
Kreativní rodina
"Vypadávání zubů je způsob, jakým se tělo mění, jakým pouští vrstvu své vlastní kůže, jak by se to asi dalo vyjádřit. Označit tuto dobu v životě dítětě nějak jinak než tradiční finanční odměnou může být úžasný způsob, jak tuto změnu oslavit. Příběh The Seed Bunny ( Semínkový králíček) od Jeniffer Selbyové je o králíčkovi, který obdrží balíček semínek, když ztratí první zub. Jaký úžasný dárek - balíček semínek - dárek, který roste, dává a povzbuzuje děti, aby vyživovaly půdu a pochopily, co nám poskytuje. " Amanda Blake Soule: Creative Family: How to Encourage Imagination and Nurture Family Connections [ Kreativní rodina: Jak podporovat představivost a vyživovat rodinná pouta], 2008

domov: Jednoduche zpusoby, jak
jeste vyuzit stary material na nove
rodinne poklady
Jedna česká maminka, která žije v zahraničí, mi půjčila knížky od Americanky Amandy Soule, která se takto k vypadávajícím prvním zubům vyjádřila. Autorka vede velmi populární blog (SouleMama.com) a napsala i 3 knihy. Samozřejmě je hodně jiných maminek po celem svete, které mají své blogy a píšou o životě na venkově, o tom, co prožily, uvařily, upekly či upletly, podle jaké filosofie se učí jejich děti, ale Amanda Soule je myslím obzvlášť známá a inspirující. S rodinou žije na rodinné malé farmě blizko more a lesu. Třebaže bylo napsáno hodně knih, jak být kreativní, jak šít, plést a tvorit, její knihy zaujmout tím, že jsou laskavé a predevsim osobní, aniž by se zpronevěřovala (prodavala) svému soukromí. Mám vždy pocit, pokud se podívám jak na jeji fotky (casto i s rozmlzenim v pozadi -blurred effect - dělané kamerou Nikon D300s a digital SLR a pomocí různě velikých čoček ) na jejím blogu, tak když se začtu do jejich textů, že si zároveň dokáže az umelecky uhájit své soukromí - jako by mi byl předložen (odtajnen) nevulgární obraz nahého člověka, který však zaujal svým tělem takovou pozici, že vlastně žádné intimní partie nejsou vidět. Tuto v podstatě umělkyni patrně trošku inspirovala mj. i paní jménem Tasha Tudor (zemřela ve 92 letech v roce 2008) , na jejíž zahradu na obrázkách či videu se i já moc ráda dívám....

konvici na čaj v nějakém levném obchodě (thrifty
shop) či zástavárně, ale ještě by mu pořídila čtvero
různých kabátků, aby se čaj udržel teplý a aby mu
to slušelo na jaře i na podzim, na Velikonoce i na
Helloween. V podstatě anglické “tea cozy” (, jak
se dle Neila nazývá látka vyšívaná či pletená na
konvici, kterou vytvořila jeho babička) znamená, že
je tomu čaji asi hezky “útulno”…
Amanda ukazuje ve sve knize Kreativni rodina, že dobrovolná jednoduchost ("simplicity") či skromnost vlastně může přinášet více, protože nutí člověka být kreativním, a tím pádem vyhovět svým vlastním lidským potřebám kreativity. Málokdo dle ni (coz rada dosvedcuju) je náš větší učitel kreativity než děti, pro které obyčejné věci z přírody mohou být poklady, které dokážou ze dřívek, mechu a šišek postavit "domeček" pro víly. (Zrovna mi syn mi donesl prý "poklady", a sice okurky. Ty jsou nejlepší na chlebu s máslem...). Projekt podle ní není vždy cílem, důležité je, že děti lze do něho přiměřeně k jejich věku zapojit, aby pracovaly třeba s podobným materiálem (vlna, drevo, potraviny) jako matka, že klademe důraz na udržení napojení mezi členy rodiny - třeba malováním společného obrazu, slavením narozenin s důrazen ne na darek, ale na oslavu toho, kdo dítě je, společným rodinným dechem před hlavním jídlem...Myslím, že dospělý ma byt sice vzdy laskavy, ale ze se nemusí pitvořit a dělat s dětmi něco, co ho nebaví, že může žít svůj život a snažit se při tom do své činnosti přirozeně zapojovat dítě, které ho napodobuje, aby hra přirozeně přešla jednou do práce, nebo aby práce navždy zůstala hrou...

