Nové Ergonomické kosiště rakouského stylu skladem od 15.9.20

Masanobu Fukuoka: Revoluce jednoho stébla trávy

v Teorie, Vše Květen 31, 2020. 0 příspěvek

Před časem jsem se na těchto stránkách zmiňovala o pozoruhodném způsobu myšlení jednoho japonského rolníka a vědce s vlastním hospodářstvím, tedy zahradou, sadem, zvířaty atd. Jmenuje se Masanobu Fukuoka (†95). Před jeho smrtí jsme si s ním stihla vyměnit i korespondenci. (viz starší článek: https://vyzivujicitradice.cz/tag/japonska-kuchyne/#&panel1-2)V době mého pobytu v Japonsku jsem o jeho existenci nevěděla, jinak bych se s ním zřejmě setkala osobně. Jeho knihy vyšly v mnoha jazycích, mj. i v angličtině, o což se postarali nadšenci z řad jeho žáků a jeho stěžejní kniha jako Revolucia jednej slamki vyšla také ve slovenštině. Byla pro mě před léty velmi zajímavá a objevná. Pro ty z vás, kteří nečtou slovensky tak běžně jako já, která si občas objedná knihy i ze Slovenska a poslouchá občas i Slovenský vysielač, je nyní na trhu a po knihovnách k dispozici jeho kniha v češtině pod názvem Revoluce jednoho stébla trávy. Tuto knihu jsem překládala z angličtiny a občas přihlédla k japonštině, případně se podívala, jak si s nějakou pasáží poradila slovenština. Když jsem si všimla, že například výraz outhouse byl přeložen jako hospodářské (poľnospodárské) budovy a ne jako kadibudka (ve které jsou mimochodem prý výživní červi), uvěřila jsem naději, že český překlad bude představovat další posun v přesnosti toho, co chtěl Fukuoka sdělit. [caption id="attachment_7375" align="alignright" width="695"] Pokud rádi čtete, milou knihu Fukuoky doporučuji.[/caption] Mám za to, že hlavní poselství knihy spočívá v tom, abychom dali Přírodě šanci rozvinout její tvůrčí potenciál, její rovnováhu, dali ji čas a dívali se na ní s nadhledem a nedívali se na jednotlivé jevy izolovaně, neboť se tak dopouštíme mylných interpretací a následně podnikáme kroky, jimiž tuto rovnováhu narušujeme a dále tak podřezáváme větev pod sebou samými. Zvláště v době, kdy příslušníci naší civilizace umírají na civilizační onemocnění a mají oslabenou imunitu, je tato kniha moudrým čtením. Nedávno jsem v souvislosti s jednostrannou interpretací jevů bez souvislostí a kontextů četla rovněž zajímavý citát od dr. Rudolfa Virchowa, patologa na instagramových stránkách holistického zubaře Sergeje Jurčenka (yurmax.cz): "Kdybych mohl prožít svůj život znovu, věnoval bych ho tomu, abych dokázal, že si bakterie hledají své přirozené místo výskytu - nemocnou tkáň - spíš než aby byly příčinou mrtvé tkáně. Jinými slovy, komáři si hledají stojatou vodu, ale nejsou důvodem toho, že je v tůni stojatá voda." [caption id="attachment_7376" align="alignright" width="150"] Dr. Rudolf Wirchow[/caption] Fukuoka vypráví, jak to všechno začalo - vrací se do svého mládí, nechybí zkrátka jeho osobní životní příběh. Budeme svědky jeho omylů a chyb, jeho prozření, jeho zjevných výsledků. V panelové diskusi v japonské TV NHK byl zjevením s "podivnými názory." Pokud se také divíte, že lidé v březnu či únoru kritizují, že v supermarketu podražily okurky, (protože jinak došli k závěru, že v zimě jsou pro ně nutné a jako zelenina přece zdravé), je to kniha pro Vás. Dozvíte se třeba o šílenostech trhu se zeleninou a ovocem v Japonsku, o osudu dnešního japonského zemědělce. "V moderním zemědělství nemá hospodář čas na to, aby napsal básničku nebo složil píseň." https://youtu.be/eOh8C-URybg Fukuoka vyjádřil svůj názor, kdy se domnívá, že "ideální by bylo, kdyby bylo rolníky 100 % lidí". Takový názor zní v podstatě antiivilizačně. Jenže aniž byhom Fukuoku museli brát doslova, stojí tento názor za zamyšlení zejména ve světle toho, jak moc si moderní člověk svým myšlením a životním stylem a stravováním ubližuje, a tím ohrožuje svou vlastní civilizaci. Třeba i tvrzením, že jsme dobře živeni, jídla je přece dost, aniž by se hledělo na kvalitu a vstřebatelnost živin. Nemusíme souhlasit s Fukuokovým až "agnostickým" postojem k výzkumu přírody, kterou považuje za nepoznatelnou, zvláště my, kteří jsme skeptičtí k převrácenému (o 180 stupňů) výkladu východního "světla poznání", jak ho popisuje Bible a její zákaz ochutnávat ze stromu Poznání. Fukuoka říká: Vědci si myslí, že dokážou přírodě porozumět....jenže já si myslím, že porozumění přírodě leží mimo dosah lidské inteligence." (s. 61) Nemusíme být vůbec ani zastáncem víry v klimatickou změnu způsobenou člověkem, přesto kniha přínáší pro kohokoliv zajímavý pohled na zemědělství, přírodu a místo člověka ve světě. Osloví jistě zejména toho, kdo něco rád sází do země, kdo nerozumuje a sám prakticky něco dělá. Pokud jeho knihu ještě nemáte, určitě doporučuji. Věřím, že najde u čtenářů kladnou odezvu, že mile překvapí a že budou o obsahu knihy přemýšlet a místy se dobře bavit. https://www.grada.cz/revoluce-jednoho-stebla-slamy-10315/ https://www.kosmas.cz/oko/recenze/503020/mit-cas-na-poradneho-slofika-farmarska-revoluce-japonskeho-zemedelce-a---fukuoky/
Poslední Aktualizece: Leden 07, 2021

Příspěvky

Zanechej komentář

Zanechej odpověď

text_captcha