Babička po padesátce uz ty chlapy zabalila, uz nikdy nikoho, a dodrzela to. My jsme pak byli její všechno. Celý zivot nepila, nekouřila a jedla zásadně nezdravé jídlo. Všechno, co bylo libové, bylo nanic. “Takový suchý, fuj.” Ale bůček nebo tekuté sádlo! ...Její stravování, viděno nějakým rigidním dietologem, bylo úděsné.. Takhle mastně vařila i všem těm řemeslníkům, a jak jim chutnalo! Nakládaly se u nás pětilitrovky smradlavých slanečků, syrečky z tvarohu, sudy se zelím a jablkama. Stávala v socialistickým řeznictví od nevidím do nevidím fronty na prasečí ocásky, ze kterých kouzlila výborné malinké řízečky...Nikdy nebyla nemocná...Kdy ji táhlo na stovku, začala být neklidná a říkávala: “ Oni tam nahoře mají bordel, zapomněli na mě.Jitka Vodňanská (Z knihy Voda, která hoří)

(Bez háčků nad z)

Občas mám pocit, ze uz vše bylo řečeno a pokud ne, není třeba, abych o tom informovala čtenáře blogu já, protoze si informace mohou najít sami na internetu. Zapomínám ale, ze ačkoliv se všichni na školách učíme anglicky, není to náš rodný jazyk a poslouchat v cizím jazyce zprávy, podcasty a číst blogy, můze být vyčerpávající a vůbec někdo má prostě jiné zájmy k rozvíjení nez jazyky. Ve volném čase proto překládám původní knihu zubaře Pricea Výživa a fyzická degenerace a zároveň knihu Kosa (pro Mf), ale také chodím s manželem na sviznou rychlou několikakilometrovou procházku, na které poslouchám ztazené podcasty (něco jako rádiový záznam z archívu).

Kniha Vyzivujíci tuky

Ráda bych Vás nyní stručně seznámila s obsahem jednoho podcastu.  Jde o rozhovor se Sally Fallonovou, prezidentkou Nadace Westona A. Pricea, majitelkou farmy P.A. Bowen  Farmstead, autorkou a spoluautorkou řady knih. Rozhovor jsem si dvakrát nedávno vyslechla, myslím si, ze je dobré si zde některé informace připomínat a upozorňovat na některé nové skutečnosti a postřehy. Současně se nad tím trochu zamýšlím. Podcast byl veden mladou paní, která se zajímá o zdraví a jiz nahrála a na internet umístila několik rozhovorů s lidmi, kteří k tomu mají co říci. Jeden rozhovor tedy udělala s paní Sally Fallonovou, spoluautorkou knihy Vyzivující tradice, u přílezitosti vydání její nové knihy, jejiz název bychom mohli přelozit jako Vyzivující tuky: proč potřebujeme zivočišné tuky pro zdraví a štěstí. Na obálce knihy se píše: Zivočišné tuky nejsou zlosyni. Chrání proti nemocem a zánětům. Podporují fungování cév a produkci hormonů. Vašemu tělu pomáhají tvořit hormony, díky nimz se cítíme dobře.

Autorka predmluvy v knize Sally Falonove a autorka vlastni knihy Velke tucne prekvapeni. Předmluvu ke knize napsala investigativní novinářka Nina Teicholzová, která napsala “New York Times bestseller” Big Fat Surprise -Velké tučné překvapení: proč máslo, maso a sýr patří do zdravé stravy. Rozhovor byl obzvlášť vhodný pro páry, které plánují děti a obecně pro lidi, kterým zálezí na udržení si zdraví jako takového. Mimochodem paní Sally předtím napsala knihu Vyzivující kostní vývar na popud jedné paní, které článek o vývarech v knize Vyzivující tradice údajně zachránil zivot.

Kniha Vyzivující tuky, vypráví Sally, je o škodlivosti trans tuků a zdraví prospěšných nasycených tuků, nakládání Ameriky do oleje, o másle a o historii konzumace tuků. Sally upozorňuje na to, ze se sice často věnuje zvýšená pozornost škodlivosti glutamátů a nezdravých sladidel (fruktózové sirupy), u nás v ČR hormonální antikoncepci, ze?, ale zapomíná se na tu (podle ní) nejhorší a nejškodlivější změnu, jaká v jídelníčku člověka ve 20. století proběhla: ZMĚNU DRUHŮ KONZUMOVANÝCH TUKŮ.

