je virtuálně ráda. Necítím vůči nim zádnou nevrazivost a snad ji ani navenek neprojevuji, ale pokud to tak někdo bere, jde jen o jeho nesprávnou interpretaci. Tento článek tedy nebude na mou duši osobním útokem proti nim, ale obecně je určen jako podnět k zamýšlení se nad zkušenostmi s veganským stravováním jedné paní, se kterou byl na kanále YouTube zveřejněn rozhovor, který jsem si několikrát vyslechla, coz zde opět chci sdílet. Rozhovor měl název Ex- veganka (15 let): Veganství není udrzitelné, je to “očista”, ne výziva.

Jistá Kanaďanka, které je něco přes padesát let, popsala své zkušenosti a své osobní závěry se svým stravováním. Vyprávěla o tom, ze vyrůstala s maminkou samozivitelkou a neměla příliš dobrý základ, pokud jde o výzivu. Maminka ji zemřela na srdeční infarkt, kdyz ji ještě nebylo ani 50 let. Od 13 let byla vegetariánka. Má dvě děti, které jsou relativně fyzicky a duševně zdravé a veselého ducha. Kdyz ji bylo asi 40 let, velice propadla stylu stravování, jako je raw a vegan. Navštívila nějaký večírek, kde se sešli lidé, kteří se takto stravují. Byli to lidé mladí, dívky byly sexy, kluci byli také k světu. Ovlivněna byla knihami pana Davida Wolfa.

Vlivná osoba David Wolf, pro nekoho guru, pro jine "the biggest asshole", coz nebudu prekladat.

 První léta byla úplně úzasná! Paní měla i webové stránky s tím, ze je raw mum (syrová maminka). Snazila se dělat “všechno správně”. Několik let se snazila zít jako veganka, která občas své veganství “podvání” zejména pozřením syrových ryb (japonská kuchyně). Kdyz si její děti stězovaly, ze je bolí nozičky, na radu druhých jim začala podávat syrové mléko a bolení ustalo. Sama se ale vracela k veganství a věřila upřímně, ze to je “ono”, co ji dovede do Země zaslíbené a jednou to zvládne a nepodlehne uz více nějakým suši, po kterých ji bylo ihned lépe.

Postupně se ale, jak šla léta, začaly u ní dostavovat různé zdravotní problémy. “Přitvrdila” a dzusovala, ale nezlepšovalo se to: cysta na vaječnících nezmizela, šla na gynekologickou operaci. Zubní kazy se objevily a vytrzený zkazený zub byl černý. Nějaký zub se ji i ulomil při kousání salátu. Vypadávaly ji vlasy, ztratila chuť k jídlu. Nedošla sama ani na WC, byla několikrát hospitalizována s tím, ze nemohla ani ústa otevřít, ani oční víčka, jak byla zesláblá. Měla deprese. Veganství bylo pro ní jako “zamilovanost” do někoho, kdo zrazoval a nechtěla tomu věřit. Tolik tomu věřila, tolik byla přesvědčena o tom, jak je správné nepodporovat utrpení zvířat v průmyslových chovech. Velmi se nechala ovládnout idealismem. Kdyz uz se na stránkách veganů začala zmiňovat o tom, ze syrové mléko má dobré účinky, přestali ji zvát na svá setkání. Nakonec ji někteří zatratili úplně agresivními výpady, jiní ji ignorovali, další byli laskaví a z dalších se třeba stali vyznavači Paleo stravy. Najednou neváhala klikat na videa jiných ex-veganů o tom, jak jim toto stravování ničilo zdraví, a velmi dobře jim rozuměla, protoze měla podobnou zkušenost. Domnívám se, že i když svědomití vegani se starali o to, aby jejich strava obsahovala všechny (podle nich) minerály (třeba z Keltské či himalájské soli) a jiné esenciální látky, nebyly všechny. Bez živočišných tuků a v nich rozpustných katalyzátorů (A,D, K2) podle zubaře Pricea se minerály správně nevstřebají, proto mohou tělu chybět, přestože jich má ve stravě dostatek.

Jak to se zdravím paní nakonec dopadlo a jaký postoj má nyní k zivočišným produktům a k veganství?

1. Po desítkách let začala jíst maso a ostatní zivočišné produkty, díky nimz se na přes 90 procent uzdravila. Dokonce tvrdí, ze její tělo veganky bylo tak vyčerpané, ze vegani cítí na rozdíl od jiných lidí pozitivní účinek po pozření třeba syrových křepelčích vajíček prakticky třeba do druhého dne.

2. Uvědomila si, ze kritika by měla směřovat spíš k průmyslovému chovu zvířat, ne k chovu na malém rodinném hospodářství. Člověk vyčerpaný veganstvím však o to úzkostněji prozívá špatné zacházení se zvířaty a lhostejnost druhých.

3. Uvědomila si také, ze veganské potraviny často pocházejí z dovozu z rozvojových exotických zemí a ze je nesmysl podporovat dovoz takových neregionálních potravin (avokádo, kešu, mandle atd.) do chladné Kanady, kde jsou na nich vegani úplně závislí. 

