O Věrce

v Vše Prosinec 18, 2011. 0 příspěvek

 Dovolte mi, abych se na tomto místě představila, i když podle mně mnohem důležitější věci pro Vás jsouna tomto blogu jinde. Jmenuji se Věra Dudmanová, narodila jsem se na severní Moravě v Čeladné (*1975), kde jsem snad od té doby nikdy nebyla (to pokud byste chtěli někoho od tamtud pozdravit), šlo o provizorní opatření, protože porodnice v Novém Jičíně byla přechodně zavřena. Přestože jsem měla trvalé bydliště ve městě (Kopřivnice), hodně volného času jsem trávila na venkově u babiček, na zahradě a v okolních lesích, nebo i na procházkách do Štramberka. Hezké vzpomínky chovám také na Příbor, kam jsem čtyři roky chodila na gymnásium a rok na stejné instituci učila angličtinu. 

Řízením osudu jsem se ocitla a našla domov na venkově v Mladočově u Litomyšle ve východních Čechách, kde nyní trvale žiju na statku s anglickým manželem Neilem, s naší dcerkou a synkem. Zdejší řeč a přízvuk je trochu jiný než ten můj a pro manžela ještě jinačejší. Pepíci jsou zde Bobši, později se řekne dý. Je to moc malebný pahorkatý kout na kraji Vysočiny (nedaleko je Budislav, Proseč, Polička), který mé duši lahodí. Plnohodnotně ale může člověk žít jistě i ve městě, vždy jde o přístup a postoj k místu. Čím větší sousto svobody si ale člověk nabere, tím větší zodpovědnost musí nést za sebe a za druhé a zpevňovat svou vůli k tomu, aby svému svobodnému životu dal nějaký řád a rytmus.

Od té doby, co mě maminka ve 2. třídě přivedla do knihovny, abych si půjčila knížku Míček Flíček, ráda čtu. Také ráda zpívám. Vztah ke knihám,  hledání poznání a snění o tom, že někde jinde jsou lidé na sebe napojeni snad i lépe a reagují snad ještě lépe na obyčejné Jak se máš? ,  mě dovedlo až k vysokoškolskému studiu filologií. Ne vždy platilo, že někdo je skutečně “vzdělán” díky tomu, že vystudoval nějaký obor. Jedna věc je umět jazyk, druhá věc je skutečná komunikace s reálnými lidmi. Jedna věc je zvládnout nějaký obor, zcela druhá je zvládnout sám sebe. Zpravidla mu to trvá, než se jen rozkouká po opuštění školních lavic a naučí se skutečně komunikovat s lidmi, kteří hovoří svou řečí. Většinou člověk studiem musel ignorovat jiné věci, obory, ale i zanedbávat jiné stránky sebe jako člověka a zůstat v nich neumětelem. 

 

V oficiálních životopisech lidé píšou, čím jsou, jaké mají vzdělání, certifikáty, ale mám pocit, že ať se někdo cítí být kýmkoliv, ať již studoval cokoliv, ať  již plní jakoukoliv sociální úlohu, že to nikdy nemůže plně vyjádřit jeho identitu člověka. Člověk by měl studovat celý život.   Jsem zastáncem celoživotního spíš širšího než vyššího vzdělávání, protože řečeno slovy jednoho koňáka: “Kdo je zelený, ten se učí, kdo je již zralý, počíná hnít.” Názvy povolání se někdy naopak stávají dokonce  i dehonestujícími nadávkami (podnikatel, učitelka, zedník, docent) a člověk se stejně nemůže zavděčit všem. Můj syn jednou zvolal: “Inseminátor je už tady!“. Řekla jsem mu příjmení toho pána a pak onomu pánovi: “To je ale nepříjemné, když lidé vaši osobu redukují na inseminátora, že?” “No ani mi nemluvte“, řekl ten pán. 