V roce 1900 totiz pouzívali Američané zivočišné tuky (a hojně jich pouzívali). Vařili na sádle, pouzívali hodně másla, smazili na loji, měli rádi husí a kachní sádlo. A nikomu na tom nepřišlo nic divného. Odstředěné mléko tak dobře nechutnalo, a hodilo se proto spíš pro prasata. Nyní přijímají Američané kalorie nejvíce z průmyslově zpracovaných rostlinných tuků. A toto je údajně STRAVOVACÍ ZMĚNA ČÍSLO 1, která nás zabíjí, a to prý víc nez cukr či přidatné látky. Je to prý jako trubky s olovem v Římské říši, protoze lidé si této změny také jako Římané nejsou vědomi.

Vepřové je tradiční, zdravé je jeho sádlo (pokud má dost slunečního světla), krev, vnitřnosti a také maso, pokud se před úpravou marinuje v octě (vic o tom na tomto blogu)

 

 

V knize jsou i recepty (jak jinak než se sádlem a máslem) a Sally připomíná, ze v jizanských státech se jedly kdysi sušenky, na jejichz přípravu se pouzívalo výhradně sádlo. Zdravá strava s zivočišnými tuky a olej z tresčích jater, stál prý za zdravou generaci (az na výjimky těch nejchudších lidí). Údajně i nádherní američtí vojáci (světové války) Evropanům svým vzezřením připadali jako bohové. Jejich podoba byla výsledkem několika generací na zdravé stravě. Opakuju: Američané měli nasycené zivočišné tuky+ olej z tresčích jater. “ Libové maso” bylo “nejedlé”, jedlo se maso zkrátka s tukem, do něhoz ho řezníci doslova zabalovali. Libové maso na vodě by skutečně nechutnalo, pokud bychom předtím k němu třeba neudělali cibuli na sádle nebo na přepuštěném másle.

Vepřové je tradiční, zdravé je jeho sádlo (pokud má dost slunečního světla), krev, vnitřnosti a také maso, pokud se před úpravou marinuje v octě (vic o tom na tomto blogu)

Jde o to, ze zivočišné tuky nejsou zádné prázdné kalorie. Obsahují mimo jiné cholesterol, o němž nám zapomněli říci, na co všechno ho naše tělo potřebuje. Není to tuk, ale látka, díky které jsou naše buňky voděvzdorné, a je základním materiálem pro stavbu mnoha hormonů (testosteron, estrogen, hormony štítné zlázy…) Naše tělo si cholesterol sice umí v játrech vyrobit samo, ale ne kazdý člověk ho dost vytváří sám, navíc těhotné zeny ho potřebují více, protoze je důlezitý pro vývoj mozku a trávicí soustavy dítěte. Obsah cholesterolu v krvi nemusí mít vůbec souvislost s rizikem kardiovaskulární choroby. V plaku cév a tepen totiz bývá zbloudilý vápník, který kvůli nedostatku vitamínu K2 nevěděl, kam má jít. Podle Sally je normální, pokud u lidí nad 60 let (zen i muzů) je hladina cholesterolu trochu vyšší, a nemají do toho léky zasahovat, ale nechat to být.

 

Sally opět zdůrazňovala význam vitamínu A. Vitamín A se nachází jenom v zivočišných potravinách, v játrech, zloutcích a másle, ne v mrkvi (zde je jen provitamín A, který malé děti a lidé s oslabenou štítnou žlázou špatně proměňují na vitamín A). Je zásadní pro zdravé těhotenství a správný optimální fyzický vývoj člověka. Často vidíme okolo sebe “modelky”, kdy příroda (vitamín A) se sice postaral o to, aby měly vyvinut příjemný obličej, třeba i vyvinuté poprsí, ale na pěknou širokou pánev uz vitamínu A nezbylo. Je úzká a rovná jako u muzů. A někdy i obličej. A ještě jedna připomínka: vrozená srdeční vada může mít často příčinu právě v nedostatku vitamínu A u těhotné maminky!  Dostatečným příjmem vitamínu A (olej z tresčích jater, játra, žloutky) tak můžeme možná zabránit tragédii.