 

4. Kdyz si uvědomila, ze díky zivočišným potravinám, se uzdravila, začala být zvířatům vděčná a milovat je ještě více za to, co jí dávají! Zivot.

 

5. Humánní usmrcování zvířat na statku začala vnímat jako přírodní cyklus.

 

6. Kdyby to všechno mělo být jinak, naši předkové by na to přišli, ale neexistuje na světě populace, kde by z generace na generaci zili lidé na veganské stravě, která je v dnešní době jen experimentem.

 

7. Na základě své zkušenosti je přesvědčena, ze veganská strava je opravdu vynikající na detoxikaci organismu, člověk se opravdu pak cítí báječně a lehce, ale není z dlouhodobého hlediska optimální výzivou. Zejména ale u dětí je nesmysl je pořád detoxikovat, protoze potřebují výzivu na růst a výstavbu těla. 

 

8. I její lékař ji sdělil názor, ze tělo vydrzí na veganské stravě tak dlouho, jak moc zásob si od mala vybudovalo. Proto někdo vydrzí na takové stravě déle, někdo méně.

 

9. Omluvila se svým dětem, kdyz si uvědomila, ze přece jen měly v dětství hlad, kdyz je odbývala: Mozná máš jen zízeň. Tak si vem avokádo. Tak si vem pár oříšků. Někdy je dobré jít spát hladový.

 

10. Podle ní vegani razí heslo: Naslouchat svému tělu. U dětí je to ale ošemetné. Jak má rodič naslouchat tělu někoho druhého (dětí), kdyz je omámen vegánskou ideologií?

 

11. Zejména mladí lidé podle ní snadno podléhají idealismu a je z toho smutná. Dokonce označila veganství, které se v poslední době hodně rozšířilo, jako jakýsi nový nebezpečný virus.

 

K veganství lidi vedou zdravotní problémy, soucit se zvířaty a nesouhlas s průmyslových chovem zvířat. Podle mého názoru v poslední době se hodně hovoří také o přelidněnosti planety, o tom, kolik miliard lidí planeta uziví a o nutnosti přeměnit všechny Pozemšťany na vegetariány. Sally Fallonová proti jejich stravování (je-li promyšlené) nic nenamítá, ale mají se údajně zejména budoucí rodiče postarat o dostatek zinku ve stravě (červené maso, ústřice, namáčená semínka dýně, majoránka – si vzpomínám z načtených knih).

 

Jenomze planeta není přelidněna rovnoměrně. Nejvíce přelidněné země nejsou v Evropě. Někde mají hodně dětí už proto, že tam nemají důchody a dospělosti se všechny nedožijí. Pokud ale budou mít zeny v EU průměrně jen 1 dítě, vymřeme i bez válek a nemocí. Tuhle jsem slyšela na poště rozhovor dvou osob: “No, ta naše cestuje a říkala, ze zádné děti nechce a ze pokud by to na ní přišlo, tak si kdyz tak nějaké dítě adoptuje.” Pokud bude bohatá, třeba sezenou náhradní matku. Nevím, jak se pak takové dítě a později dospívající, za jehoz odnošení někdo dostal dobře zaplaceno a má to jako zivnost, cítí. Asi jako dítě, kterého matka miluje, ale nemocnici zaluje, ze neprovedla správně umělou interupci a stejně se dítě, které nyní miluje, narodilo.

Začínám mít obavu, ze nemít děti, adoptovat si případně děti z Afriky a zít vegánsky či tak, jak se živí v rozvojových zemích, není skutečným řešením místních i globálních problémů (zejména kdyz porodnost stejně v rozvojových zemí významně neklesne). Myslím si, ze přirozeným pudem sebezáchovy naší civilizace je touha po vlastním potomku, kdy na sebe mohou rodiče převzít plnou zodpovědnost za jeho zdraví a výchovu ještě před jeho početím. A je dobré mít děti do relativně ne moc vysokého věku, to aby je člověk nejen "odvedl k oltáři", ale aby stačil naplnit i roli prarodiče.

Na základě výpovědí osob, které sdílejí své zkušenosti s veganstvím, se zdá, ze veganství je zajímavou a báječnou detoxikací, ale není to ta dlouhá správná cesta do Země zaslíbené, ale spíš slepá ulička. Někdo to zjistí dříve, někdo později. Někdo se na takovu experimentální cestu raději ani nevydává. Především na ní nevysílá své děti.

Na závěr ještě uvedu jednu citaci z politologického skripta Georgea Hoffmana s názvem Třetí tisíciletí a s dlouhým podtitulem:  Demokracie nebo pseudodemokracie? Pravda nebo dezinformace? Svoboda nebo zvůle? Práva lidí nebo zločinců? Humanita nebo pseudohumanita? Války nebo spolupráce?

"Základ pseudohumanity je dán tím, že neřeší příčiny problémů a často ani jejich bezprostřední následky." 

Odkazy: https://www.youtube.com/watch?v=AI3ys_fc-AY

https://www.youtube.com/user/sv3rige/search?query=veganism

http://kucharka.branakdetem.cz/stepan-a-melanie-matejkovi/