pomocí přišité šňůrky nahoře
uprostřed se zavěšují na
veře, rozvory oken, nebo
se dávají dětem na
spaní na letním táboře…
Jednu větu, která bohužel zazněla až na konci knihy, považuji za obvlášť důležitou: Nesklouzněte do zvyku, že odložíte své kreativní práce na dobu " až bude všechno hotovo". Všechno ostatní není nikdy hotovo."A obzvlášť když má někdo hospodářství.
A protože když se dělá seno, tj. kosí, obrací, nakládá na žebřiňák a pak vykládá na půdu, tak není moc času na nic víc, než na alespon vyrobu Family Hearts(Rodinná srdička), která jsem vycpala surovou vlnou s bylinkami (rozmarýna a levandule). Ráda bych se v tomto krátkém "postu" jinak vrátila jen letmo k otázce zdraví zubů dětí. Vím, že se pořád mluví o různých éčkách a detoxifikaci, ale mám pocit, že dítěti (jeho zubum) možná tolik neublíží chléb s máslem a "vysočinou", než když sní vařenou zeleninu bez soli s rostlinným olejem za studena lisovanym.

kosmetice rika: ” Oblicej
jsou druha usta. Co byste si
nedali do ust, nedavejte na oblicej.”
Zajímavý názor na detoxifikaci má soucasna predni americká bylinářka Susun Weedová, která upřednostňuje před klasickou (lékař je elitní / věř mému stroji a složitým lékům) a alternativní medicínou (léčitel je oblíbený- věř mi, případně mé metodě a složité kombinaci bylin, třeba i z nedostupných vrcholků hor druhého konce světa) tradici Moudré ženy (která je běžná, neviditelná- věř sobě, zdraví pochází ne z pilulek a složité kombinace bylin, ale ze Země). Chapu-li ji spravne, domnívá se, že nejsme špinavý stroj, který je třeba uvnitr umýt, vyčistit, vykartáčovat, detoxifikovat hladověním a klystýrem atd., ale živá bytost, jejíž buňky se neustále díky výživě obnovují, a že není nic čistšího, než něco, co je prostě nové: Buňku za buňkou nahradíte sami sebe. Myšlenku za myšlenkou vytvoříte sami sebe. ..Vtiskněte buňkám vibrace celistvosti, rezonujte holograficky a vytvoříte zdraví a pružnost způsobem Moudré ženy. ..vyživujte nové buňky optimálně, říká tradice Moudré ženy a staré buňky a odpad se snadno vyčistí. Játra jsou nahrazena, každá jejich buňka, za šest týdnů. Vyživujte každou novou buňku jater optimálně a játra vyčistí krev...Která krvinka je čistší než nová a optimálně vyživena.?...Samozřejmě, že nelze podceňovat chemicky koktejl , ktery je v potravinach, přesto si myslím, že se podceňuje význam správného výběru tuků, který je možná ještě důležitější než nutnost detoxifikace, protoze jde o telotvorbu.
Susun Weedová považuje knihu Vyživující tradice za jednu ze svych nejoblíbenějších na světě, i pro Sally Fallonovou je Susun Weed soulmate, tedy spřízněnou duši. Má pocit, že člověk, který chová přátelským způsobem zvířata (ale jí i jejich produkty), pro ně dela hodne. Susun Weedová dělá každý měsíc rozhovor ve svém Radiu moudré ženy s přední osobností z bohaté bylinářské americké scény, ale i s jinými lidmi, kteří se zabývají zdravím, vyzivou, seberozvojem, uměním, ezoterikou atd.. Rozhovor se Sally Fallonovou je možné si poslechnout zde (January, 2010): http://www.wisewomanradio.com/interviews/archive.html

z níž mi vypadne záložka, kdykoliv se dítě
knihy chopí, aby mi ji jako Lichožrout
ponožku sebralo a kniha ji tak nemohla “brát” maminku…
"Žena, která dělá večeři, je neviditelná. Tvrdit, že tím léčí svou rodinu a obec, že udržuje vesmír v rovnováze, znamená toho o večeři prohlašovat moc. Je to cesta Moudré ženy." Susun Weed: Healing Wise from Wise Woman Herbal ["Léčitelství s moudrostí" ze serie knih Herbář Moudré ženy]

když čtvrtletník z loňského roku Moudré tradice píše o
“Zprávě z Československa…”
Příspěvky
Zanechej komentář
Zanechej odpověď