Před objevením antibiotik proti zánětům a vůbec na imunitu dětí (aby nechyběly ve škole) fungovaly potraviny s vitamínem A (třeba olej z tresších jater). Kdyz není dost vitamínů A, tkáně jsou zmateny a přispívá to také k endometrióze, dále k bolestivé menstruaci apod. Pokud zena vysadí hormonální antikoncepci (HA), neměla by se hned pokoušet o dítě (!). je mi jasné, ze taková zena by se spíš nez třeba o novou dlazbu z půjčky z banky, měla postarat o to, aby si doplnila zásoby vitamínů A a B, zejména konzumací jater. (viz třeba recept zde kuřecí játrová paštika, kterou Sally objevila ve Francii). Dokonce existují šetrně sušená játra z lékarny, tedy aspoň v této podobě. Vždyť přírodní národy nebyly na HA, přesto se dlouho na těhotenství připravovaly.

Kokosový tuk není škodlivý, je zdravý, i kdy nesnáší tak dobře zár jako lůj. Není škodlivý, ale ani zase tak prospěšný jako máslo. Bohuzel je to totiz jenom tuk rostlinný, proto nemá cholesterol a nemá v tucích rozpustné vitamíny A a D. Za tu cenu, kterou za něho v ČR dáme, podle mého názoru nezískáváme úplně odpovídající protihodnotu. Nepamatuju si, kdy jsem ho naposledy kupovala. Na mé zahradě neroste ani jedna kokosová palma. Nerostou na ní bohužel ani olivovníky ani avokádo. Naše cévy a krev mají tropickou teplotu, při které jsou nasycené tuky tekuté, ty jsou proto pro nás obecně vhodné a ty živočišné ještě vhodnější.

Tabák, bílý cukr z třitinových plantáí a bavlník – úasné zpenězitelné obchodní artikly. Kvůli nim (a naši poptávce po nich) byli zotročováni a převázeni do Ameriky Afričané. Jako vedlejší produkt z bavlníkových plantází jim ale zůstával bavlníkový olej. Co s ním?


Sally vypráví, ze přišli na to, jak ho ztuzovat průmyslovým postupem. Firma Procter & Gamble byla společnost, kte z něho dělala svíčky a mýdla. Mimochodem zbohatla na občanské válce dodávkou svíček a mýdel pro vojáky, kteří je pak kupovali i po válce. Okolo roku 1880 se ale začala rozšiřovat elektřina, a tak svíček ji tolik nebylo třeba. Co teď k čertu s tím olejem?

Bavlnikovy olej na smazeni firmy Procter and Gamble

Výrobci tedy vymysleli toto: Teď ten olej budeme hospodyním prodávat k jídlu jako Crisco (ztužený rostlinný tuk) ! Zafungovaly současně 2 věci:

1. Reklama na bavlníkový olej

2. Démonizace zivočišných tuků.

Zjistila jsem, že ve 20. letech vlastně vznikl pojem mýdlová opera, protože rozhlas (a později TV) začaly vysílat pořady pro ženy v domácnosti, které byly spojeny s reklamou na prací prášky a mýdla (právě od Procter and Gamble), někdy šlo o přímou reklamu, kdy žena říká, že jde koupit voňavé mýdlo). Slovo opera pak bylo použito kvůli použité hudbě.

Reklamy v zenských časopisech mířily na marnost zen mít doma “čisto”, tvrdily ze je ten rostlinný tuk “čistý"! (Je tedy spojen s čistotou jako to mýdlo!) Zkrátka housewives (ženy v domácnosti) uz nemusely škvařit sádlo, lůj a smradit s podobnými “nečistotami”.  (Mně osobně to voní jako oříšky.) Zde je názorně vidět, jak zbytečné je si idealizovat tzv. babiččinu kuchyni.