Původně se mi podařilo díky mladickému nadšení, píli, cílevědomosti a snad umanutosti a určitě i  přítelkyním vystudovat magisterský dvojobor anglistika/amerikanistika a japanistika na olomoucké Filosofické fakultě a 2 roky jsem studovala na VŠ v metropoli Tokio v Japonsku na Katedře japonské kultury  díky získání stipendia. Baví mě dál studovat neformálně, ale do hloubky vše, co mě zajímá a co považuju za praktické a důležité, ať už je to výživa, chov zvířat, půda, psychologie chování (lidí i zvířat), výchova dětí nebo tradiční západní bylinářství a mnoho dalších věcí, o kterých se snažím sama přemýšlet.   Velmi důležitá je pro mě i fyzická práce spojená  se zahradničením a chovem zvířat, která mě udržuje ve spojení s přírodou, pokorou, životem a tím, odkud se život bere, zkrátka s další realitou, a myslím, že přece jen je něco zrníčka pravdy na větě z knihy Vejce a já od Betty McDonaldové: “Čtení bylo známkou lenosti, vychloubačnosti a celkového rozpadu osobnosti .”

Snažím se více porozumět sobě i světu a naší zemi a vidět věci z různých úhlů pohledu. I poznání živého Japonska a živých příslušníků jiných národů mi k tomu velmi pomohlo. Různé národy sice formovaly svůj specifický charakter a posilovaly někdy svou vůli díky přírodním podmínkám, ale zdá se mi, že mnohé rysy, které jim občas přisuzujeme, jsou jen určitým stereotypem, přitom hovořit můžeme leda pak už jen o určité míře mentálního programování určité větší skupiny lidí jako je národ. Já osobně vlastně nemám pocit, že bych se kdy setkala s národem jako takovým či navštívila nějaký stát. Odděluji člověka od politiky. Ocitla jsem se jen svobodně na některých místech a  potkávala jsem pouze lidi. Pouze místo a člověk pro mě existoval, přičemž japonské či české lidství je úplně stejné. Na mnoho věcí se dnes dívám v kontextu zkušenosí ze zahraniční.

 

Velmi mě v mém životě zaujala myšlenka z jednoho dílu série knih Zvonící cedry Ruska, kde poustevnice ze Sibiře říká, že nemoc přichází, pokud člověk jí nepřirozené jídlo, má špatné myšlení a nezná své předurčení. Když se mě někdo, zeptá, jak vše stíhám, myslím, že právě znalost mého předurčení (díky oněm knížkám) mi i Neilovi dává neutuchající radost, smysl a nadšení do věcí, do nichž se pouštím. Vnitřní klid posiluju meditací vipassána, kterou mě učil manžel a jejíž teoretické pozadí mi osvětlila kniha dr. Thynn Thynn Living Meditation, Living Insight. Je to praktická meditace nejen do tichého ústraní, ale pro celý den hospodyně pod tlakem denních úkolů.

Emancipace podle mě začíná uvnitř ženy, kdy se “emancipuje” především od starých  nefunkčních postojů, kdy se emancipuje směrem ke své podceňované úloze v domácnosti a na statku, která je ve skutečnosti důležitější, než jsem si kdy myslela a málem se od ní “emancipovala” k závislosti na něčem jinde, daleko od vychladajícího tepla domova. Za žádné peníze bych si nelze také koupit  jablko pocházející  z vlastní rukou zasazené a dotýkané jabloně a mléko, které mi dá kráva, kterou si hladím a které jsme dali jméno.

 

 

S Neilem se staráme o malé rodinné hospodářství (chováme 2 krávy plemene Jersey, 2 koně plemene Haflinger, občas prase, mnoho slepic i kouhoutků a zahradničíme užitkově i dekoračně, sbíráme domácí i divoké byliny) a od roku 2006 spolu s radostí podnikáme – vedeme  zásilkový obchod kosami a jinými věci, kde v sekci Vyživující tradice: dobroty, jsou občas k dostání potraviny, které nějak souvisejí s tímto blogem a které sama používám. 

Nově do  našich aktivit mohu zařadit i publikační činnost (kniha Vyživující tradice), u které s Neilem oba šťastně uplatňujeme své původní kompetence – u manžela to souvisí s univerzitním vzděláním počítačového programátora, díky čemuž se mnou technicky a graficky spolupracuje. Vydáváme i tištěný čtvrtletník Mladočovské vidle (mladocov.cz)

Kdysi nám astrolog pan Pavel Turnovský sdělil, že se nesetkává tak často  párem, který by se tak dobře doplňoval: “No to je bomba,” říkal.  Neil se prý narodil těsně po novoluní a já zas za úplňku. Jako by jeden přinášel nové myšlenky a s pomocí toho druhého parťáka navíc ve Vodnáři, který je sám vizionář, je mohl naplnit. Pokud tomu tak je, pak jsem vděčná osudu a přeji totéž i ostatním. Někdo uvádí i své znamení, tak tedy jsem zrozenec ve znamení Vodnáře, ascendent mám prý ve Váze a  ten Měsíc v úplňku prý stál ve znamení Lva.