Na nějaké výzivové aspekty se nehledělo. Časem si výrobci údajně “koupili” vědce (dnešní “znalecké posudky” také často hovoří ve prospěch těch, co si je objednali), kteří jim olej pomohli prodávat díky jejich vědeckých důkazům démonizujícím zivočišné tuky. A měli bychom cítit vinu za to, ze jíme máslo. Za cholesterol pak nikdo neloboval. Zapomněli nám ale říci, na co všechno naše tělo cholesterol potřebuje!

Totéz se dělo a částečně nadále děje v ČR. Kdy napíšu do vyhledávače google “zdravé tuky”, co se dozvím?  Údajně je to: olivový olej, olej v kakau, protoze prý mimo jiné obsahuje vitamín A, avokádo, máslo, ghí, ořechy a chia semínka. Nevidím důvod, proč bychom měli konzumovat v tak velkém mnoství omega 9 mastné kyseliny, kdy je přitom velmi důlezitá jejich rovnováha s omega-3 mastnými kyselinami. Obojí potřebujeme v malém mnozství. Kakao zřejmě zádný hotový vitamín A nemůze obsahovat (jen provitamín), stejně tak věřím, ze kvalitní český a nepančovaný mák je stejně hodnotnou superpotravinou jako "zázračné"  semínko čia z dalekého světadílu. Jinde se vysloveně píše, ze tuky zivočišného původu bychom měli “omezovat”, protoze “ohrozují” náš kardiovaskulární systém. Jak ho ale ohrožují už nevím. Jde o obecnou frázi. A jak nás vážně ohrožuje jejich absence ve stravě, se už nepíše. Obávám se, ze náš kardiovaskulární systém zřejmě ohrozuje něco a někdo jiný. Máme zde tedy chaos. Pak do něho někdo vnese svou konečnou pravdou ještě větší chaos. A zase vedle. Díky zubaři Priceovi ale kolem sebe vidím to, co vidím. Pravda se stává lzí a “mýtem”, vlevo je vpravo. To, co nemá nic společného se slaninou, se lzivě nazývá slanina. Slovo slanina se začíná vytunelovávat. Sádlový kokos, nebo kokosové sádlo?

 

Někdy mi to všechno u začíná připadat jako konspirace.Vysvětlím: Mozná jste viděli tu detektivku Policie Modrava, kdy ve 2. serii ve 3. díle s názvem Magická síla podal jistý guru (pořádající esoterické kurzy na očištění čaker) neplnoleté dívce odvar z lysohlávek (halucinace), aby si s ní poté mohl dělat, co chtěl. Vše mělo další následky, které byly příčinou dalších důsledků. Podat tedy někomu drogu s cílem zlomit něčí vůli, manipulovat s ním, poškodit jeho zdraví je trestný čin. Reklama (nebo dokonce oficiální státní zdravotnická politika) nám cosi vnucuje, radí a tvrdí také, ze máme jíst to a ne to, protoze oni vědí nejlépe, co je pro nás dobré.  Ale i to může mít na náš zivot a zdraví nakonec nepříznivý dopad, přičem ten dopad se také dál řeší léčením, léky a jinými zákroky a ne vyléčením. Připadá mi to pak ale vlastně stejné jako s těmi lysohlávkami, az na to, ze dopad není tak ihned markantní a hlavně nikdo za to (za scestné rady a chybnou zdravotnickou politiku) není trestně zodpovědný a ze za vše zaplatí daňový poplatník.

Co by se stalo, kdyby stát udělal v televizi kazdý den v hlavním vysílacím čase kampaň pro důchodce, mladé i staré: Vařte si kostní vývary, jezte sádlo a máslo, rybí tuk, játra, zloutky a choďte kazdý den na sviznou půlhodinovou procházku? Asi by to bylo pro někoho bylo moc drahé.

Odkazy:

 https://www.youtube.com/watch?v=5N2J08jwdqU&t=820s

https://pabowenfarmstead.com/

foto dívky: https://www.westonaprice.org/health-topics/dentistry/is-it-mental-or-is-it-dental/ (Je to mentální nebo dentální?)