Také v mé rodině se nevesele umíralo na civilizační choroby, a tak i mě zajímala odmalička prevence zdraví, to jest už od 1. poloviny 80. let, chtěla jsem upřímně, až budu velká, bádat a dobře bádat. K podpoře svého zdraví kvalitním a chutným tradičním “opravdovým” přirozeným jídlem z vlastní produkce nás s manželem dovedla pozoruhodná kniha z roku 1938 “Výživa a fyzická degenerace“, jejimž autorem byl americký zubař dr. Weston A. Price.

Tento blog nabízí nejen vše podstatné z knihy zubaře Pricea, tj. třeba jak lze stravou regenerovat zdraví mladých i starých a třeba ovlivnit optimální vývin kostí nejen obličeje dítěte a  jeho celoživotní zdraví a krásu, ale přináší to nejlepší včetně receptů z jiného veledíla,  a sice z knihy paní Sally Fallonové (a dr. Mary G. Enigové), která byla k jejímu napsání (stejně jako já k vedení tohoto blogu) inspirovaná právě unikátními poznatky dr. Pricea a excelentním zdravím svých dětí. Její název je Vyživující tradiceKuchařka, která je výzvou pro politicky korektní výživu a diktátory stravy” (1999)…Věřím, že mnohé fotografie, jejichž kvalitu se učím zlepšovat  (nyní fotím pomocí kamery Panasonic DMC-G5), budou pro Vás inspirující. Sponzorem těchto stránek blogu ve chvílích, kdy jsem blog začínala psát, t. č. 2,5měsíční dceruška Dorotka, která mi ve chvílích, kdy jsem psala tyto řádky, poklidně spinkala…V tuto chvíli ale hraje jakýsi minecraft. 

Oblíbené jídlo: masokostní vývar, nejlépe s játrovými knedlíčky a petrželkou; syrové plnotučné mléko od Jerseyky, kefír tatarák z mletého masa a syrový domácí žloutek, hořká čokoláda, klobása (ale v lednici ji v tuto chvíli nemám)

Oblíbený TV seriál: Little House on the Prairie

Oblíbená zpěvačka: Dolly Parton (skládá si písně a zpívá jako anděl), Marie Rottrová, Hana Hegerová

Oblíbený zpěvák: Karel Gott, totiž to, co kdysi nazpíval, ale vlastně mám nejradši lidovky (jsou výrazem duše obyčejných lidí) – české, ruské, anglické...

Oblíbený film: O Harry Potterovi, Zapomenuté děti (dle skutečného příběhu o reinkarnaci)

Členství (pokud jsem zrovna zaplatila členský příspěvek): Weston A. Price Foundation (zkráceně WAPF, Nadace Westona A. Pricea),  Strana svobodných občanů (svobodni.cz)

Poslední Aktualizece: Březen 20, 2017

Příspěvky

Zanechej komentář

Zanechej odpověď

Komentáře některých zákazníků z uplynulých let. I Vy nám napište! Kontaktujte nás.
"Díky:-) "Nadchlo mě, že i já, městský člověk kosením nepolíbená jsem schopná po jednom odpoledni kosit celkem slušně a bez větší námahy!Děkuji všem lidem na kurzu a především vedoucím, za krásné a poetické odpoledne:-) "
- Iveta
"Radost kosit. Vždy som kosil rád, ale teraz kosím ešte radšej. Ďakujem."
- Martin Babinec
"Děkuji za brilantní vyřízení mé objednávky po zakoupení kosy. Již se snažím ožvýkávat svůj svahovitý pozemek a moc mne to baví. Teď ještě ten srp... děkuji a zdravím vás"
- Houzarová
"Dobrý den, jsem sekáč teoretik, zatím, čtu s nadšením vše zde psané a mám z toho v hlavě guláš, zatím, a nemám muže, který by mi s tím technicky pomohl, s výběrem, sestavením a následným naklepáváním i broušením. Jsem však schopná všeho, jen potřebuji v začátku vaši pomoc jak to tak čtu. Ovšem jít na kurz a nemít kosu a kosiště je blbost a tak prosím o radu s výběrem. Svažitý pozemek mám v severních Čechách, terén nelehký a členitý, já mám 170 cm, žena střední postavy a 55 let - šikovná myslím... tatínek kosil, ale už nežije a já to zkusila jen párkrát za mlada...ale teprve nyní se opět těším, že bych toto sama uměla také a moje zahrada se těší také, sekaček už máme obě plné zuby."
- Naděžda Houzarová
"Dobrý den, nedávno jsem u Vás zakoupil kosu 120cm dlouhou, označenou jako pro sportovní účely. Kosa mi přišla výborně naklepaná. Já ji používám na normální sečení větších ploch. Na začátku jsem měl trochu obavu ze zvládnutí tohoto nástroje a jestli to nejsou vyhozené peníze, ale opak je pravdou. Sečení s touto kosou je úplně jiné než s běžnou 70-90cm kosou. Záběr na jedno seknutí je 20 až 30cm, dle hustoty trávy. Metry tak přibývají mnohem rychleji a člověk se tolik neunaví. Za 2 hodiny poseču 500m2 klidným tempem, aniž bych se honil a ještě je čas na odpočinek a rozhlížení po kraji. Kosa je náročnější na správné nabroušení a není vhodná do hodně tvrdé a vysoké trávy. Tuto kosu vřele doporučuji na větší rovné plochy s jemnější travou. I můj bratr, který nemá se sečením mnoho zkušeností si ji pochvaluje.

Také musím ocenit zde zakoupenou kosu pro leváky. Bohužel byla jen v délce 70cm. Při sečení větších ploch je skvělé mít možnost vystřídat ruce a zapojit protilehlé svalové partie. Člověk tak má možnost se vyhnout bolesti zad a nesymetrickému posilování svalů. Pokud by byla možnost zakoupit levou kosu 80 nebo 90 cm, měl bych zájem. Na Kosimesnadno jsem si oživil spoustu informací, co mě učil praděda, děda i táta. Děkuji a přeju hodně štěstí a úspěchů."

- Jiří Vrbický
"Poděkování Děkuji za bleskové zaslání naklepané rakouské kosy. Kosí nádherně. Jsem maximálně spokojen."
- Petr Linhart
'Dvě nové kosy konečně doma. Děkuji Vám a mnoho pozdravů z Polska!"
- Wawrzyniec Wichrowski
"Dobrý den, propadl jsem kouzlu ručniho kosení a váš web mi k tomu hodně pomohl. Děkuji za to. Chtěl bych si koupit kvalitní rak.kosu,ale navím jakou délku.Budu si vyrábět i kosištì. Mám ruskou 65 ku a pozemek někde křivý, někde rovný. Doporučíte? Díky a pěkný den."
- Michal Kopecký
"Jsem hvěěězda a zpívám hurá ;-) Ahoj Věro a Neile Díky moc za odkaz, je to úžasné!!! Jsem hvěěězda a zpívám hurá ;-) a to druhé video: 20 lidí kosí spolu, to je velmi dojemné a rád se na to dívám. Jsem už zase osamělý sekáč v naší zahradě, ale teď se to mění, dělám na kosišti pro svou dceru Terezku, ráda kosí. Až trochu potrénujeme, natočíme nějaké video a pošleme vám to, ať nás vidíte spolu. Ještě jednou díky, z Poděbrad Pozdravte Ferdu  a žijte krásně"

Poznámka editora: Honzův email se vztahuje k jednomu z videí "3 studenti", kde je sám v hlavní roli, sekáč v popředí.

- Honza Urbánek
"Ráda bych mnohokrát poděkovala za neuvěřitelně bleskové vyřízení objednávky. A proč píšu až teď po pěti dnech, co mi kosa dorazila? No přece proto, že až doteď jsem kosila - kosení je prostě radost. A teď už bez legrace, kosu jsem opravdu hned vyzkoušela a dokonce i můj manžel (má jinak obecně kladnější vztah k sekačkám) a spokojenost je velká. Děkuji”
- Věra L. Válová
"Ahoj Věro a Neile, včera jsem obdržel kosu Falci a deku. Kosa je záležitost krásy a tartanová deka je úžasná. Je škoda, že je tady dole v Austrálii ještě léto, je moc horko na to, abych se do deky schoulil. Děkuji za produkty takové skvělé kvality. Zdravíčko."
- Ed Adamthwaite
"Dobrý den ,  dnes mi pošťák v deset dovezl kosu . Krásná práce- díky za vyklepání a za obchod. Pěkný den."
- Michal Kopeck
"Vážená Věro a Neile, jsem z Holandska (okres Friesland) a kosím přes 30 let. Kosil jsem intenzivně asi 2 700 m2, protože tady v Holansku jsme používali velmi těžkou kosu (tlustou a širokou asi 9 cm) a velké těžké kosiště s rukojeťmi natočenými dopředu. Letos jsem hledal na internetu něco k technice naklepávání a kosení a natrefil jsem na vaše stránky. Zkontaktoval jsem Vás a hned jsem si koupil kosu, kosiště a brousky (slavný Rozsutec) a skvělou babku na naklepávání do společnosti Schroeckenfux z Rakouska."
- Albert Hofstra
"Moje přednaklepaná kosa krájí trávu jak máslo a usekne mi trávník víc nakrátko než bych to zvládl se sekačkou. Dokonce I cena je v dobrém smyslu ostrá, protože mě to nestálo víc, než špatná kosa, jakou jsme si koupil v místním obchodě v Belgii. Ale kosa od Neila má tak moc lepší kvalitu po všech stránkách. Jsem velmi spokojený zákazník. "
- Valleyken, Belgie
"Ahoj. Chtěl jsem Vám jen poděkovat za video, které jste umístili na youtube. Jsem z USA a v kosení nováčkem. Ta videa jsou velmi velmi užitečná. Požehnání vám a celé rodině."
- Pablo Teodoro
"Děkuji za rychlou mezinárodní přepravu. Kosa a kosiště jsou skvělé! Naklepání je technicky perfektní, jsem dojat!!! Zdravím z Polska!"
- Wawrzyniec Wichrowski
"Vážení Kosime, díky velice moc za Vaše video o naklepávání kosy. Díky vám se moje dovednost v naklepávání kosy hodně zlepšila. 

Mnoho pozdravů z Katalánska, Barcelona"

- Dalmau Amath
"Vaše stránky jsou moc pěkné i po stránce mé odbornosti. Jsem rehabilitační lékařka, a vaše stránky jsou moc pěkné i po stránce mé odbornosti. Tak se mějte hezky, a se dobře kosí, a přeju hezký den! "
- Alexandra Vosátková
"Witam, jestem bardzo zadowolony z zakupów. Kupiem oselki bo w Polsce nigdzie nie ma porzadnych oselek. Kosa po ostrzeniu rozutecem zaczêla normalnie kosiæ. Dziekujê i pozdrawiam."

"Dobrý den, jsem velmi spokojený s nákupem. Kupuji si brousky, protože v Polsku nemají nikde pořádné brousky. Po použitím brousku Rozsutek kosa úplně normálně kosí. Děkuji a zdravím."

- Tomasz Szulecki
"Pěkná rychlost. Šlo o mou druhou objednávku. Výborná babka (jsem dojat) a nejlepší kladívko, jaké jsem kdy měl. Děkuji!"
- Wawrzyniec Wichrowski
"vaše stránky naprosto miluju. Zrovna jsem dostal kosu přes internet a už se mi moc líbí, i když je to celé kovové. Opravdu se chystám tomu věnovat mnoho času a bylo by skvělé, kdybych jednou ovládl klepání kosy. Tady šťastlivec((: Díky za všechny další informace. Býval bych si nemyslel, že s kosou se pojí takové krásné techniky. Není nad stará řemesla!! ((-:

Zdraví,"

- Andreas Heijdendael
"Dobrý deň, ako jeden z mnohých Vašich spokojných zákazníkov Vám chcem poďakovať za expresné vybavenie zásielky, ktorá prišla včera 21.05.09. Mám doma 4 ks rôznych kôs a aj kosísk, kosím - ak sa to dá nazvať kosením - minimálne 9 rokov, ale až včera som konečne držal v rukách kosu čo sa s ňou dalo aj kosiť. Ešte raz ďakujem. S pozdravom"
- M. Pecho